Hlavní navigace

MotoGP 10/11 – zpět v depu

26. 4. 2011

Sdílet

Co udělá hráč, který má plné zuby jízdních modelů aut, a přesto si chce užívat řevu motorů a bleskové rychlosti? Sáhne po MotoGP!

A nebude toho litovat – skvělá hratelnost, grafika i trvanlivost mu totiž umožní užít si hru skutečně naplno. Když má ale někdo raději motorky a kupuje si MotoGP každým rokem, z jakého úhlu pohledu se bude na hru dívat on? Pravděpodobně z jiného než fanoušek Gran Turisma. Pojďme se tedy nejprve podívat na nejnovější ročník MotoGP z pozice hráče, který v životě nehrál žádný díl série.

Spěchejte pomalu

Hned po odjetí prvního závodu je na hře znát, že nabízí výborný kompromis mezi simulací a arkádou. Netrestá vás totiž za každou malinkou chybičku, a přitom působí (a hraje se) velice realisticky. Nejpodstatnějším faktorem hratelnosti je rychlost a s ní spojená akcelerace, která v každé chvíli závodu určuje, zda pohnete tabulkou umístění či závodníkovou meziobratlovou destičkou. Ze začátku budete vámi vytvořenému řidiči dávat pořádné kapky, zvyknout si totiž na jízdní model není úplně jednoduché.

Díky tomu je zde nicméně „assist marker“, tedy vizuální průvodce po trati, jenž vám řekne, kdy zrychlit, zpomalit či odbočit. Díky assist markeru získáte lepší povědomí o tom, co si v závodě můžete dovolit a co by vám bývalo zajistilo jistou cestu na poslední místo. Jakmile si však na jízdní model zvyknete, začnete se zlepšovat mílovými kroky.

Vždyť není co měnit

Očima zarytého fanouška a vlastníka všech předchozích dílů se každopádně věci jeví daleko temněji. MotoGP 09/10 se totiž tomuto dílu alespoň v rámci hratelnosti neuvěřitelně podobá. Je zde sice nový fyzikální engine, ten se ale příliš nepovedl. I přesto je potřeba klást si otázku, co lze vůbec na hratelnosti ještě měnit. Fanoušci sice čekají inovace a změny, ona hratelnost je však již úplně dokonalá. To je právě ten problém s ročníkovými závodními hrami: jakmile má hra solidní engine a jízdní model, není už co zlepšovat. Samozřejmě, pro někoho, kdo MotoGP nehrál několik let, by byl ročník 10/11 velkým krokem vpřed.


Pestrobarevná jízda

Audiovizuální provedení rozhodně nezaostává. Nabízí přesně takový požitek z grafiky, jaký byste od konzolové závodní hry v této době čekali. Designéři nešetřili barvami a odvedli velice slušnou práci, jelikož je zábava vůbec sledovat průběh závodu a živost děje na trati. Je zde pár malých mušek – kupříkladu několik pixelů v menším rozlišení -, to vás ale vážně nebude obtěžovat při jízdě (tedy podle toho, jakou obtížnost si zvolíte).


Oproti 09/10 jsme se sice dočkali několika vylepšení, to nás ovšem nedonutilo říct, že si na dalším dílu dali pořádně záležet. Svůj účel nicméně vizualizace plní perfektně, není proto příliš co měnit. Co se týče zvuku, co čekáte, to zde je. Hudba na pozadí opět není nikterak nápaditá, ale jednoduše tam je. To stejné platí pro zvuky motorek a prostředí.

Staré dobré režimy

Jak byste rovněž mohli očekávat, zase se setkáváme s klasickými režimy, jako je time-trial, kariérní mód, mistrovství světa nebo třeba challange mode. Oproti starším ročníkům zde přibývá možnost hrát online, ostatní zůstává stejné. Kariérní režim je téměř totožný s 09/10, což však samozřejmě neznamená, že nejde o zábavný aspekt hry. Zpočátku jezdíte závody a získáváte body za to, jak moc se držíte na trati a kolik závodníků předjedete. Později pod vaši zodpovědnost přibude i tým, což znamená starosti s marketingem a sháněním sponzorů, což představuje důležitou přestávku od řevu motoru.

Ostatní režimy jsou stejně zábavné jako vždy, není tedy příliš co vyzdvihnout - snad jen skutečnost, že hra díky rozličným módům vydrží skutečně dlouho. Ostříleným hráčům a těm, kteří hráli některý z posledních třech ročníků, se ale pravděpodobně budou režimy zdát lehce zaostalé. Nepřinášejí totiž nic moc nového.

Koupit či nekoupit?

Nejjednodušší cesta asi vede skrz Xbox Live Marketplace, kde si můžete zdarma stáhnout demoverzi a vyzkoušet si, zda vám hra sedne nebo ne. Vlastníte-li předchozí ročník, není zde příliš důvodů, proč investovat do nového dílu – tedy kromě nových achievementů, tratí a lehce vylepšené grafiky. Pokud jste však dlouho MotoGP nehráli a přitom máte k motorkám kladný vztah, není důvod váhat. MotoGP 10/11 je přímo pro vás.

Verdikt: Ročníkové závodní hry to zkrátka nemají lehké. Zarytí fanoušci od tvůrců čekají pořádnou nálož novinek, ale když už je hadr suchý, není proč ho ždímat. Hratelnost už nemůže být lepší a grafika pokračuje s vývojem konzole. MotoGP 10/11 je dobrou hrou, záleží však na tom, jaký máte postoj k sérii.

Byl pro vás článek přínosný?