Literatura na síti

Současně přicházejí také nové formy distribuce – literatura se stává stále přístupnější a otevřenější. Na to, jaká je situace na českém internetu nejen na poli klasických elektronických knih, ale také jaké jsou možnosti amatérského psaní (a jak se mu daří), na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku.

Elektronické knihovny
I když se speciálním čtečkám elektronických knih příliš stále nedaří dostat na trh a do obliby uživatelů, jsou elektronické knihy stále populárnější. Kromě známých výhod – nižší pořizovací náklady, fulltextové vyhledávání, snadné kopírování či citace textů, bývají předkládána i negativa – z monitoru počítače se hůře čte (což se částečně zlepšuje s nástupem LCD monitorů), chybí kontakt s knihou, problematická je i mobilita. Elektronickým knihám (E-books) se v současné době zřejmě nejlépe daří na PDA, které je vždy po ruce a umožňuje během několika vteřin začít číst jednu z několika set na disku uložených knih, což je věc kterou vám běžná mobilita knihovny dovolí jen velmi sporadicky. Přitom PDA zachovává všechny klady, které jsme zmínili na počátku. Pojďme si tedy představit nejvýznamnější a nejznámější volné zdroje českých elektronických knih.

Palm knihy
www.palmknihy.cz

Stránky jsou již podle názvu zaměřeny především na uživatele PDA, ale i ti ostatní jistě nepřijdou zkrátka – 3 113 v českém a 103 ve slovenském jazyce psaných knih zde bylo staženo již více než čtyřmi milióny čtenářů. Mezi nejcvíce stahované tituly patří Tři muži ve člunu od Jerome Klapky, jen těsně následované Biblí. Naopak na samém chvostu se nachází Petr Chelčický.



Jednotlivé knihy jsou zde rozděleny podle žánrů (horor, humor, dětské,…), což výrazně zlehčuje orientaci a výběr. Kromě toho můžete sázet na Zlatý font (tedy 100 nejlepších knih), nebo na výběr z různých žebříčků. Je škoda, že server nevydává poezii (o kterou podle autorů nebyl zájem). Nabízené knihy jsou úrovně různě vysoké, což souvisí s tím, že kromě děl renomovaných autorů mohou svá díla na server zasílat i sami čtenáři. Pokud jste tedy napsali nějakou knihu a nevíte jak s ní prorazit do světa, může být tento server sice skromným, ale přesto zajímavým řešením.

Samostatnou zmínku si zaslouží formáty, ve kterých jsou knihy uloženy: .pdb, .prc, .lit a .pdf. Pokud si lámete hlavu nad tím, jak první tři formáty na PC otevřít, pak vám jistě pomůže samostatná sekce na Palm knihách – ta se věnuje nejen specifikaci jednotlivých formátů, ale především nabízí seznam programů (většinou zdarma šířitelných), ve kterých si knihu v patřičném formátu můžete přečíst. Je-li potřeba nějaká konfigurace, naleznete návod i na ní. Mezi zmíněnými formáty je Windows Mobile, Win PC, Mac OS či Linux a několik dalších.

Nové impulsy pro e-books?
Vypadá to, že elektronickým knihám svitla naděje. Společnost Amazon (www.amazon.com) oznámila, že uvolní do prodeje novou čtečku tzv. e-book. Zařízení má stát asi 399 dolarů (cca 7 100 Kč) a nést jméno Kindle, bude vybaveno Wi-Fi přijímačem bezdrátového signálu a USB 2.0 rozhranním a mělo by poskytovat patřičný komfort při čtení. Po celé řadě nepříliš obchodně úspěšných pokusů to vypadá, že společnost, která začínala jako prodejce knih, se ke svému původnímu obchodnímu artiklu úspěšně vrací.


Kromě na klasické knihy, vsází Kindle ještě na jednu zajímavou oblast, a to na noviny – představa, že budete mít každý den cestou do práce desítky výtisků novin s patřičně nastaveným filtrem a bez nutnosti s sebou tahat extrémně těžký balík, bude jistě pro mnohé velice zajímavá. Na druhou stranu chybí podpora PDF a za knihy, noviny i časopisy se bude muset Amazonu samozřejmě platit.

Připomeňme ještě, že v současné době se e-book daří především na PDA a jen okrajově na mp4 přehrávačích či noteboocích. Jestli skončí tak jako výrobky firem Sony, Xerox, Philips či iRex ukáže až čas. Pravdou je, že by se ale nějaký rozumný (i marketingově) počin na tomto poli určitě hodil, neboť by mohl zpřístupnit ještě větší množství literatury ještě většímu množství lidí.

Druhou pozitivní zprávou, především pro českého čtenáře, je informace od společnosti Google. Služba Book Search (http://books.google.com/) konečně dorazila do Česka. Tato služba umožňuje vyhledávání knih podle rozličných kritérií (autor, vydavatel, datum, ISBN, předmět, klíčová slova,...). Kromě jejich nalezení a vypsání informací, zde naleznete kontakty na prodejce či recenze. Pokud tedy plánujete koupit novou knihu, pak tento nástroj jistě oceníte.



Nejzajímavější je však možnost prohlížet a stahovat si na svůj počítač celou řadu knih, které jsou k dispozici zadarmo. Můžete zakládat vlastní knihovny, prohlížet si knihy které si do běžné knihovny pořídit zpravidla nemůžete (např. Isaac Newton - The Mathematical Principles of Natural Philosophy ve vydání z roku 1803). Můžete mít tak po ruce rozsáhlou knihovnu velice vzácných (nebo také i jen moderních) zdrojů. Samozřejmostí je přítomnost linkovaného obsahu, fullscreen mód či seznam oblíbených stránek v té které knize. Užitečným nástrojem, obzvláště pro starší knihy, je možnost zobrazit knihu v prostém textu.
V českých zemích bránilo většímu rozšíření této služby to, že nalézt česky psanou knihu (ve formátu pro stažení) je velice obtížné. Google se tedy rozhodl službu nejen počeštit, ale také nabídnout českým vydavatelům. Ti se zatím nového nástroje ujali šalamounsky - počet českých zaevidovaných knih již není zanedbatelně malý a není těžké najít ani recenze, problém je však stále ve stahování a publikování česky psaných děl. Můžeme jen doufat, že i čeští nakladatelé si jisté výhody plynoucí z uveřejnění díla uvědomí a začnou napodobovat své (nejen) anglosaské kolegy.

Další možnosti
Pokud si na Palm Knihách nevyberete, pak vás možná může uspokojit stránka Psací místo (psaci.misto.cz), na které naleznete spoustu klasický děl (Kafka, Kolář,…), ale také celou řadu tématicky řazených textů či díla z internetu. Design je úmyslně jednoduchá a prostý, aby umožňoval dobré čtení a snadný tisk. Pokud máte rádi naprosto klasická díla české literatury, pak by vaší pozornosti neměla ujít Čítanka (citanka.cz), která sice od roku 2003 neprošla aktualizací, ale nabízí pohled do díla nejklasičtějšího a nejstaršího písemnictví (Komenský, Karel IV. Či Chelčický).

Samostatnou kategorií jsou servery, kde můžete nahlédnout do rukopisných památek, které jsou zde pečlivě neskenovány. Asi nejznámější je projekt Národní knihovny – Manuscriptorium (www.manuscriptorium.com), kde si mimo jiné můžete zadarmo a v klidu prohlédnout Codex Gigas a další zajímavé české písemné památky.



Spisovatelem snadno a rychle
Pokud sami zvažujete, že byste se mohli pustit do psaní, máte hned několik možností. Tou první je dnes tolik populární blog. Stačí se zaregistrovat u jednoho z mnoha poskytovatelů a začít psát. Narazíte však na několik problémů – předně pokud nechcete pracovat na SEO, musíte počítat s minimem návštěvníků, což je značně nemotivující. Navíc jen těžko dosáhnete toho, že váš blog v desetitisících dalších najde někdo, kdo bude mít o literaturu opravdu zájem.

Právě z tohoto důvodu se na internetu objevují specializované literární servery, sdružují lidi se zájmem o literaturu a umění, kteří nejen tvoří, ale i čtou. To přináší kýžený efekt, získáváte publikum určité kvality a na tvorbu „do šuplíku“ tak můžete klidně zapomenout (pokud tedy chcete). Navíc vám tyto servery díky často konstruktivní a tvrdé kritice umožní literárně růst, což je věc, jež mnozí pokornější jistě ocení.

Písmák
www.pismak.cz

Jeden z nejstarších a nejnavštěvovanějších serverů pro začínající či příležitostné autory. V modrobílých barvách oděný server s relativně vysokou návštěvností nabízí široké spektrum nástrojů pro tvorbu i kritiku. Pojďme se na něj nyní podívat podrobněji.
Během registrace musíte (či můžete) vyplnit své umělecké a skutečné jméno, oblíbenou literaturu, vztah k literatuře, e-mail atd. a samozřejmě přihlašovací heslo. K dispozici pak získáte přehled přihlášených autorů, možnost zasílat či dostávat avíza o nové tvorbě oblíbených autorů, komentovat či kritizovat ostatní spisovatele či interní e-mail. Můžete samozřejmě také vstupovat do desítek literárních klubů, ale také vytvářet listiny nenáviděných literátů (či celých skupin). Mezi autory je možno také vyhledávat, vytvářet si seznam oblíbených autorů a mnoho dalšího.



Pokud jde o ovládání celého systému, to probíhá pomocí rolovacích menu, které nepatří mezi nejpřehlednější či intuitivně řešené a tak je potřeba si na něj chvíli zvykat. Zkušení autoři ale s ovládáním problém mít nebudou.

Jestliže se chceme ponořit do vlastní tvorby, je potřeba zmínit textový on-line editor (FCK Editor 2.0). K tomu nelze snad jinak než připojit slova chvály. Kromě standardních formátovacích nástrojů (zamrzí snad jen šestice fontů), zde naleznete nástroje pro vkládání emotíků, tlačítek, zaškrtávacích políček či nástroj universální klávesnice. U toho bycho se zastavili, neboť jeho možnosti jsou opravdu zajímavé (a hlavně originální), nabízí možnost psaní textů za pomoci různých klávesnic. Kromě klasické anglosaské je k dispozici běloruská, arabská, bulharská, chorvatská, česká, dánská, farsi, finská, francouzská, řecká, hebrejská… To nabízí vskutku zajímavou paletu pro práci s textem. Máte možnost pracovat se šablonami, vložit flash animaci a mnoho dalšího. K dílu pak ještě přiřadíte jazyk, název, kategorii (fejeton, drama, kritika, apod.), prolog, datum zveřejnění, a zda stojíte o kritiku. Pokud máte děl více, můžete je sdružovat do sbírek.

Po publikování díla můžete již jen čekat na reakce dalších čtenářů. Je však potřeba říci, že reakce nejsou vždy příjemné a často i dosti tvrdé. Jejich úroveň je však většinou velice vysoká, a pokud toužíte po kritice a dalším uměleckém růstu, pak vás asi nemůže potkat nic lepšího. Samozřejmě, že také vy můžete číst díla dalších autorů, zasílat jim vzkazy a psát kritiku (pokud však napíšete kritiku neuváženě, může se vám stát, že si na vás další spisovatelé „posvítí“ kritikou silného kalibru). Zajímavou formou komunikace může být také zde přítomný chat.

Jelikož zde nalezneme velké množství lidí s podobnými zájmy a často i vkusem, jistě nikoho příliš nepřekvapí, že se zde projevují prvky společenských serverů, jako například srazy autorů a mnoho dalšího. Celý server působí velice decentním a možná lehce romantickým dojmem, který se snaží podněcovat k tvorbě, což se mu velice dobře daří. Jistě ne každý autor je vynikající úrovně, ale obecně platí, že najít zde kvalitní literární dílko (obzvláště poezii) není nadlidský výkon.

Jsou libo jiná řešení?
Písmák není samozřejmě jediným místem na psaní na celém českém internetu. Pro méně zkušené uživatele nemusí být špatnou volbou například Liter.cz (www.liter.cz). Po jednoduché registraci můžete začít tvořit v jednoduchém prostředí – zadáte sekci (tedy literární žánr), nadpis, anonci a vlastní text. Možnosti editoru jsou ale bohužel veškeré žádné, což znemožňuje kvalitnější a pokročilou práci s textem. To však může být pro poetické, ale netechnické duše výhodou. Čtenářů zde není příliš a jsou povětšinou i „shovívavější“. Nevýhodou jsou reklamní proužky a ne zcela transparentní stupnice hodnocení příspěvků. Komentáře však fungují dobře, pokud jde o správu textů a komentářů je vše jednoduché a přehledné. Další variantou je Epika (www.epika.cz), server s poněkud nepřehledným ovládáním, ale zato možnostmi vkládat k textům obrázky či mp3 skladby, což dává uměleckému zážitku nový rozměr. Tento projekt má celou řadu komunitních prvků a v něm publikující autoři (kterých je přes 1 600) čas od času vydají vlastní sborníkově orientovanou knihu, což může být pro mnoho potenciálních spisovatelů přitažlivé. Mezi další servery patří například Blue World (www.blueworld.cz) či Nokturno (www.nokturno.net), který nevyžaduje registraci a specializuje se na fantasy tématiku a to nejen literární, ale také fotografickou či výtvarnou.



Shrnutí
Jak je vidět literatura se na internetu adaptovala velice dobře i rychle (některé projekty sahají až do roku 1997) a našla v něm nejen nové médium, ale také novou formu svého rozvoje. Kritici budou tvrdit, že kvalita většiny děl je nevalná, ale pokud máte zájem najít umění, pak se vám to jistě povede. Elektronické knihy (e-books) mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale již dnes jejich úlohu přebírají částečně PDA.