Moderní IT pomáhají odhadnout důsledky hurikánů

Badatelé z Texaské univerzity, kteří se zabývají superpočítači, pracují na aplikaci, která by dokázala předem odhadovat možné mimořádné situace. Konkrétně přesně modelují, co se stane, když se v důsledku přírodní katastrofy naplní vodou vybudované kanály, odvodňovací strouhy a obytná území. Modelování se navíc ověřuje a zpřesňuje v době aktivity hurikánu.

S dobou před sedmi lety, kdy udeřila Katrina, se nedají možnosti počítačového modelování srovnávat. Podle informací oceánografa Roberta Twilleyho mají odborníci v současné době k dispozici 1,5 milionu uzlů, modely tak lze dokončit za pouhou hodinu a půl. „Je to neuvěřitelné, takový pokrok od Katriny,“ neskrývá nadšení Twilley.

Počítačové modelování je v provozu na Louisianské univerzitě. Tam pomáhá bezpečnostním týmům určit, které silnice uzavřít a která obydlená území varovat nejdůrazněji. Moderní programy a přístroje také pomáhají vybrat nejlepší místa, kam by se mohli evakuovaní lidé v případě potřeby uchýlit. Dále umí vypočítat zdroje nutné pro obnovu.

Experti pracují s nestrukturovanou sítí, která dovoluje koncentrovat uzlové body v místech, kde je to potřeba – tedy v blízkosti míst, u nichž je pravděpodobné zaplavení, nebo kolem vodních kanálů. To umožňuje přesně a s velkou mírou podrobnosti určit, kde je nejvíce potřeba pomoci. V některých lokalitách (například ve vnitrozemí) dokonce umějí s pomocí pokročilého systému určit stav s přesností deseti metrů. Pokud jde o oceán, tam se modelování pohybuje s přesností na pět kilometrů.

Před sedmi lety, tedy v době předchozí katastrofy, neposkytovaly modely zdaleka takovou přesnost. „Dovolovaly nám minimální rozlišení jen na 100 až 200 metrů,“ upřesnil Casey Dietrich, který pracuje jako vědecký pracovník na Institutu počítačového inženýrství Texaské univerzity. Zde je odpovědný za vyhodnocování modelů, a tedy zároveň za určování potenciálního i reálného nebezpečí.

Lidé zabývající se vyhodnocováním nebezpečí v Texasu i Louisianě vycházejí z dat, která sesbírají zaměstnanci univerzity. Konkrétněji řečeno, údaje včlení do geografických informačních systémů. „Mohou se podívat na obydlenou čtvrť a určit, že vzhledem ke kapacitě odvodňovacího kanálu bude hladina vody v určité ulici v určité výšce. Podle toho lze patřičně dále plánovat,“ doplnit Dietrich. Dietrich se také nevyhnul srovnání současnosti a roku 2007. „Domnívám se, že nyní dost rozumíme tomu, jak se dokáže bouře vyvíjet a co dokáže na pobřeží všechno způsobit,“ řekl.

Zajímavostí je, že se pokročilé modelování testuje na reálných událostech – v současné době se stejná oblast potýká s důsledky podobné přírodní katastrofy, která dostala pojmenování Isaak. „Pracujeme dost usilovně, abychom postupy ještě vylepšili. Doufám, že datová centra zůstanou v pořádku, uzavřel vedoucí pracovník Louisianské univerzity Bred Jacobs.