poznamenat, že nelže. Ale nejprve je třeba zmínit, že se jedná o klasickou hru
bez jakéhokoliv výukového vlivu, tedy kromě výuky krkolomných pádů, kolizí a
vůbec havárií na motocyklu. To se ovšem není třeba učit, to jde samo.
Pro eskapády je možno zvolit různé kubatury motocyklů různých výrobců zvučných
jmen, jako je třeba Honda či Yamaha. Pro začátečníky je vhodnější slabší model
(například dvěstěpadesátka), pro otrlejší a zkušenější pak půllitr či
šestistovka. Navíc je možno si v garáži upravit výkon motoru a průběh křivky
výkonu v závislosti na otáčkách. Motorky se chovají tak, jak se od těchto
strojů dá čekat, ale více se zmíním dále.
Tratě
Tratě, kterých jsou celkem desítky, lze absolvovat v celkem šesti režimech. Ne
každá trať ale nabízí každý režim. Některé vyžadují jízdu po přesné trati, na
jiných jsou v terénu rozmístěny branky, které je třeba absolvovat ve stanoveném
pořadí bez vlivu na to, jak se tam závodník dopraví. Proto jsem si oblíbil
závody typu enduro, nabízející např. prostředí zasněženého zimního střediska či
farmu uprostřed žní. Tak třeba setkání s vlakem či traktorem (který se rozhodně
před jezdcem nezastaví) může být silným dojmem, zejména poté co se snášíte
několik desítek metrů od motocyklu, jejž válcují zadní kola traktoru. Tento
nebo podobný pohled zažije začínající jezdec poměrně často. Krajinou lze celkem
nerušeně projíždět. Tam, kde mapa jakoby končí, není černá díra nebo ostrý
okraj, ale minové pole, které motocykl s jezdcem odmrští někam do středu mapy.
K dispozici jsou i interiérové závody, ale nesouhlasné mručení davu při každém
pádu vám dokáže rychle znechutit okruhové závody v hale.
Fyzikální model
Ten je zpracován opravdu kvalitně, realitu lze simulovat ve třech stupních
autentičnosti. V té nejopravdovější, a tudíž nejtěžší, je tak trochu problém
udržet byť jen směr, o jízdě v těžším terénu ani nemluvě. Každá nepozornost se
v takovém případě okamžitě projeví a jezdec takřka vždy plachtí. Jak je
motocykl náchylný k nestabilitám dokazuje to, že stačí krátký a letmý kontakt
se stromem či budovou, a už se může znovu rozjíždět. Fyzikální poučka o
neprostupnosti hmoty je implementována také poměrně přesně, takže jízda lesem
je opravdu dobrodružná (nedobrodružné povahy mohou vypnout nepropustnost
stromů). Podobně jako stromy se chovají i ostatní objekty, takže není problém
hupnout si ze skokanského můstku či projet stodolou nebo domem. Motocykl
reaguje poměrně věrně na impulsy ovládání, takže prudký rozjezd do příkrého
kopce končí většinou na zádech pod vrškem, podobně mazané přibrzdění při jízdě
ze svahu má za následek efektní salto přes řidítka. Pohyb motorky také
respektuje stav a povahu podkladu, takže udržet se na zasněžené stráni moc
nejde.
A to ostatní
Grafika je kvalitní. Necítím se sice odborníkem na detaily, ale rozhodně se
nestává, že najednou zmizí části předmětů a podobně. Úroveň detailů i rozlišení
se dá nastavit, cenou za vyšší kvalitu je hardwarová náročnost. Pro
nejkvalitnější mod rozhodně nevystačíte s doporučenými 64 MB paměti a 300MHz
Pentiem II, i když část výkonu převezme grafická karta. Zvukový doprovod je
vcelku dobrý. Hra podporuje 3D audio, takže při odpovídajícím hardwaru
poskytuje kvalitní zážitek.
Jak je dnes takřka povinností, je možno hrát i přes síť. Pokud máte Internet
Explorer 3.02 nebo vyšší (nebo odpovídající Netscape 4.0), pak lze řádit na MSN
Gaming Zone. Pro osamělé (a/nebo nepřipojené) hráče je možno jezdit jednotlivé
závody nebo zajet celou "kampaň", od místního borce na nějaké plečce po
profesionální okruh Super Cross na Vectoru VX600.
Co dodat
Jste-li fandové do krosových motocyklů a počítačových her, pak tohle není
špatná volba. Rozhodně je to dobrá zábava a dodám jen, že výroba hry byla též
humánní: během ní totiž nebyl zraněn ani jeden pixel (převzato z manuálu).
Microsoft Motocross Madness 2
fyzikální model
občasné problémy se zvukem
K recenzi poskytla firma: Microsoft, s. r. o., Novodvorská 1010, Praha 4
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU