přehledu je Kingstech. Tato neznámá značka nás upoutala především nízkou cenou,
díky níž si bude moci dovolit přehrávat kompaktní disky s MP3 skladbami v autě
téměř kdokoliv. Vzhledem k nižším pořizovacím nákladům jsme očekávali, že
přístroj nebude disponovat mnoha funkcemi, ale co se tohoto týče, vyrovná se
díky možnosti RDS, TA, PTY i dražší konkurenci.
Pro tuto kategorii zařízení bývá příznačný přeplácanější design vychvalující
obsažené funkce, což je v menší míře i případ Kingstechu. Panelu vévodí veliký,
zelenomodře podbarvený displej, jehož část zbytečně zabírají čárky poskakující
podle hudby. Horní řádka displeje je pak věnována zobrazení názvu skladby (ID3
tagu). Okolo vnitřního obvodu displeje jsou zobrazeny indikace zapnutých
funkcí. Musíme ocenit, že text na displeji je velmi dobře čitelný i za denního
světla; v noci pak září celkem intenzivně, takže při pohledu na něj může být
řidič na okamžik oslněn, hodilo by se ovládání intenzity podsvícení.
Panel je celkem robustní a dobře zpracovaný a ovládací prvky jsou, až na
(bohužel nejdůležitější) kombinované trojtlačítko mající na starosti hlasitost,
vyvážení, basy a hloubky, vcelku přehledné. Za jízdy je toto tlačítko snadno
nahmatatelné, bohužel jsou jeho části velmi blízko sebe, a tak se občas stane,
že místo hlasitosti budete měnit vyvážení. Prostřední přepínač sice obsahuje
plasticky vystupující prvky, ty by se však hodily spíše pro část zesilující a
snižující zvolené funkce. K ostatním ovládacím prvkům nemáme připomínky,
nevýhodou je poněkud obtížnější ovládání posunu po adresářích pokud mezi nimi
chcete přepínat, je třeba stisknout kombinaci několika ovladačů. Snadný přístup
je ale k posunu po deseti skladbách.
K tělu přehrávače se panel připojuje pomocí výklopného držáku, který je s
přístrojem spjat plochým kabelem slyšeli jsme výtky, že tento typ připojení se
může časem poškodit, po velmi intenzivním testování jsme však žádné závady
nezjistili. Součástí dodávky jsou tři CD s volnými cover verzemi známých hitů,
pouzdro na panel, dokumentace a dva kabely, z nichž jeden je zakončen ISO
konektorem a druhý samostatnými vodiči. Možnosti dalšího rozšíření zvuku jsou
omezeny na jeden pár cinch konektorů navíc.
Při každodenní jízdě v automobilu bývá jednou z nejdůležitějších vlastností
přehrávače kompaktních disků schopnost vyrovnat se s terénními nerovnostmi
povrchu. Co se týče přeskakování, je na tom Kingstech MP3-9818 o něco hůře než
značková konkurence. Jestliže provedete správně instalaci do vozu, problémy
minimalizujete, ale na českých silnicích se přece jen s přeskakováním občas
setkáte. V "crashtestu" rychlé jízdy přes pražskou letenskou pláň Kingstech
občas vypadával, ale otázkou je, zda to vypovídá o kvalitách přehrávače, anebo
správy silnic. S ohledem na pořizovací cenu (která je při nákupu na internetu 4
860 Kč vč. DPH) však toho nabízí Kingstech docela dost.
Cena vč. DPH: 5 960 Kč
K testu zapůjčila firma: Discomp, http://www.discomp.cz
Panasonic CQ-RDP383N
Ať žije kolečko pro ovládání hlasitosti! Díky němu totiž tento Panasonic
připomíná dražší modely CD/MP3 přehrávačů určených pro automobily. I když je
tento typ ovládání hlasitosti jen o něco malinko dražší na výrobu, než
implementace dvou tlačítek, výrobci jsou asi ochotni na zařízení s koncovou
cenou do 10 000 Kč uškudlit i těch pověstných pár dolarů navíc. To však není
případ ani toho nejlevnějšího modelu podporujícího přehrávání skladeb MP3 od
Panasonicu. Možná i to je důvod, proč si tento přehrávač hned po rozbalení
vysloužil titul "Miss Symapatie", z něhož se po praktickém testu vyklubalo
ocenění PC WORLD TOP PRODUKT. Sympatický přehrávač totiž obsahuje vše, co
takový přístroj má mít skvělý displej, výborné ovládání a vynikající výbavu,
takže v kombinaci s příjemnou cenou jsme neuvažovali o jiné volbě.
Jako do jediného z účastníků testu se do něj vkládají CD disky skrze štěrbinu v
panelu, takže není při výměně média třeba panel odklápět. Kvůli tomuto řešení
bylo třeba poněkud zmenšit rozměr displeje, ale vzhledem k tomu, že tento
neobsahuje žádné zbytečné příkrasy, jež při jízdě stejně nemůžete sledovat, ale
pouze informační text, není to vůbec na škodu. Tmavomodře podsvícený displej,
na němž svítí bílý text, je jednoduchý a navíc kontrastní, takže informace na
něm zobrazené rychle přečtete i za denního světla, přičemž tmavé podsvícení v
noci nikterak neruší. Pomocí tlačítka "Disp" pak můžete přepínat mezi rádiem
řízeným přesným časem, dobou přehrávání skladby, názvem adresáře a názvem
skladby. Textové informace navíc mohou rolovat, takže lze přečíst i název
skladby a adresáře o délce 32 znaků, přičemž najednou se jich na displej vejde
8 (stejně jako u ostatních zařízení v testu).
Především díky zmíněnému dominantnímu otočnému ovladači zesílení hlasitosti
(jímž lze po stisknutí měnit i vyvážení, basy, výšky a další funkce), je práce
s panelem za jízdy otázkou pouze hmatu, kterému nemusí napomáhat rychlý pohled
na přehrávač. Ostatní nejčastější funkce, jako je posun po skladbách a
adresářích, jsou umístěny také tak, aby šly snadno nahmatat.
Co se týče odvrácené strany přehrávače, k dispozici jsou kromě anténního vstupu
a hlavního konektoru také předzesílené výstupy pro zadní a přední reproduktory
a rozhraní pro ovladač měniče disků. Z hlediska praktického testu při jízdě po
nerovném terénu nás Panasonic také nezklamal. Co se této kategorie týče,
nejlepší byl přehrávač Sony, ale pokud bychom mu dali za výkon 5 bodů,
Panasonic by získal 4,5 na nejhorších pražských výmolech se choval při
maximální povolené rychlosti skvěle, ale při rychlejším přejezdu přes příčné
tramvajové koleje občas vypadl. Výpadek trvá přibližně 3 vteřiny a po jeho
skončení samozřejmě skladba pokračuje tam, kde byla přerušena.
Součástí dodávky je dokumentace, kabeláž s ISO konektorem a pouzdro na panel.
Na panelu je i snímač pro dálkové ovládání, ale to je třeba k tomuto modelu
dokoupit.
Cena vč. DPH: 6 995 Kč
K testu zapůjčila firma: Panasonic, http://www.panasonic.cz
Pioneer DEH-P3500MP
Na první pohled se vypnutý Pioneer nevyznačuje žádnou výraznou specialitou
ovládání. Štěrbina pro vkládání kompaktního disku je celá zakryta odklopným a
odnímatelným panelem s tlačítkovými ovladači, které jsou po zapnutí podsvíceny
jasně zelenou barvou. Znaky na displeji, krytém tmavým plastem, září jasně bíle
a jejich čitelnost je snadná jak za tmy, tak při denním světle, přičemž
prosvětlený panel neruší řidiče ani při nočním provozu. Tento fakt potěší
především proto, že bez letmého pohledu na panel se při ovládání přístroje
řidič dost často neobejde.
Všechny ovladače, včetně hlasitosti a posunu mezi skladbami a adresáři, jsou
tlačítkové a je proto nutné za jízdy nahmatat. Jsou sice dostatečně plasticky
odlišené od zbytku panelu, nicméně například ovládání Sony je intuitivnější a
snadněji nalezitelné. Výhodou i nevýhodou Pioneeru je křížové umístění tlačítek
pro posun mezi skladbami (vodorovný směr) a mezi adresáři (svislý směr). Než si
na tento systém zvyknete, občas se vám stane, že místo na příští skladbu se
přesunete do jiného adresáře. Přepínače mezi přednastavenými rádiovými
stanicemi nemají tentokrát jinou funkci, takže i když jsou dobře hmatově
odlišitelné, moc často si na ně nesáhnete. Ostatní funkční tlačítka jsou
podsvícena zeleně, bohužel jejich popisky nejsou moc čitelné, takže dokud si
nezvyknete, co k čemu slouží, můžete chvilkami bádat.
Elegantně je řešen design znakové části displeje, i když ani zde se výrobce
nevyhnul některým zbytečným okrasám, jako jsou např. nic nesdělující "křídla"
po obou stranách displeje. Pěkně jsou však vytvořeny matice zobrazující znaky,
jež dodávají displeji příjemného vzhledu, a ocenit můžeme také grafické
znázornění křivky ekvalizéru. V něm lze volit mezi pěti přednastavenými režimy
a jedním uživatelským. Dobře viditelné jsou také indikace zapnutých funkcí. Na
znakovou část zobrazovače se vejde osm číslic či písmen a lze na něm
skrolováním zobrazit i delší název skladby. Jako na jediném přehrávači v tomto
přehledu jsme u Pioneera objevili možnost zobrazení "poznámky" (comment), jež
má u MP3 souborů podobu číslice označující datový tok, jakým byla skladba
komprimována. Jedná-li se o píseň vytvořenou za pomocí VBR, je tato informace
také sdělena.
Na zadní straně přehrávače najdeme kromě hlavního konektoru ještě 2 RCA
výstupy, anténní vstup, konektor pro changer a zásuvku pro kabel dálkového
ovládání.
V praktickém provozu se tento přístroj projevil jako příjemný společník, uvyklý
na nerovnosti českých silnic a ulic. Pokud bychom jej na základě nijak
neměřitelných subjektivních zkušeností měli zařadit mezi testovanou konkurenci,
dělil by se s Panasonicem o druhé a třetí místo Sony bylo o malinko lepší a
Kingstech o poznání horší.
Cena vč. DPH: 8 990 Kč
K testu zapůjčila firma: Basys, http://www.basys.cz
Sony CDX-MP40
Předchůdce tohoto přehrávače, označený MP30, přinesl společnosti Sony úspěch a
stal se téměř legendou, tak jsme byli zvědavi, jaký bude následovník označený
"čtyřicítkou". Ten uživatelsky nejdůležitější rozdíl je viditelný hned na první
pohled, a bohužel se jedná o změnu k horšímu. Mluvíme konkrétně o záměně
"polootočných" ovladačů za obyčejná tlačítka. Další změnou je skrytí štěrbiny
pro vkládání disku pod panel.
Disky se tedy do přehrávače vkládají po odklopení panelu chránícího štěrbinu
mechaniky. Samotný panel je lehký a dobře dílensky zpracovaný. Celkovému
barevnému ladění zapnutého přístroje vévodí modře podsvícený displej s bílým
textem, jenž je doplněn pěti červeně prosvětlenými tlačítky. Kryt displeje je
ve středu jakoby promáčknut do přístroje důvodem pro toto řešení mohla být buď
snaha opticky zvětšit velikost textu na displeji, nebo zlepšit jeho čitelnost
za přímého osvětlení, ale popravdě řečeno, text se nám zdál stále stejný a
prolomené stěny displeje jako by zachycovaly světlo ještě více (tedy alespoň z
nadhledu řidiče). Intenzita podsvícení není (jako u žádného z testovaných
modelů) měnitelná, ale je nastavena na rozumný kompromis mezi dobrou čitelností
ve dne a neagresivní září ve tmě. Na displej, jenž je lemován vcelku zbytečnými
okrasnými ikonami, se vejde 8 znaků textu, který může rolovat a zobrazit až 32
znaků názvu souboru či skladby. Inovované ovladače hlasitosti a posunu skladeb
jsou umístěny na levém a pravém kraji "prolamu" displeje, takže je lze snadno
nahmatat za jízdy bez potřeby vizuální kontroly. Snadno se ovládá i odklápění
panelu, přepínač CD a rádia a ekvalizér s pěti přednastavenými a jedním
uživatelsky nastavitelným režimem. Již ne tak hmatově oddělená jsou tlačítka
pod displejem, která mají za úkol nejen přepínat mezi uloženými rádiostanicemi,
ale hlavně se starají o posun v adresářích, zapnutí opakování či náhodného
výběru skladby a možné změny disku ve volitelném měniči CD.
Na zadní straně přístroje naleznete kromě antény další výstupy pro přední a
zadní reproduktory, konektory pro vstup z externího zařízení a rozhraní pro
ovladač.
Většina výtek byla směřována na vcelku nelogická "vylepšení" oproti předchozímu
modelu, nyní však přichází čas na pochvaly. Nebylo cílem testu hodnotit kvalitu
zvuku přehrávačů, jelikož audiofilové by po "empétrojkách" stejně nesáhli, ale
přesto musíme zmínit, že Sony zní opravdu pěkně. Hlavní pochvalu však zaslouží
za bezchybný provoz a neotřesitelnou stabilitu při jízdě po nerovném povrchu.
Přehrávač sice při nejdrsnějších podmínkách téměř měsíčního testování párkrát
přeskočil, ale to bylo v okamžicích, kdy se řidič spíše než o výpadek hudby
stará o to, zda se neprorazil tlumič či neutrhlo kolo.
Součástí dodávky je kromě pouzdra pro panel, dokumentace a kabeláže také
infračervený dálkový ovladač, ale co je nejdůležitější dvouletá záruka pro
případ odcizení přístroje z automobilu (musíte se prokázat panelem, takže jej
nenechávejte v zamčeném automobilu).
Cena vč. DPH: 7 790 Kč
K testu zapůjčila firma: Sony, http://www.sony.cz
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU