Obrazový snímač je pevné zařízení, součást hardwaru fotoaparátu, která zachycuje světlo a provádí konverzí toho, co vidíte skrze hledáček nebo LCD monitor, do obrázku. Senzor je třeba chápat jako elektronický ekvivalent filmu. U kinofilmových fotoaparátů jste si mohli vybrat ze stovek značek filmů, pričemž každý z nich měl svou vlastní unikátní charakteristiku. U digitálních fotoaparátů je velká část těchto technologií integrována do hardwaru, a speciální „filmové“ efekty můžete později dodat softwarem.
Snímač vašeho fotoaparátu určuje, jak dobře vypadají vaše obrázky a jak je můžete škálovat či tisknout. Kvalita obrazu přitom nezávisí jen na velikosti snímače, ale také na počtu pixelů (světlocitlivých obrazových bodů), které je schopen snímač zachytit, a na velikosti těchto pixelů.
Velikost snímače ovlivňuje také to, co vidíte skrze hledáček – vztah mezi tím, co snímáte, a co se reálně nahraje do rámečku a je převedeno na paměťovou kartu ve formě obrazového souboru. Menší senzory uplatňují tzv. crop faktor, což znamená, že zachytí menší oblast scény než full frame snímače. Full-frame („plnorámečkový“) referenční bod je vždy tradiční 35mm kinofilm.
Už teď se vám z toho točí hlava? Nemusí. Dokonce i když neznáte rozdíl mezi CCD a CMOS či Four Thirds a APS-C, provede vás náš miniprůvodce touto změtí snímačů, s nimiž se setkáte minimálně v případě, kdy budete shánět nový fotoaparát.
Typy snímačů
Nejběžnějšími typy snímačů jsou CCD snímače (charge-coupled devices zařízení s vázanými náboji) a CMOS snímače (complementary metal-oxide-semiconductor; doplňující se kov-oxid-polovodič).
CCD je jednou z nejstarších technologií zachycování obrazu pro digitální fotoaparáty a v porovnání s CMOS snímači dlouho podávala lepší obrazovou kvalitu díky lepšímu dynamickému rozsahu a kontrole šumu. Přestože jsou CCD senzory stále nejběžnějším řešením u levných kompaktních modelů, jejich základní konstrukce a vyšší spotřeba energie jsou důvody, proč je výrobci fotoaparátů nahrazují CMOS alternativami.
CMOS technologie bývala (a mnohdy ještě je) považována za podřadného konkurenta CCD. Dnešní CMOS snímače však byly upgradovány, aby se mohly rovnat CCD standardu a dokonce jej i překonat. Díky více vestavěným funkcionalitám oproti CCD fungují CMOS senzory efektivněji, vyžadují méně energie a mají lepší výsledky u rychlého, sekvenčního snímání.
Novější snímač Foveon X3, který je založen na technologii CMOS, je používán pouze v kompaktech a digitálních zrcadlovkách značky Sigma. Live MOS je zase značka obrazových senzorů, které od roku 2006 využívají společnosti Leica, Olympus a Panasonic ve svých Four Thirds systémových DSLR. Tyto senzory údajně nabízejí kombinaci obrazové kvality CCD a nižší spotřeby energie CMOS.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU