Nový „umělý nos“ by tuto situaci měl změnit. Pokud technologie splní, co se od ní očekává, pak by se tato zařízení mohla brzy hromadně instalovat například ve dveřích letišť nebo i autobusů.
Nový postup detekce, který navrhl chemik Siegfried Waldvogel a jeho kolegové z Bonnské univerzity, vychází ze skutečnosti, že TATP je celkem těkavý a i za normální teploty se nezanedbatelně vypařuje. Páry pronikají plastovými obaly, v nichž bývá výbušnina obvykle uložena, a dají se zachytit i v okolním vzduchu. Odebírat vzorky vzduchu a analyzovat je v laboratoři bylo ovšem až dosud časově náročné, což se pro akční zásah v případě ohrožení přirozeně nehodí.
Waldvogel sestrojil senzor, jehož základem jsou křemíkové tyčky o rozměrech v řádu milimetrů. Tyto tyčky jsou připojeny ke zdroji střídavého proudu a jeho vlivem vibrují. Na povrchu tyčí jsou chemické detektory a jejich reakce s TATP vede ke změně rezonanční frekvence. Přitom na každém povrchu je jiný detektor (cholát sodný, cyklodextrin a dendrimer) a u každé tyčky dochází k jiné změně rezonance. Jedna z těchto kombinací ale odpovídá výskytu triacetontriperoxidu.
Detektory by dle Waldvogela šly vyrábět za cenu menší než 100 dolarů a na páry chemicky podobných, ale neškodných sloučenin údajně nereagují. Falešné poplachy by technologii učinily přirozeně nepoužitelnou.
TATP se navíc často používá jako rozbuška, i když je hlavní trhavinou jiná látka. O to může mít nová metoda větší význam...
Zdroj: New Scientist
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU