Ovšem právě v roce 1820 zničili rozhořčení dělníci tkalcovský stav Josepha-Marie Jacquarda ve Francii: ten jej totiž vybavil automatickým zařízením, které umožnilo opakovat některé jednoduché kroky. Dělníci se báli, že je automat připraví o práci.
Výše uvedený letopočet je ale spíše perličkou než datem počátku kybernetických útoků v pravém slova smyslu. Těm má mnohem blíže rok 1971, kdy americký veterán z Vietnamu John Draper objevil, že píšťalka přikládaná jako dárek ke krabicím s cereáliemi Cap´n Crunch (Kapitán Křup) dokáže vyloudit tón o frekvenci 2 600 Hz.
Co je na tom tak „zločinného“? Přesně tento tón totiž používaly americké telefonní ústředny pro vzájemnou komunikaci: s píšťalkou za pár centů se dalo hvízdáním do sluchátka přepojit z místního (zdarma) na dálkový (placený) hovor, aniž se začal tarifikovat.
Uvádí se, že v některých oblastech USA se s pomocí této píšťalky uskutečnila až čtvrtina hovorů.
Počítače nastupují
Jen dva roky jsme si počkali na první skutečný zločin spáchaný s pomocí počítače: s pomocí počítače, který obsluhoval, a znalosti procesů v bance dokázal na svůj účet převést 1,5 milionu dolarů (přepočteno na dnešní cenovou hladinu je to zhruba šestinásobek).
Dime Savings Bank přitom na nic nepřišla a úředník byl zatčen až poté, co policie začala vyšetřovat nelegální hazard a začala se pídit po tom, jak si mohl se svými příjmy dovolit tak vysoké sázky.
Tento případ se ale řešil jako klasická zpronevěra; počítač byl pouze nástrojem. Až v roce 1981 přišel zločin spáchaný výhradně na počítači, když jistý Ian Murphy na dálku změnil algoritmus výpočtu tarifů v počítačích telekomunikační společnosti AT&T, které pak účtovaly i ve špičce snížené sazby.
Počítače v té době nebyly nikterak chráněné, a zločiny se tak objevovaly jako houby po dešti. Už rok po této modifikaci dosáhly v USA takového rozměru, že je nebylo možné řešit v rámci existujících kompetencí a legislativy a bylo je nutné převést do zodpovědnosti US Secret Service.
V roce 1988 se First National Bank of Chicago stala obětí počítačového útoku, při němž se z banky elektronicky převedlo 70 milionů dolarů. Z nich se později podařilo dohledat 50 milionů. Za spolupodílnictví byli odsouzení čtyři lidé včetně jednoho zaměstnance banky. Má se ale za to, že skupina byla mnohem větší.
V roce 1993 dokázal hacker Kevin Poulsen se svými přáteli pomocí jednoduchého útoku zablokovat téměř všechny telefonní hovory do rozhlasové stanice Kiis v Los Angeles.
„Téměř“ znamená, že ponechali volné jen své linky. Díky tomu v soutěžích vyhráli (jako jediní volající) dva automobily Porsche, několik dovolených a prémii 20 tisíc dolarů.
Poulsen byl odsouzen k pěti letům. V rozhovorech pro média přitom tvrdil, že šlo hlavně o pomstu federálních úřadů, protože objevily odposlouchávání telefonů americkými tajnými službami na ambasádách Číny, Izraele a Jižní Afriky.
Zlatá éra hackingu
Devadesátá léta se obecně stala zlatou érou kybernetické kriminality: firmy houfně přecházely na počítačové systémy, ale nikdo pořádně nevěděl, jak je zabezpečit.
Případy se proto množily jeden za druhým: třeba skupina útočníků kolem ruského hackera Vladimira Levina odcizila z Citibank 10 milionů dolarů (1995) a během několika hodin je dokázala vybrat z bank ve Finsku a Izraeli.
Převod v rámci hodin byl přitom před dvaceti lety neskutečně expresní záležitostí. Policie ovšem tentokrát konala velmi svižně, a tak se téměř všechny peníze kromě necelého půlmilionu podařilo zajistit.
Rok 2000 přinesl ve velkém měřítku renesanci klasického zločinu vydírání. I tentokrát vedly stopy do Ruska, odkud jistá skupina stáhla osobní údaje včetně čísel kreditních karet hudebního maloobchodu Universe. Následně požadovala 100 tisíc dolarů za to, že údaje nezveřejní. Obchod odmítl a útočníci svoji hrozbu splnili.
Poškození reputace firmy bylo tak výrazné, že bezpečnostnímu expertovi Barrymu Schlossbergovi vyplatila částku 1,4 milionu dolarů za to, aby pomohl ruské útočníky vypátrat, vylákat do USA a tady předat policii.
Stalo se tak s pomocí FBI, která založila v Seattle falešnou bezpečnostní startupovou firmu a těm, které potřebovala dostat na americké území, nabízela atraktivní práci. Postup několikrát zopakovala i v dalších případech, než se tato taktika prozradila.
Zneužitá pošta
Do „magického“ roku 2000 se také datují první pokusy o výrazné využití e-mailů a v nich umístěných červů k podvodům. První pokusy proběhly už o rok dříve, ale šlo zatím o nesmělé krůčky.
V roce 2000 se totiž pokoušela varianta červa Iloveyou krást přihlašovací údaje do internetového bankovnictví United Bank of Switzerland.
Zhruba ve stejné době se také výrazně rozšiřují phishingové podvody; ty začaly už ve druhé polovině devadesátých let, ale tehdy útočníci získávali informace jen od zákazníků AOL. Na jejich účet pak nakupovali různé služby. Rozvoj internetového bankovnictví to ovšem změnil.
Zpráva FBI za rok 2005 pak jen stroze konstatuje, že příjmy z kybernetických zločinů svým celosvětovým objemem překročily příjmy obchodu s narkotiky.
Jinými slovy: v kyberzločinu se od té doby točí více peněz než v drogách.
Tento příspěvek vyšel v Security Worldu 4/2014.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU