Kvantová kryptografie, nebo také kvantové šifrování, aplikuje principy kvantové mechaniky na šifrování toku dat způsobem, kdy jej nemůže přečíst nikdo kromě zamýšleného recipienta.
Využitím schopnosti nacházet se v několika stavech současně (aneb známý myšlenkový experiment Erwina Schrödingera) se zabezpečení potenciálně notně zvyšuje. Kvantový kryptografie však vyžaduje výkon kvantového počítače; je tedy možné se ptát, proč se kvantovým šifrováním zabývat už teď, když reálné kvantové počítače stále ještě neexistují?
Jednoduše proto, že až tu kvantové počítače budou, tak současné veřejné klíče využívané k šifrování dokážou tyto stroje prolomit za zlomek času.
Honba za kvantovými počítači je jistě chvályhodná a ukazuje, jakou cestu lidstvo od prvních počítačů urazilo; nicméně možná by bylo nejprve záhodno vyřešit zabezpečení, aby vznik a rozšíření kvantových počítačů nezpůsobilo absolutní pád současného světa internetu.
Michael Morris, generální ředitel společnosti Topcoder, dobře popisuje teoretická nebezpečí. „Místo postupného řešení jednoho problému za druhým, kvantové počítače jich najednou řeší tisíce, a to za stejnou dobu a za využití stejného výpočetního výkonu jako klasické počítače. To, co dnes běžnému počítači (i superpočítači) zabere stovky dní by kvantový počítač mohl zvládnout v řádu hodin.“
Současné komerční „kvantové“ počítače – které nesplňují všechny podmínky skutečných kvantových počítačů – to samozřejmě ještě nedokážou. Nečekat na vývoj hardwaru a rovnou se pro jistotu přesunout do světa postkvantové kryptografie je však rozhodně dobrým nápadem.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU