Microsoft uveřejnil text svého patentu podaného v květnu 2011, který detailně popisuje dalšího účastníka závodu o první tzv. chytré brýle s technologií rozšířené reality – umožňující přidávat digitální informace do zorného pole uživatele. Pod patentem je podepsána Kathryn Stone Perezová, výkonná ředitelka oddělení, které pro Xbox vyvinulo senzor Kinect, a John Tardiff, multimediální specialista původně pracující pro Apple.
Přístup Googlu a Microsoftu je prozatím odlišný. Google představil brýle jako malý pomocný display, který bude neustále zapnut a zásobovat nositele pomocnými informaci pro všechny jeho aktivity. Microsoft prozatím neplánuje celodenní aktivní využití, podle textu patentu se chce soustředit na situace, kdy se uživatel nehýbá a nehrozí nehody způsobené dočasným zablokováním zorného pole. Příkladem takového použití může být sledování živého hokejového zápasu, kdy jsou do zorného pole přidávány průběžné informace o jménech hráčů a herní strategii – jak jsme zvyklí z některých televizních přenosů.
Detailnější informace o reálným produktu či prototypu zatím nejsou známy, ale během roku od žádosti o patentu práce na brýlích nepochybně značně pokročily. Microsoftu se v každém případě nepodaří předstihnout premiéru vývojového kitu Google Glass Explorer Edition, která je očekávána již během několika měsíců – vývojáři si jej již mohou objednávat za 1 500 dolarů, komerční dostupnost pro koncové zákazníky očekává na počátku roku 2014. Na konkurenčních systémech ale pracují i další firmy – jako Vuzix, TTP a Explore Engage, kde žádná konkrétnější data nejsou známa.
Na trhu zatím převládal spíše pesimismus ohledně nějakého explozivního rozšíření podobných zařízení, ale například nedávno uvedená analýza společnosti Juniper Research naznačuje, že trh pro chytré brýle a další podobná zařízení na tělo by mohl v roce 2014 dosáhnout 1,5 miliardy dolarů.
Lze jen spekulovat, že cílem Googlu i Microsoftu je vytvořit zařízení, které by potenciálně dokázalo nahradit současné chytré telefony. Cílí tedy na trh podstatně větší. To ale předpokládá další pokrok v miniaturizaci a senzorických technologií – v tomto okamžiku všechny uvažované chytré brýle jsou zobrazovací a snímací zařízení, kde se pro nejbližší dobu předpokládá nutnost použití externího miniaturního počítače.