Ovládat počítače či hry pohybem lidského těla časem jistě napadlo již mnoho lidí. Dlouhou dobu však trvalo, než se podařilo tuto myšlenku realizovat. Nejdříve přišla s ovladačem Kinect společnost Microsoft. Ten však dovoloval jen ovládat hry na její herní konzoli Xbox360. Společnost Microsoft nyní nabízí pohybový senzor Kinect také pro PC s operačním systémem Windows. Pokud chce uživatel pracovat s Kinectem na počítači, k dispozici jsou zatím jen placené a poměrně drahé aplikace. Další cestou je potom si vše potřebné naprogramovat.
Nenápadné uvedení
Microsoft uvedl Kinect for Windows spíše v tichosti. Je sice podobný jako verze pro hrací konzoli Xbox360, Microsoft však pro něj postupně buduje vlastní ovladače pro operační systém Windows. Podobné sice byly k dispozici již dříve od vývojářů třetích stran, byly však poměrně složité a těžkopádné.
Ve srovnání s verzí pro Xbox360 doznal Kinect for Windows jedné výraznější změny. Tou je zmenšení vzdálenosti, ze které je schopen snímat pohyby člověka. Zatímco u staršího Kinectu byla minimální vzdálenost 1,2 m, verze Kinect for Windows je schopna fungovat již ve vzdálenosti 0,5 m od člověka. Minimálními systémovými požadavky na PC pro provoz Kinectu for Windows jsou dvoujádrový procesor 2,66 GHz a minimálně 2 GB operační paměti. Nový Kinect pro Windows také není zpětně kompatibilní s konzolí Xbox360.
Kinect vytváří virtuální herní prostředí, ve kterém se pohyby těla a hlas mohou stát součástí hry. Tento způsob ovládání je možný prostřednictvím senzorů, kamery a mikrofonu. Senzory zachycují tvar a hloubku, kamera vidí barvy a tvary a mikrofon může zaznamenávat hlasové příkazy.
Prostřednictvím těchto procesů Kinect umožňuje ovládat hru, přičemž shromažďuje informace o herním prostoru, skeletální údaje, hlasové příkazy, identitu či biometrické přihlášení. Skeletální údaje získává senzor při snímání těla. Srovnává je přibližně s 20 tělesnými typy odvozenými z miliard lidských těl. Vytvoří zobrazení kloubů (obrázek panáčka), které však nelze použít k identifikaci uživatele. Tato informace se využívá v průběhu hry, při pohybu Kinect detekuje změny a převádí je na pohyb avataru na obrazovce.
Biometrické přihlášení zaznamená tvar a rozložení stínů obličeje v kombinaci s jeho polohou na kostře. Slouží k rozpoznání hráče. Při používání senzoru Kinect u některých her a aplikací může být pomocí skeletálních pohybů odhadována statistika cvičení. Zahrnuje spálené kalorie, čas strávený hraním nebo fyzickou intenzitu pohybů. To přispívá k zajímavému ovládání her.
Xtion na českém trhu
Na světovém trhu se zatím nabízel hlavně pohybový snímač Kinect od Microsoftu. Nyní však uvedla společnost Asus, a to i na český trh, systém Xtion, který rovněž umožňuje ovládat PC nebo notebook pomocí pohybů celého těla. Zařízení využívá speciální snímače pohybu, což dovoluje přesné ovládání. Vybavené je také jednoduchým uživatelským rozhraním, které umožňuje na počítači hraní her, prohlížení multimédií i procházení internetu. Systém Xtion je vhodný také pro ovládání her, jejichž nabídka se postupně rozšiřuje. Společnost Asus též zřídila samostatnou službu Xtion Store obsahující aktuální nabídku her a aplikací.
Systém Xtion se připojuje přes rozhraní USB, takže jej mohou využít uživatelé všech stolních počítačů, notebooků i ultrabooků. Speciálně navržené aplikace systému Xtion pro služby Facebook, Picasa a Flickr umožňují prohlížet sociální sítě a při sdílení obsahu využívat celé tělo. Xtion obsahuje také samostatnou aplikaci pro službu YouTube s integrovanou podporou pohybového ovládání.
Prohlížeč Kylo je vybavený podporou ovládání pomocí gest, které umožňuje Xtion. Obsahuje rovněž přímé odkazy na weby. Uživatelé v něm mohou také rychle zadávat text s využitím virtuální klávesnice na obrazovce. Prohlížeč také umožňuje pomocí přirozených gest zvětšovat, zmenšovat a otáčet veškerý podporovaný obsah.
Lidské tělo a přenos dat
Kromě ovládání počítačů pohybem těla se objevují i další možnosti využití lidského těla v IT. Společnost Ericsson navázala na starší pokusy a ukázala, že je možné využít lidské tělo pro přenos dat. Představa je taková, že by na malou vzdálenost bylo možné tělem nahradit propojení přes USB rozhraní nebo bezdrátové Bluetooth. Bylo by tak možné například přenášet MP3 soubory ze smartphonu do reproduktorů.
Ericsson v projektu Connected Me vidí poměrně široké možnosti uplatnění, např. zapojení těla do stereosystému nebo si budou lidé moci při potřesení rukou vyměnit digitální vizitku. Další možností je třeba tisk dokumentu klepnutím na tiskárnu. Zatím však tato technologie není připravena pro běžné využívání, ač se jí firma Ericsson zabývá již dosti dlouho. Ve starších pokusech byl jedním z problémů rychlost přenosu, společnosti Ericsson se však již podařilo zvýšit ji až na 10 Mb/s. Očekává se, že v dohledné době vzroste na 20 až 40 Mb/s.
Před několika lety se podobným systémem jako Ericsson zabývala japonská společnost Nippon Telegraph and Telephone. Systém označovaný RedTacton vznikl z několika různých výzkumných projektů při práci na ultracitlivém systému pro měření napětí v obvodech čipů. Jeden z inženýrů objevil, že je jeho tělo schopno přenášet slabý signál.
Systém RedTacton posílal signál prostřednictvím velmi malého elektrického pole, které je vyzařováno a existuje kolem lidského těla. Nevýhodou tehdy byla nízká přenosová rychlost v řádu kb/s.
Jednoduché použití
Technologie Connected Me poskytuje výhodu ve velmi jednoduchém používání. Bylo by možné např. připojit sluchátka ke smartphonu a přehrávat si přes ně hudbu nebo je využít jako součást hands-free. Nepředpokládá se však, že by technologie Connected Me nahradila běžně využívání Bluetooth. Mohla by však na části současných technických zařízení zjednodušit komunikaci v blízkosti uživatele.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU