Miniaturní optický chip dokáže přenést 1000 filmů za vteřinu

Tento optický chip o velikosti nehtu pomohl Australským výzkumníkům dosáhnout nového rekordu v rychlosti přenosu dat na NBN (National Broadband Network).

Zařízení dosahuje přenosové rychlosti 44,2Tb za vteřinu, což je trojnásobek rychlosti celé NBN a je to stokrát více, než čeho dosáhnou ostatní zařízení, říkají vědci.

Technologie je sice určena pro městské sítě a datová centra, v domácím prostředí by však umožnila stáhnou tisíc filmů během necelé vteřiny.

Čip se jmenuje Microcomb, a této neuvěřitelné rychlosti dosahuje tak, že na jednom optickém kabelu vysílá hned na několika frekvencích zároveň. Tato schopnost umožňuje využít pouze jeden kabel a jeden vysílač namísto mnoha paralelních, čímž se výrazně sníží komplikovanost spojů, uvádí článek o projektu v Nature Communications.

Výzkum pro vývoj čipu provedli vědci na Australských univerzitách Monash, RMIT a Swinburne ve spolupráci s kanadským INRS (Institut National de la Recherche Scientifique) a čínským CIOPM a CityU. Test proběhl na 77 km dlouhém optickém kabelu ve městě Melbourne v Austrálii.

„Dokázali jsme, že kabely, které momentálně používáme, jsou schopné ustát zvyšující se nároky. Stačí jen změnit, co na konce těchto kabelů připojujeme,“ říká Bill Corcoran, lektor na Monashské univerzitě a jeden z pracovníků projektu.

Microcomb využívá pouze jeden laser ve spojení s mikročipem a milimetrovým kroužkem, kterému se říká optický rezonátor. Tato sestava dokáže údajně vytvořit přes stovku unikátních linek. Při testu jich bylo použito pouze 80.

Corcoran říká, že pandemie koronaviru skokově zvýšila využití internetu a poukazuje na rozhodnutí Evropské Unie o omezení streamovacích služeb kvůli přetížení internetu. Tato nová technologie by s tímto problémem mohla pomoci.

Vývojářská skupina ve svém dokumentu pro Nature Communications uvedla, že se během posledních 10 let přesunula pozornost z dálkových sítí na městské sítě a datová centra. Jejich výzkum dokáže zvětšit šířku pásma na již existujících sítích.

„To vše vede k potřebě kompaktnějších, levnějších a úspornějších řešení, přičemž se fotonické integrované obvody zdají tou nejlepší volbou,“ říkají výzkumníci.