Nařízení Komise aby Microsoft odtajnil propojovací informace se sice stala součástí protimonopolní dohody, kterou obě strany uzavřely v roce 2004, avšak zdaleka neukončilo vzájemné spory mezi softwarovým gigantem a Evropskou komisí pramenící z obvinění ze zneužívání dominantního postavení. Stále například přetrvávají spory o tom, kolik si má společnost za tyto informace účtovat. Takovým sporům společnost čelí i ve své domovině - Spojených státech.
Microsoft dal ústy svého viceprezidenta najevo, že nemá zájem o ústní slyšení - místo toho dal přednost písemné komunikaci, na což má právo. Formální slyšení totiž vytváří o firmě negativní obraz, a tak se chce s EK co nejrychleji dohodnout. Proto nyní přichází přímá žádost o co nejpřesnější stanovení sporných poplatků.
Komise zdůraznila, že protokoly mají být nabízeny za „rozumných a nediskriminujících podmínek“. Cenu požadovanou Microsoftem za 1500 stránek předávacích dat shromážděných od prosince 2005 považuje za přemrštěnou vzhledem k tomu, že neobsahuje dost nových a inovativních informací. Příkladem využití požadovaných informací je například tiskový program lépe spolupracující s Windows, to znamená rychleji a přesněji.
Microsoft kvůli poskytování informací vytvořil komplikovaný licenční systém, zvaný Workgroup Server Protocol Program, který by rozlišoval poplatky dle toho, jak a na co by je zájemce použil.
Jak vidíte, v zásadě se nejedná o nějak intenzivní zasažení dominantní pozice společnosti a její jednání lze přirovnat k chování jakéhokoli monopolu. Jen si vzpomeňme, co bylo rituálních tanců, když měl Český Telecom pustit na trh konkurenci a jak se ji snažil blokovat přemrštěnými poplatky za přístup do své sítě. Dnes to již nikoho moc netrápí, protože politika Telecomu způsobila, že si řada lidi pevnou linku úplně zrušila.
Pokud by přeci jen došlo k situaci, kdy by se Microsoft s EK nedohodl a nesplnil její podmínky, mohla by mu tato udělit pokutu až 3 miliony eur denně. Přístup firmy zřejmě ovlivnilo březnové prohlášení evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes, že chování Microsoftu je „nepřijatelné“. A tato nepřijatelnost se zvyšuje v souvislosti s posilováním tržního podílu MS, tedy silou jeho monopolního postavení.
V červenci 2006 pokutovala EK společnost 280,5 milióny euro za neposkytnutí propojovacích informací. To ještě nebyla ta největší pokuta, v roce 2004 byla Microsoft udělena sankce ve výši 497 miliónů euro.
Související články: EU versus Microsoft, boj pokračuje
Poznámka redakce: Na rozdíl od Spojených států, kde vládní instituce deklarovaly určitou vůli i vstřícnost k jednání, protože Microsoft je přece „pravá a správná“ americká společnost ukazující jak se dělá „byznys“, v Evropě čelí Microsoft daleko většímu tlaku a ovzduší lze označit za vysloveně nepřátelské. Na klidu mu rozhodně nepřidají bokem pronesená prohlášení členů komise typu „my se nepotřebujeme dohodnout, my jim to prostě nařídíme“. Za touto situací stojí ovšem ve značné míře i lobování konkurenčních společností, které se snaží Microsoft vyšoupnout z velmi lukrativního trhu dodávek softwaru pro státní správu a pestré složení Evropské komise. V USA levice znamená na zákonodárné úrovni krajní křídlo Demokratů, kteří se svoji sociální politikou skončili u levnějších cen softwaru pro školy. V EU/ EK Microsoft obrazně stojí proti italskému komunistovi, který by Microsoft nejraději rozpustil a software pro školy a domácí použití navrhuje ponechat volně dostupný, bez poplatků.
- - Alexandr Radecký, Tomáš Jirásko