Snad ani v dobách renesance a vzniku knihtisku nezažila literatura takový boom jako s nástupem internetu. Ten přinesl jednak nové možnosti pro vznik nových forem od nových autorů, jednak nové způsoby komunikace se čtenáři. Současně přicházejí i nové formy distribuce – literatura se stává stále přístupnější a otevřenější.
Na to, jaká je situace na českém internetu nejen na poli klasických elektronických knih, ale také jaké jsou možnosti amatérského psaní (a jak se mu daří), se pokusíme odpovědět v našem následujícím článku.
Elektronické knihovny
I když se speciálním čtečkám elektronických knih stále příliš nedaří dostat na trh a do obliby uživatelů, jsou elektronické knihy postupně populárnější. Kromě známých výhod – nižší pořizovací náklady, fulltextové vyhledávání, snadné kopírování či citace textů, bývají předkládána i negativa – z monitoru počítače se hůře čte (což se částečně zlepšuje s nástupem LCD monitorů), chybí kontakt s knihou, problematická je i mobilita. Elektronickým knihám (e-books) se v současné době zřejmě nejlépe daří na PDA, které je vždy po ruce a umožňuje během několika vteřin začít číst jednu z několika set na disku uložených knih, což je věc, kterou vám běžná knihovna dovolí jen velmi sporadicky. Přitom PDA zachovává všechny klady, které jsme zmínili na počátku. Pojďme si tedy představit nejvýznamnější a nejznámější volné zdroje českých elektronických knih.
Palm knihy www.palmknihy.cz
Stránky jsou již podle názvu zaměřeny především na uživatele PDA, ale i ti ostatní jistě nepřijdou zkrátka – 3 113 v českém a 103 ve slovenském jazyce psaných knih bylo staženo již více než čtyřmi miliony čtenářů. Mezi nejvíce stahované tituly patří Tři muži ve člunu od Jerome Klapky Jeroma, jen těsně následuje Bible. Naopak na samém chvostu žebříčku se nachází Petr Chelčický.
Jednotlivé knihy jsou rozděleny podle žánrů (horor, humor, dětské…), což výrazně usnadňuje orientaci a výběr. Kromě toho můžete sázet na Zlatý fond (tedy 100 nejlepších knih) nebo na výběr z různých žebříčků. Je škoda, že server nepublikuje poezii (o kterou podle autorů webu nebyl zájem). Nabízené knihy jsou různorodé úrovně, což souvisí s tím, že kromě děl renomovaných autorů mohou svá díla na server zasílat i sami čtenáři. Pokud jste tedy napsali nějakou knihu a nevíte, jak s ní prorazit do světa, může být tento server sice skromným, ale přesto zajímavým řešením. Samostatnou zmínku si zaslouží formáty, ve kterých jsou knihy uloženy: PDB, PRC, LIT a PDF. Pokud si lámete hlavu nad tím, jak první tři formáty na PC otevřít, pak vám jistě pomůže samostatná sekce na Palm knihách – ta se věnuje nejen specifikaci jednotlivých formátů, ale především nabízí seznam programů (většinou zdarma šiřitelných), ve kterých si knihu v patřičném formátu můžete přečíst. Je-li potřeba nějaká konfigurace, naleznete návod i na tu. Mezi zmíněnými formáty je Windows Mobile, Win PC, Mac OS či Linux a několik dalších.
Další možnosti
Pokud si na Palm knihách nevyberete, pak vás možná může uspokojit stránka Psací místo (psaci.misto.cz), na níž naleznete spoustu klasických děl (Kafka, Kolář…), ale také celou řadu tematicky řazených textů či díla z internetu. Design je úmyslně jednoduchý a prostý, aby umožňoval dobré čtení a snadný tisk. Pokud máte rádi klasická základní díla české literatury, pak by vaší pozornosti neměla ujít Čítanka (citanka.cz), která sice od roku 2003 neprošla aktualizací, ale nabízí pohled do nejklasičtějšího a nejstaršího písemnictví (Komenský, Karel IV. či Chelčický).
Samostatnou kategorií jsou servery, kde můžete nahlédnout do rukopisných památek, které jsou zde pečlivě naskenovány. Asi nejznámější je projekt Národní knihovny – Manuscriptorium (www.manuscriptorium.com), kde si mimo jiné můžete zadarmo a v klidu prohlédnout Codex Gigas a další zajímavé české písemné památky.
Spisovatelem snadno a rychle
Pokud sami zvažujete, že byste se mohli pustit do psaní, máte hned několik možností. Tou první je dnes tolik populární blog. Stačí se zaregistrovat u jednoho z mnoha poskytovatelů a začít psát. Narazíte však na několik problémů – předně pokud nechcete pracovat na SEO, musíte počítat s minimem návštěvníků, což je značně demotivující. Navíc jen těžko dosáhnete toho, že váš blog v desetitisících dalších najde někdo, kdo bude mít o literaturu opravdu zájem.
Právě z tohoto důvodu se na internetu objevují specializované literární servery, sdružují lidi se zájmem o literaturu a umění, kteří nejen tvoří, ale i čtou. To přináší kýžený efekt, získáváte publikum určité kvality a na tvorbu „do šuplíku“ můžete klidně zapomenout (pokud tedy chcete). Navíc vám tyto servery díky často konstruktivní a tvrdé kritice umožní literárně růst, což je věc, kterou ti pokornější z vás jistě ocení.
Písmák www.pismak.cz
Jeden z nejstarších a nejnavštěvovanějších serverů pro začínající či příležitostné autory. V modrobílých barvách oděný server s relativně vysokou návštěvností nabízí široké spektrum nástrojů pro tvorbu i kritiku. Pojďme se na něj nyní podívat podrobněji.
Během registrace musíte (či můžete) vyplnit své umělecké a skutečné jméno, oblíbenou literaturu, vztah k literatuře,
e-mail atd. a samozřejmě přihlašovací heslo. K dispozici pak budete mít přehled přihlášených autorů, možnost zasílat či dostávat avíza o nové tvorbě oblíbených autorů, komentovat či kritizovat ostatní spisovatele či interní e-mail. Můžete samozřejmě také vstupovat do desítek literárních klubů, ale také vytvářet listiny nenáviděných literátů (či celých skupin). Mezi autory je možné také vyhledávat, vytvářet si seznam oblíbených autorů a mnoho dalšího.
Pokud jde o ovládání celého systému, to probíhá pomocí rolovacích menu, které nepatří mezi ty nejpřehlednější či intuitivně řešené, a tak je potřeba si na něj chvíli zvykat. Zkušení autoři ale s ovládáním problém mít nebudou Jestliže se chceme ponořit do vlastní tvorby, je potřeba zmínit textový on-line editor (FCK Editor 2.0). K tomu nelze snad připojit nic jiného než slova chvály. Kromě standardních formátovacích nástrojů (zamrzí snad jen pouhá šestice fontů) zde naleznete nástroje pro vkládání emotíků, tlačítek, zaškrtávacích políček či univerzální klávesnici. U té bychom se zastavili, neboť její možnosti jsou opravdu zajímavé (a hlavně originální). Nabízí možnost psaní textů za pomoci různých klávesnic. Kromě klasické anglosaské je k dispozici běloruská, arabská, bulharská, chorvatská, česká, dánská, farsi, finská, francouzská, řecká, hebrejská… To představuje vskutku zajímavou paletu pro práci s textem. Máte možnost pracovat se šablonami, vložit flash animaci a mnoho dalšího. K dílu pak ještě přiřadíte jazyk, název, kategorii (fejeton, drama, kritika, apod.), prolog, datum zveřejnění, a zda stojíte o kritiku. Pokud máte děl více, můžete je sdružovat do sbírek.
Po publikování díla můžete již jen čekat na reakce dalších čtenářů. Je však potřeba říci, že reakce nejsou vždy příjemné, často bývají dosti tvrdé. Jejich úroveň je však většinou velice vysoká, a pokud toužíte po kritice a dalším uměleckém růstu, pak vás asi nemůže potkat nic lepšího. Samozřejmě, že i vy můžete číst díla dalších autorů, zasílat jim vzkazy a psát kritiku (pokud však napíšete kritiku neuváženě, může se vám stát, že si na vás další spisovatelé „posvítí“ kritikou silného kalibru). Zajímavou formou komunikace může být také zde přítomný chat.
Jelikož zde nalezneme velké množství osob s podobnými zájmy a často i vkusem, jistě nikoho příliš nepřekvapí, že se zde projevují prvky společenských serverů, jako například srazy autorů a mnoho dalšího. Celý server působí velice decentním a možná lehce romantickým dojmem, který se snaží podněcovat k tvorbě, což se mu velice dobře daří. Jistě ne každý autor je vynikající, ale obecně platí, že najít zde kvalitní literární dílko (obzvláště poezii) není nadlidský výkon.
Jsou libo jiná řešení?
Písmák není samozřejmě jediným místem na psaní na celém českém internetu. Pro méně zkušené uživatele nemusí být špatnou volbou například Liter.cz (www.liter.cz). Po jednoduché registraci můžete začít tvořit v jednoduchém prostředí – zadáte sekci (tedy literární žánr), nadpis, anonci a vlastní text. Možnosti editoru jsou ale bohužel velmi chudé, což znemožňuje kvalitnější a pokročilou práci s textem. To však může být pro poetické, ale netechnické duše výhodou. Čtenářů zde není příliš a jsou většinou i „shovívavější“. Nevýhodou jsou reklamní proužky a ne zcela transparentní stupnice hodnocení příspěvků. Komentáře však fungují dobře, pokud jde o správu textů a komentářů: vše je jednoduché a přehledné. Další variantou je Epika (www.epika.cz), server s poněkud nepřehledným ovládáním, ale zato s možností přikládat k textům obrázky či MP3 skladby, což dává uměleckému zážitku nový rozměr. Tento projekt má celou řadu komunitních prvků a v něm publikující autoři (kterých je přes 1 600) čas od času vydají vlastní sborníkově orientovanou knihu, což může být pro mnoho potenciálních spisovatelů přitažlivé. Mezi další servery patří například Blue World (www.blueworld.cz) či Nokturno (www.nokturno.net), který nevyžaduje registraci a specializuje se na fantasy tématiku, a to nejen literární, ale také fotografickou či výtvarnou.
Shrnutí
Jak je vidět, literatura se na internetu adaptovala velice dobře i rychle (některé projekty sahají až do roku 1997) a našla v něm nejen nové médium, ale také novou formu svého rozvoje. Kritici budou tvrdit, že kvalita většiny děl je nevalná, ale pokud máte zájem hledat skutečné umění, pak se vám to jistě povede. Elektronické knihy (e-books) mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale již dnes jejich úlohu přebírají částečně PDA.
Nové impulsy pro e-knihy?
Vypadá to, že elektronickým knihám svitla naděje. Společnost Amazon (www.amazon.com) oznámila, že uvolní do prodeje novou čtečku pro tzv. e-book. Zařízení má stát asi 399 dolarů (cca 7 100?Kč) a ponese jméno Kindle, bude vybaveno Wi-Fi přijímačem bezdrátového signálu a USB 2.0 rozhranním a mělo by poskytovat patřičný komfort při čtení. Po celé řadě nepříliš obchodně úspěšných pokusů to vypadá, že společnost, která začínala jako prodejce knih, se ke svému původnímu obchodnímu artiklu úspěšně vrací.
Kromě klasických knih sází Kindle ještě na jednu zajímavou oblast, a to na noviny – představa, že budete mít každý den cestou do práce desítky výtisků novin s patřičně nastaveným filtrem, bez nutnosti tahat s sebou extrémně těžký balík, bude jistě pro mnohé velice zajímavá. Na druhou stranu chybí podpora PDF a za knihy, noviny i časopisy se bude muset Amazonu samozřejmě platit.
Připomeňme ještě, že v současné době se e-knihám daří především na PDA a jen okrajově na MP4 přehrávačích či noteboocích. Jestli skončí jako výrobky firem Sony, Xerox, Philips či iRex, ukáže až čas. Pravdou je, že by se ale nějaký rozumný počin (i z marketingového hlediska) na tomto poli určitě hodil, neboť by mohl zpřístupnit ještě větší množství literatury ještě většímu množství lidí.
Druhou pozitivní zprávou, především pro českého čtenáře, je informace od společnosti Google. Služba Book Search (http://books.google.com/) konečně dorazila do Česka. Tato služba umožňuje vyhledávání knih podle různých kritérií (autor, vydavatel, datum, ISBN, předmět, klíčová slova...). Kromě jejich nalezení a dalších informací zde získáte kontakty na prodejce či recenze. Pokud tedy plánujete koupit novou knihu, pak tento nástroj jistě oceníte.
Nejzajímavější je však možnost prohlížet a stahovat na svůj počítač celou řadu knih, které jsou k dispozici zadarmo. Můžete zakládat vlastní knihovny, prohlížet si knihy, které si do běžné knihovny pořídit zpravidla nemůžete (např. Isaac Newton, The Mathematical Principles of Natural Philosophy ve vydání z roku 1803). Můžete mít tak po ruce rozsáhlou knihovnu velice vzácných (nebo i jen moderních) zdrojů. Samozřejmostí je přítomnost linkovaného obsahu, režim fullscreen či seznam oblíbených stránek v určité knize. Užitečným nástrojem, obzvláště pro starší knihy, je možnost zobrazit knihu v prostém textu.
V českých zemích bránilo většímu rozšíření této služby to, že nalézt česky psanou knihu (ve formátu pro stažení) je velice obtížné. Google se tedy rozhodl službu nejen počeštit, ale také nabídnout českým vydavatelům. Ti se zatím nového nástroje ujali šalamounsky – počet českých evidovaných knih již není zanedbatelně malý a není těžké najít ani recenze, problém je však stále ve stahování a publikování česky psaných děl. Můžeme jen doufat, že i čeští nakladatelé si určité výhody plynoucí z uveřejnění díla uvědomí a začnou napodobovat své (nejen) anglosaské kolegy.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU