LG 47LW650S

Společnost LG nedávno představila nový televizor s podporou Cinema 3D, který využívá pasivní technologie 3D polarizačních brýlí, jež jsou menší, pohodlnější a navíc nevyžadují dobíjení. Naše redakce měla možnost jej pro vás otestovat.
Model LW650 je vybaven IPS displejem s LED podsvícením po stranách obrazovky (Edge LED), 200Hz TruMotion interpolací obrazu a podporou DLNA 1.5. Nový model navíc přehrává obsah z USB, k dispozici jsou i online služby a obsah.
Hned ze začátku naší recenze musíme LG pochválit za použití matného displeje, díky němuž nemusíte neustále zhasínat a zatahovat žaluzie v oknech, abyste na obrazovce viděli skutečně kýžený film a ne sousedku věšící prádlo na balkóně. Je spodivem, že to většině výrobců high-end televizorů stále nedochází.
Z hlediska designu se žádná revoluce nekoná. Na líbivém 3 cm tenkém televizoru s černým lesklým rámem a průhledným okrajem není v zásadě co měnit. Střízlivý až nenápadný vzhled v tomto případě není na škodu, naopak působí velmi elegantně. Pokud byste si chtěli tento model od LG zavěsit na stěnu, zřejmě budete muset kvůli konektorům umístěným na zadní straně sáhnout po delším držáku. Ovladač je stejný jako u předchozích modelů, s podsvícenými tlačítky, což hodnotíme jako velmi užitečné zejména v situaci, pokud se na televizi díváte v noci a nechcete zbytečně rozsvěcet.
Veškeré konektory jsou dostupné ze zadní strany a ze stran televizoru – nutno podotknout, že jsme jich našli rozhodně dostatečný počet. Čtyři vstupy HDMI, SCART, dva vstupy pro USB s podporou flash disků, ale také externích HDD. Vestavěný multimediální přehrávač podporuje rovněž NTFS, což znamená, že budete mít přístup k souborům větším než 4 GB. Během přehrávání HD filmů jsme nezaznamenali jediný problém ani s titulky, u MKV souborů je možné přepínat mezi kapitolami.
Velmi příjemně překvapeni jsme byli obrazovou kvalitou již v základním nastavení, obraz totiž není zbytečně přesaturovaný, což ovšem samozřejmě neznamená, že by po chvilce jednoduchého nastavování v přehledném menu nebylo možné dosáhnout ještě o stupínek lepších výsledků. Budete-li s továrním nastavením spokojeni, budiž, ale doporučujeme (alespoň to zkuste) přepnout do IFS Expert mode – rozdíl uvidíte na první pohled, podání barev je zde téměř dokonalé.
Černá barva nám při základním nastavení připadala nedostatečně tmavá, ale není to opět nic, co by se nedalo vylepšit v nastavení. Stačilo snížit hodnotu dynamického podsvícení a změna ani nijak nepostihla žádné jiné kvality obrazu. Je pravdou, že některé konkurenční výrobky dosahují při zobrazování černé barvy o něco lepších výsledků, na druhou stranu je třeba k dobru LG přičíst fakt, že IPS displeje disponují mnohem větším pozorovacím úhlem, což je alespoň pro nás důležitější faktor.
Při testování jsme nicméně zjistili, že směrem ke středu obrazovky úroveň černé mírně klesá a rozložení jasů není 100% stejnoměrné ve všech místech LCD panelu. Odpovědná je v tomto případě technologie, při níž je LED podsvícení umístěno u okrajů panelu a nikoli přímo za ním. Na obhajobu televizoru LG ovšem musíme říct, že scén, při nichž byste sledovali souvislou černou obrazovku, je ve filmech a seriálech opravdu poskrovnu a jedná se tak o jev, jehož si při běžném sledování televizoru nevšimnete. Výhodou použití LED podsvícení u okrajů LCD panelu je energetická úspornost televizoru, jež často hraje sekundární roli při rozhodování o nákupu nového televizoru. V tomto případě se spotřeba modelu LW650 ve standby režimu pohybuje kolem hodnoty 0,1 W, po zapnutí 94 W.
Až na těchto pár poznámek, které se snad ani nedají považovat za výrazné zápory, se televizor choval víc než podle našich představ. Kvalita HD obrazu je perfektní, 200Hz TruMotion interpolace má lví podíl na hladkém a čistém zobrazování rychle se pohybujících objektů a akčních scén bez podivného šumu a artefaktů. Pokud přece jen nebudete s kvalitou obrazu spokojeni, máte možnost upravit některé hodnoty v nastavení.

Společnost LG u modelu LW650 poprvé implementovala také technologii převádění 2D do 3D obrazu. Ačkoli jsme měli pocit větší hloubky, rozhodně se nedá říct, že by obraz byl srovnatelný se skutečným 3D signálem. Náš názor je tedy jednoznačný – ponechme 2D a 3D prozatím oddělené a nezkoušejme převést jedno v druhé, výsledky totiž nejsou prozatím dostatečně kvalitní.
Byla by obrovská chyba a křivda vůči LG si myslet, že pasivní 3D technologie nevytváří stejně kvalitní iluzi 3D obrazu jako ta aktivní. Neměli jsme sice v době testování možnost přímého srovnání, ale až by se skoro chtělo říct, že opak je pravdou. První, čeho jsme si po nasazení pasivních brýlí ihned všimli, je jejich mnohem menší vliv na jas obrazu, což jednoznačně kvitujeme s povděkem. Při sledování 3D filmů jsme byli ohromeni kvalitou trojrozměrných scén a objektů „vystupujících“ před rám televizoru. Po zhlédnutí několika snímků můžeme směle prohlásit, že pasivní brýle jsou skutečně mnohem lehčí a tudíž i pohodlnější, navíc nemají takový vliv na únavu očí jako aktivní brýle. Co víc, přítomnost obvyklých neduhů a nedokonalostí 3D obrazu je také minimální.
Čeho si při sledování obrazu pomocí pasivních brýlí a potažmo rozdělením vertikálního linek obrazu všimnete, sedíte li blíže než 2,5 metru od plochy televizoru, je 540 černých horizontálních linek přes celou obrazovku. Jakmile se posunete na doporučovanou vzdálenost pro sledování, zase zmizí, ale je třeba na to myslet při umísťování televizoru v pokoji. Dodáme jen, že doporučovaná vzdálenost je vhodná nejen z hlediska kvality obrazu, ale také ohleduplnosti k vlastním očím.
Další, již méně závažný problém, spojený s používáním pasivní 3D technologie, souvisí s vertikálním pozorovacím úhlem. Pro dosažení nejkvalitnějšího 3D obrazu je důležité sedět ve stejné rovině s plochou televizní obrazovky, v opačném případě se totiž výrazně projeví crosstalk.
Vzhledem k umístění reproduktorů je zvuk vycházející z televizoru poněkud tlumený. O basech nemůže být v tomto případě příliš řeč, na druhou stranu výšky a středy jsou pro běžné sledování televizních pořadů plně dostačující. Jako již mnohokrát předtím znovu připomínáme, že investice do kvalitní audio sestavy je pro skutečné využití potenciálu moderních (nejen 3D) televizorů v podstatě nezbytností.
LG LW650S je prvním produktem s pasivní 3D technologií, který je běžně dostupný spotřebitelům. Kvalita takto zpracovaného obrazu je velmi, velmi dobrá a nesmíme zapomenout také na pozitivní vliv na oči diváka, který je v tomto případě ušetřen blikání způsobené jindy aktivním uzavíráním jednotlivých okulárů – což může ve výsledku znamenat i menší náchylnost k bolestem hlavy, které zhusta sledování 3D doprovází. Pro kvalitní 3D obraz je třeba umístit televizor do vzdálenosti okolo 2,5 metru od sedačky, což alespoň přinutí děti sedět ve správné vzdálenosti a nebude třeba je stále napomínat. Standardní 2D obraz je rovněž bez závažnějších chyb. Máme za to, že i pohodlné pasivní brýle a nízká spotřeba televizoru pomohou při rozhodování těm, kdo s nákupem 3D televizoru stále váhají a vyčkávají.

Technologie panelu: LCD s LED podsvícením
Úhlopříčka: 47“ (120 cm)
Rozlišení: 1080p (1920 × 1080 bodů)
Poměr stran: 16 : 9
Jas: 400 cd/m2
Reproduktory: 2× 10W
Konektory/rozhraní:: 4× HDMI (v1.4), 2x USB, 1x SCART, komponentní a kompozitní video, D-Sub, DVI, Ethernet, audio výstup (optický), CI, Wi-Fi (USB adaptér)
Rozměry (se stojánkem): 111.9 x 74,9 x 25,5 cm
Hmotnost (se stojánkem): 21 kg

V úvodu jsme psali o pasivní 3D technologii. O co vlastně jde a jaký je rozdíl mezi aktivní a pasivní? Aktivní 3D technologie vytváří 3D efekt střídáním snímků (celých 1080 řádek) pro každé oko. Aktivní brýle střídavě začerňují levou a pravou čočku v brýlích tak, aby každé oko vidělo jen určený snímek.
Pasivní 3D technologie spojuje oba snímky určené pro levé a pravé oko dohromady. Každý z 1080 řádků má opačnou polarizaci než řádek předchozí a každá čočka v pasivních brýlích se vyznačuje toutéž vlastností. Každé oko tedy vidí pouze ten snímek, který má, a nehrozí případné bolesti hlavy.
Nespornou výhodou pasivních brýlí je jistě fakt, že nepotřebují baterie ani napájení a jsou tedy mnohem lehčí a pohodlnější než brýle aktivní. Nevýhodou je, že při jejich použití dochází k rozdělení vertikálního rozlišení napůl, tedy 1920 × 540, což v podstatě odpovídá kvalitě 720p, oproti 1080p, jež nabízí aktivní 3D technologie.