Kryptologové rozluštili záhadný šifrovaný text z 18. století

31. 10. 2011

Sdílet

Existuje celá řada zašifrovaných dokumentů, jejichž obsahu nerozumíme, případně řešení není alespoň obecně uznáváno. Slavnými příklady jsou např. tajemný Voynichův rukopis nebo Zodiacova šifra .

Podobnou záhadu představovala po dvě desetiletí šifra zvaná Copiale. Jedná se o text z 18. století, který byl po skončení studené války nalezen v budově akademie věd ve východním Berlíně. Dlouho byl zřejmě součástí sbírek Pruské akademie věd.

Rukopis obsahoval asi 100 stran a 75 000 znaků – problém tedy alespoň na první pohled nespočíval v tom, že by šifrovaného textu bylo příliš málo. Písmena textu měla podobu řeckých i latinských znaků umístěných ale vedle neznámých abstraktních symbolů připomínajících ty alchymistické. Šlo podle všeho o text nějaké německé tajné společnosti, který vznikl mezi roky 1760-1780. Tvůrci si dokumentu jistě velmi cenili, protože kniha byla vázaná a ručně napsaná na luxusním dvojbarevném brokátovém papíru.

Záhadu nyní podle všeho rozlouskl Kevin Knight (nikoliv přímo kryptolog, ale počítačový lingvista soustřeďující se na techniky strojového překladu; části softwaru, který vyvinul, dnes mj. využívají i společnosti Intel a Apple) z University of Southern California ve Viterbi a jeho kolegyně Beáta Megyesi a Christiane Schaefer z univerzity ve švédské Uppsale. Na problém se vrhli ve volném čase prostě jako na intelektuální hříčku.

Tým nejprve zkusil, zda by se z textu nedaly vyizolovat řecké a latinské znaky. Vědci s pomocí googlovského překladače vyzkoušeli, zda by tyto znaky nemohly představovat text v nějakém exotickém jazyku (celkem se jich testovalo asi 80), eventuálně zda by text nešlo převést na smysluplné sdělení v některém z těchto jazyků pomocí jednoduché substituční šifry, kdy jedno písmeno otevřeného textu odpovídá vždy stejnému písmenu textu šifrovaného. Tato snaha byla časově velmi náročná a skončila naprostým nezdarem.

Následně badatelé přišli s teorií, že písmena slouží pouze jako kouřová clona, která má zmást luštitele. Skutečný význam, tipli si, by mohly nést pouze neznámé znaky. Těch bylo více než písmen abeced, ale byl zde možný další předpoklad: podobné znaky budou ve skutečnosti odpovídat stejnému písmenu v dešifrovaném textu. Protože text vznikl v Německu, jako první jazyk se zkoušela němčina. S pomocí frekvenční analýzy se z textu vyloupla první německá písmena a slova. Nejfrekventovanější dvojice znaků v textu měla odpovídat a skutečně také odpovídala „ch".

Posléze se ukázalo, že dokument obsahuje různé rituály (přijímací apod.) tehdejší tajné společnosti a její „tajemství" stejně jako deklarace politických a filozofických postojů. Zvláštní zájem měli autoři o problematiku zraku a oční chirurgii – ačkoliv se nejednalo o lékaře. Teprve další výzkum historiků může ukázat, zda postoje této tajné společnosti nějak výrazněji ovlivnily další historický vývoj. Spolky tohoto druhu bývají někdy spojovány např. s různými revolučními událostmi, řada podobných teorií je ale „konspiračních" a nedůvěryhodných.

Kevin Knight uvedl, že měli prostě štěstí. Možností luštění je téměř nekonečně, nezbývá, než se ve volbě z nich zkusit spolehnout na lidskou intuici a pak pracně příslušnou teorii ověřovat (jakkoliv při ověřování už většinu práce zařídí software). Tým uvažuje, že by se v budoucnu mohl zabývat i výše zmíněnou Zodiacovou šifrou (šifrované dopisy sériového vraha, který řádil v 60. letech v Kalifornii) nebo Voynichovým rukopisem (snad jakýsi alchymistický spis z 15.-16. století).

 

Podobné přístupy bude podle autorů možné použít i k dešifrování starých a dosud nevyluštěných písemných systémů či jazyků, ale třeba i k analýze komunikace zvířat.

 

Knight představuje své řešení záhady na videu na Youtube.

ICTS24

 

Zdroj: ScienceDaily, The Register