První v pořadí ve vývoji kvantového IT světa stojí IBM s D-Wave, tyto firmy se ztráty z vývoje drahých inovací pokouší vynahradit komercializací služeb. Obě společnosti souhlasí, že kvantové počítače jsou značně odlišné od běžných PC a nelze je využívat pro běh každodenních kancelářských a jiných aplikací.
Kvantové počítače místo toho začnou pracovat na tom, co dnešní počítače dokázat nemohou: například na vývoji nových léčiv nebo výstavbu molekulárních struktur. Současné počítače poskytují odpovědi na dotazy pomocí analýzy informací ve skupinách dat; kvantové počítače jsou oproti tomu schopny dojít k jiným řešením a novým informacím pomocí kalkulací a předpokladů.
Kvantové počítače jsou velice rychlé a postupem času by mohly nahradit některé dnešní počítačové systémy a servery. Kvantový svět je jednou z nadějných možností, jak informační technologie posunout dále; současné systémy totiž již postupně naráží na bariéru, kterou jsou jejich fyzické a technologické limity.
Vývoj byl zdlouhavý, složitý a finančně velmi nákladný, stejně, jako je samotná implementace inovativní technologie. Vědci však postupně nacházejí smysl a účel pro první kvantová zařízení, D-Wave 2000Q s 2 000 qubity a 5qubitové systémy IBM. Stroje jsou založeny na odlišné technologii, přičemž systémy IBM jsou pokročilejší, zatímco D-Wave sází spíše na praktičnost. Jeho řešení je sice „primitivnější,“ zato však rychleji vyvinuté a i tak je mnohem výkonnější než současné počítače.
Pro D-Wave 2000Q systém se rozhodly organizace Google, NASA a USRA (asociace univerzitních výzkumů vesmíru) a společně jej instalovaly v Ames Research Center, které patří právě NASA. Využití má nalézt v oblasti umělé inteligence a strojového učení. Společnosti doufají, že kvantový počítač jim přinese „optimalizaci“, která bude schopna nalézt optimální řešení komplexních problémů v širokém spektru oborů a možností. NASA D-Wave kvantové systémy už využívá i pro mise ve vesmíru (související s robotizací), zatímco Google je použil pro vyhledávání a rozpoznávání hlasu a obrazu.
V pondělí přinesl zajímavou zprávu Volkswagen. Německý automobilový koncern kvantové počítače D-Wave využil k předvídání jízd a dopravy taxíků v čínském Pekingu. Firma vyvinula algoritmus, který by mohl přepravu ve městě vylepšit, což by mělo za následek snížení času, kdy musí zákazník čekat na příjezd taxíku. Studie, která použila data z 10 tisíc pekingských taxíků, se zaměřila i na porozumění síly kvantových počítačů. Oficiální program pro kvantové počítače, který spolupráci D-Wave a Volkswagenu vznikl, představí obě firmy příští týden na konferenci Cebit.
D-Wave by v budoucnu rád měl své kvantové stroje dostupné skrze cloud, tak, jako to má IBM. IBM totiž nedávno spustilo svůj program Q, prostřednictvím něhož poskytuje cloudové kvantové služby. Jde o novinku a v rámci programu má firma vystavět v příštích letech funkční 50qubitový počítač.
Kvantové stroje IBM se zaměřují především na vědecké účely, například studium kvantové dynamiky, a využívají některé pokročilé algoritmy. Jedním z nich je například Groverův algoritmus, který je schopen najít informace z nestrukturovaných databází mnohem rychleji než klasická PC.
Společnost však má i vyšší cíle. Q služby hodlá nabídnout ekonomickým subjektům pro sestavování finančních a ekonomických modelů. IBM nyní provozuje i službu zdarma, Quantum Experience, díky které mohou vědci a akademici testovat aplikace 5qubitového kvantového počítače firmy skrze cloud.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU