Microsoft se zavázal bojovat proti změně klimatu… Pak se ale objevila genAI

Microsoft se léta chlubí tím, kolik času, úsilí a peněz věnuje boji proti změně klimatu. Na začátku roku 2020 prezident a místopředseda jeho představenstva Brad Smith v blogovém příspěvku slíbil, že společnost investuje jednu miliardu dolarů, aby do roku 2030 byla uhlíkově negativní. 

Smith slíbil, že Microsoft v této věci nebude nijak mlžit – například vypouštět uhlík do atmosféry a následně nakupovat takzvané „offsety“ a tvářit se, že emise snižuje jinak, například výsadbou stromů v deštném pralese. Budiž za to pochválen.

Jenže se mezitím objevila generativní umělá inteligence (genAI) náročná na elektřinu. Najednou se boj proti změně klimatu a podpora udržitelnosti nezdají být až tak důležité. Alespoň se to zdá z vykázaného nárůstu spotřeby vody, kterou Microsoft využívá k chlazení datových center AI, a nedávno navržené dohody o znovuotevření elektrárny Three Mile Island, místa nejhorší jaderné katastrofy v dějinách USA.

Všechny reaktory na ostrově Three Mile Island byly v roce 2019 uzavřeny kvůli finančním problémům. Tato nová dohoda by vedla k opětovnému spuštění komplexu, přičemž Microsoft by zaplatil vlastníkovi elektrárny, společnosti Constellation Energy, za znovuotevření jaderného reaktoru vedle toho, který se roztavil, a odkoupení veškeré jeho elektrické produkce na 20 let. 

Přečtěte si také:

Jedna z nejhorších aplikací Windows doznala vylepšení

To by pomohlo dodávat část obrovského množství elektřiny potřebné k provozu datových center Microsoftu s umělou inteligencí. Finanční podmínky nebyly zveřejněny, ačkoli společnost Constellation uvádí, že ji plán bude stát 1,6 miliardy dolarů a bude vyžadovat federální daňové úlevy.

Microsoft bude bezpochyby propagovat jadernou energii jako zdroj čisté energie bez emisí uhlíku. To však ignoruje nesčetné další problémy. Havárie v Černobylu, Fukušimě a Three Mile Island nám připomínají, že elektrárny jsou stále zranitelné vůči katastrofám způsobeným lidmi i přírodou. 

Kromě toho podle bývalé předsedkyně americké Komise pro jaderný dozor Allison Macfarlaneové, která je v současnosti ředitelkou Školy veřejné politiky a globálních záležitostí na Univerzitě Britské Kolumbie, stále neexistuje bezpečný způsob trvalého skladování jaderného odpadu.

Přečtěte si také:

Způsobí rozmach genAI energetickou krizi?

A pak je tu možná největší problém jaderné energetiky. Stejná technologie, která se používá k výrobě paliva pro jaderné elektrárny, může být použita k výrobě jaderných zbraní – a jaderné elektrárny jsou obzvlášť nezajištěné. Unie znepokojených vědců varuje: „NRC (Nuclear Regulatory Commission) pravidelně bagatelizuje hrozbu jaderného terorismu a v reakci na tlak průmyslu na snížení nákladů zmírňuje své požadavky na bezpečnostní cvičení.“

GenAI a problémy životního prostředí

Využívání jaderné energie není jediným environmentálním problémem, který představuje vzestup nástrojů genAI a platforem, jako je Copilot. Je to proto, že genAI vyžaduje ve srovnání s tradičními technologiemi obrovské množství výpočetního výkonu.

 GenAI je třeba nejprve vyškolit. Jakmile je vycvičená, používá složité výpočty ke zpracování každého příchozího požadavku. To zase vyžaduje budování obrovských datových center, která spotřebovávají obrovské množství elektřiny.

Přečtěte si také:

Nová aplikace pro připojení k Windows odkudoliv je tady

Scientific American uvádí, že podle výzkumníků GPT-3 OpenAI, na němž je Copilot založen, „na 175 miliard parametrů, spotřeboval 1 287 megawatthodin elektřiny a vyprodukoval 552 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, což odpovídá 123 osobním automobilům s benzinovým motorem, které jezdily po dobu jednoho roku. A to je jen za přípravu modelu ke spuštění, než ho začnou používat nějací spotřebitelé.“

Mějme na paměti, že GPT-3 byl nahrazen GPT-4 a GPT-4o, které jsou výkonnější a vyžadují ještě větší výpočetní výkon – a tedy i více elektřiny – než GPT-3.

Energetická náročnost je jen začátek dopadu genAI – a Copilota – na životní prostředí. Datová centra je třeba chladit kvůli teplu, které produkují. Z velké části kvůli AI stoupla spotřeba vody Microsoftu v letech 2021 až 2022 o 34 % – a to bylo ještě předtím, než se genAI rozjela.

Přečtěte si také:

Byla s námi jen chvíli. Klávesa Copilot půjde překonfigurovat

To vše bez ohledu na výrobu a přepravu špičkových čipů, které všechna data zpracovávají. A nezohledňujeme ani to, kolik dalšího elektronického odpadu vznikne – starší generace čipů a hardwaru se budou neustále vyřazovat, až je nahradí stále výkonnější nové generace.

Co by měl Microsoft dělat?

Microsoft v minulosti ukázal, že boj proti změně klimatu myslí vážně. Umělá inteligence, zejména genAI, by to mohla změnit. Microsoft však nemůže tento problém vyřešit sám. 

Pokud společnost sníží spotřebu elektřiny tím, že omezí své plány v oblasti genAI, konkurenční společnosti, jako jsou Google, Amazon, OpenAI, Meta a další, zaplní vzniklou mezeru. Do atmosféry se bude stále uvolňovat stejné množství uhlíku. 

Důkazem je, že Google už nesplnil své cíle v oblasti změny klimatu: v roce 2023 jeho spotřeba elektrické energie kvůli využívání umělé inteligence vyskočila o 13 %, místo aby klesla, jak společnost předpokládala.

Přečtěte si také:

Jak vypnout reklamní nabídky ve Start menu Windows 11

Problém umělé inteligence urychlující změnu klimatu nemůže vyřešit samotná technologie. Zasáhnout musí vlády a zavést realistické předpisy týkající se vlivu technologií na klima. Udělat to není nesplnitelný sen – mimo USA se to již děje.

V polovině září Google oznámil, že zastavuje plány na výstavbu datového centra v Chile v hodnotě 200 milionů dolarů poté, co chilský soud rozhodl, že projekt porušuje ekologické předpisy země. Společnost slíbila, že projekt od základu přepracuje, aby tyto požadavky splňoval.

Mnoho lidí varovalo, že pokud se systémy umělé inteligence nekontrolovaně rozvinou, mohou pro lidstvo představovat existenční hrozbu. Bylo by ironické, kdyby se ukázalo, že existenční hrozbou není samotná umělá inteligence, ale zničení klimatu způsobené nenasytnými nároky AI na elektrickou energii.