Metadata nejsou věcí, kterou by se IT odborníci příliš zabývali. Ve světě big dat však získávají metadata na významu i díky tomu, že čím dál tím více společností přijímá a rozšiřuje analytickou činnost.
V roce 2011 provedla společnost IBM na toto téma průzkum mezi 3 018 řediteli firem. 83 % respondentů uvedlo, že „mají plány zahrnující business intelligenci a analýzu.“
Avšak podle konzultantky Claudie Imhoffové, prezidentky Intelligence Solutions, 59 % analytiků BI „říká, že jim chybí informace, které by mohly být pro jejich práci významné, protože je nemohou najít.“
Pokud uživatelé nemohou najít data, která potřebují, nebudou schopni provádět nezbytné analýzy. Nejefektivnější způsob, který zajistí nalezení potřebných dat, je svědomité aplikování metadat do analytického prostředí.
Sám William H. Inmon („otec datových skladů“) vyzval IT oddělení k aplikování metadat do úložišť business intelligence. Před dvanácti lety napsal Inmon studii o důležitosti metadat v business intelligenci: „První věcí, kterou musí analytik v prostředí úložiště dat vědět, je pořadí, ve kterém budou data pro jeho práci dostupná, a kde je najde. Jinak řečeno, analytik obdrží úkol a první věc, kterou musí zjistit, je, jaká dostupná data by mohla být při plnění tohoto úkolu užitečná. Proto jsou pří předběžné analytické práci metadata nepostradatelná.“
Pokud byla tato data „nepostradatelná“ tenkrát, dnes, v době big dat, jsou ještě významnější. Metadata organizují informace a pomáhají je udržovat snadno dohledatelné a přístupné. U dat se dají nastavit různé atributy, které odhalí jejich významnost pro uživatele. Například klíčová slova, geolokační nebo časové informace nebo také jejich omezení, cenu, kontakty a jiné atributy, které zvyšují kvalitu informací o vyhledávaných datech.
Metadata šetří společnostem čas. Také zvyšují hodnotu dat a jejich užitečnost pro analýzu. Proto by měla být běžnou součástí každého úložiště dat i všech nadstaveb nad ním.