Postup byl prezentován na setkání American Chemical Society. Samotné zjištění interakce mezi elektrickým polem a plameny je staré už dvě staletí. Pod vlivem elektrického pole se plameny různě kroutí a blikají, přirozeně tím víc, čím je toto pole silnější.
Nyní však vědci (Ludovico Cademartiri a jeho kolegové z Harvardu) představili prototyp přístroje, který dokázal menší plameny uhasit a ve větších probít „nehořlavou" cestu. Byl k tomu třeba zesilovač/usměrňovač odebírající příkon 600 wattů, což je zhruba stejně stejně, jako potřebuje lepší audiosystém v automobilech. Autoři výzkumu se domnívají, že trocha optimalizace by umožnila snížit potřebný příkon ještě cca 10krát. Přirovnání k mobilnímu telefonu proto není úplně zcestné.
O podstatě fungování celého jevu se toho kupodivu zatím příliš mnoho neví (což mimochodem ukazuje, že i tak dlouho a notoricky známá chemická reakce, jako je hoření, může ještě překvapit). Předpokládá se, že elektrické pole působí hlavně na uhlíkové částice typu sazí, které kvůli svým malým rozměrům takto externě snadno získají náboj. Metoda by měla být univerzální v tom smyslu, že prakticky při každém požáru hoří něco, co obsahuje uhlík. Co se děje pak, je nejasné – každopádně se však nabité saze chovají jinak než normálně a podle autorů výzkumu mají tendenci plamen dusit. Zařízení by mohlo požáry nejen hasit, ale i dokázat např. probít stěnou plamenů dočasnou cestu, kudy se vydají záchranáři nebo ohrožení lidé uvnitř objektu.
Příslušný „hasicí přístroj" by nemusel být jednoúčelový. I kdyby ale byl, stačilo by ho do provozuschopného stavu nabíjet, bez potřeby neustálých kontrol funkčnosti a výměn náplní, které vyžadují současné (na různých místech povinně instalované) hasicí přístroje, sněhové, pěnové i jiné. Mohl by mít také větší dosah. Samotná protipožární akce by pak mohla připomínat až magii – hasič by ovládal plameny tím, že by na ně ukazoval svou „kouzelnickou hůlkou".
Hasit tímto způsobem by mělo jít i tam, kde není k dispozici voda, nebo nejde použít (elektrorozvody). Na rozdíl od jiných hasicích směsí přitom nevznikají žádné toxické látky nebo související ekologická zátěž. Nakonec by takto šly zvládat asi hlavně menší incidenty v uzavřených prostorách, a to i na bázi automatizovaného systému umístěného ve stropě – bez toho, že by proudy vody bylo např. zdevastováno vybavení kanceláře, kde někdo odhodil nedopalek. Naopak k zásahu třeba proti lesnímu požáru se popsaný princip zjevně nehodí.
Zdroj: ScienceDaily, Eurekalert
Poznámka: Ovládání plamenů elektrickým polem by bylo možná využitelné i jinak, pochopitelně v závislosti na přesnosti zacílení. Například v zábavním průmyslu by se takto dala připravit přesně kontrolovaná ohnivá show. Smysl by to mohlo mít při řadě průmyslových procesů, svařování, řezání plamenem. Autoři výzkumu zmiňují i motory v automobilech nebo procesy v elektrárenském průmyslu. A možná se to dá i nějak zneužít...
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU