Kyborgové s postižením

V experimentální místnosti ukazuje pokusná osoba na černou čáru nakreslenou napříč bílým listem papíru. Pro 52letou ženu by to za normálních okolností nebyl ohromující výkon. Ale Španělka Bernardeta Gómezová je nevidomá již více než desetiletí. Oční neuropatie jí před deseti lety zničila nervové dráhy spojující oči s mozkem, takže není schopná ani rozlišovat světlo.

Nyní podstupuje pokusy v laboratoři pro neurotechnologie na univerzitě ve španělském Elche. Na hlavě má nasazené brýle s malinkou kamerou v obrubách. Kamera je připojená k počítači, který zpracovává videozáznam a přeměňuje jej na elektrické signály. Data pak přes kabel putují do portu, který Gómezové vyčnívá ze zadní části hlavy. Port je propojený s implantátem v zadní části mozku sestávajícím ze stovky elektrod. Systém  umožňuje rozpoznat zářící body a tvary – Gómezová tak dokáže identifikovat světla na stropě, písmena nebo na papíru vytištěné tvary či obrysy postav.

Když se u ní v roce 2018 podařilo obnovit zrak, představovalo to vrchol desetiletí trvajícího výzkumu Eduarda Férnandeze, vedoucího neurotechnologické vývojové skupiny. Jeho cílem je vrátit zrak co největšímu počtu z celosvětově 35 milionů nevidomých lidí (v České republice je nevidomých kolem 19 tisíc osob).

Již delší dobu vědci prováděli pokusy, jak znovu obnovit schopnost vidění pomocí umělých očí či sítnice. U většiny nevidomých jsou ale nervové spoje příliš poškozené, takže jim umělé oko nepomůže. Společnost Second Sight ve spolupráci se španělskou univerzitou proto svoji pozornost zaměřila namísto vývoje umělé sítnice na zrakovou kůru v mozku.

Celý článek vyšel v Computerworldu 9/21.