Jsme součástí mobilního věku. Všichni cestujeme. A všichni trávíme nějaký čas na cestách. Pokud se zrovna nevěnujeme řízení, můžeme si cestování zpříjemnit poslechem hudby či sledováním videa. Možností je tolik, že nebudete vědět, kterou zvolit.
Malá historie kapesních audio přehrávačů
Revoluci v oblasti osobních (kapesních) přehrávačů hudby způsobila firma Sony svým legendárním walkmanem. Ten byl veřejnosti představen v roce 1979. Vzorem mu byl klasický diktafon. I když to zprvu nevypadalo, po několika měsících se z walkmanu stal celosvětový prodejní hit.
O pět let později (v roce 1984) přichází Sony na trh s dalším revolučním výrobkem. Objevil se první přenosný přehrávač kompaktních disků – Discman. Digitální záznam zvuku se stal dalším milníkem v historii elektroniky.
V roce 1992 přichází Sony opět na trh s další novinkou v oblasti kapesních přehrávačů – MiniDiscem. Hlavní výhodou tohoto formátu byly menší rozměry média a tím i přehrávače. Ale hlavně je na tato média možné zvuk i nahrávat. Možná jen díky tomu se MiniDisc používal tak dlouho. Sony totiž nedokázal přesvědčit dostatek hudebních vydavatelství, aby produkovaly na nových médiích nahrávky.
První kapesní přehrávač MP3 se na trhu objevil v roce 1998. Ale tento model se příliš neujal. Možná kvůli ceně a nízké kapacitě (32 MB). Proto byl krátce na to vyvinut vylepšený model, u nějž bylo možné kapacitu rozšířit paměťovou kartou Smart Media. První komerčně úspěšný byl až přístroj Rio PMP300. K počítači se připojoval přes paralelní port.
V našem životě existuje tolik činností, které nám může zpříjemnit hudba. Ať již jde o cestu do práce, let na dovolenou nebo běhání v parku. Multimédia jsou s námi na každém kroku. Ať už jde o hudbu, video či text, mohou učinit náš život příjemnějším. Právě proto se vyrábějí nejrůznější přehrávače. Ale přehrávání multimediálních záznamů zvládne daleko více zařízení než právě jednoúčelové přehrávače.
Kapesní přehrávače
Čistý MP3 přehrávač je už poměrně vzácností. Až na některé designové šperky uživatelé žádají mnohem více než jen přehrávání hudby. Aby byl přehrávač na dnešním trhu úspěšný, musí splňovat několik základních kritérií. V první řadě je kladen velký důraz na módní design. Přehrávač musí zvládat co nejvíce formátů – včetně videa a fotografií. V neposlední řadě je požadována i kapacita odpovídající ceně.
Přehrávače dnes nabízejí širokou podporou multimediálních formátů. Drtivá většina výrobků má zajištěnou podporu formou aktualizací firmwaru. Může se tak stát, že po nějaké době můžete rozšířit seznam podporovaných formátů, případně doplníte češtinu v menu a podobně.
Dokonce i modely s cenou kolem jednoho tisíce korun již dokáží přehrávat video. U těchto levných přístrojů ale zapomeňte na to, že byste vzali video v AVI, přetáhli jej do přehrávače a pak jen sledovali. Zpravidla se nevyhnete konverzi do jiného speciálního formátu. U levných přístrojů také můžete zapomenout na podporu titulků. Nicméně po dlouhé konverzi do jiného formátu můžete video konečně nakopírovat do přehrávače a na displeji s rozlišením 160 ? 100 bodů a úhlopříčkou 2,5?cm (občas i menší) ho můžete začít sledovat.
Dražší modely přehrávačů pak disponují kvalitnějším displejem a podporují i standardizované videoformáty. Odpadá tak nutnost konverze. Ale ani tak si video na malém displeji příliš nevychutnáte.
Pokud vám na videu v kapse opravdu záleží, počítejte s tím, že vás bude stát pár tisícovek navíc. Za 8–10 tisíc korun už můžete pořídit přehrávač, který disponuje displejem s úhlopříčkou kolem deseti centimetrů (není to mnoho, ale už přečtete i titulky).
Je otázka, jestli zvolit přehrávač s pevným diskem nebo flash pamětí. Pevný disk nabídne úložiště o kapacitě několik desítek (i stovek) gigabajtů, flash paměti dosahují aktuálně 32 GB.
Pokud pomineme kapacitu, mnoho výhod pevný disk nepřináší. Přece jen je rozměrnější, těžší a má mnohem vyšší spotřebu než flash paměť. Pevný disk je prostě mechanická součástka, která se může při pádu přehrávače na zem poškodit.
V dnešní době asi vše hovoří pro přehrávače s integrovanou flash pamětí. Pokud vám její kapacita nestačí, podívejte se po přehrávačích se slotem pro rozšiřující paměťovou kartu. Zapomeňte na to, že jediným používaným formátem je SD. Miniaturní microSD karty v přístroji nezaberou vlastně téměř žádný prostor a při dnešních cenách jde o velmi chytrý způsob, jak zvýšit kapacitu přehrávače.
Nejrozšířenějším přehrávačem na světě je iPod – tedy alespoň podle průzkumů. S jistotou lze také prohlásit, že je to přehrávač, který má na světě nejvíce plagiátorů. Proč je o iPod takový zájem? Zřejmě největší úlohu hraje vzhled. V době, v níž přišel na trh, to byla převratná novinka. A to nejen svým bílým zaobleným provedením, ale hlavně ovládáním. První modely se sice potýkaly s drobnými problémy zejména při spojení s klasickým PC, ale to už je pryč.
Pro našince je ale používání iPodu poněkud méně pohodlné ve srovnání s ostatními přístroji. Abyste si do iPodu mohli nahrát hudbu, potřebujete mít totiž nainstalovaný ovládací software iTunes. V těch částech světa, kde lze na iTunes také kupovat hudbu, se to dá pochopit. V našich zeměpisných šířkách je ale nutnost instalace dalšího softwaru spíše pro zlost. Není se tedy čemu divit, že na internetu můžete najít několik neoficiálních firmwarů pro iPody. Ty se pak připojují jako jakýkoliv jiný MP3 přehrávač (tedy jako další disk) a ochrana proti kopírování je ta tam. Na druhou stranu je otázkou, zda bude někdo riskovat zničení iPodu nahráním neoficiálního firmwaru. Levným čínským napodobeninám tak kromě ceny pomáhá v prodejních úspěších i další fakt – nepotřebují iTunes.
Hudba do mobilu
Určitá skupina uživatelů preferuje přehrávání multimédií z mobilního telefonu. Na jednu stranu to má svou logiku. Přece jen mobil má u sebe téměř každý. Když zapřemýšlíte nad správným výběrem, můžete i ušetřit oproti případu, kdybyste kupovali mobil a audiopřehrávač zvlášť. Navíc dnešní mobilní telefony je možné díky novým softwarovým přehrávačům rozšířit tak, aby dokázaly přehrávat jakýkoliv formát. Limitem bývá jen kapacita paměti a výkon použitého procesoru.
Je jasné, že ani v tomto případě nenajdeme jen samé klady, proti této variantě také hovoří několik argumentů: Audiofilové budou určitě tvrdit, že kvalita hudební produkce z mobilního telefonu se nikdy nebude rovnat poslechu z profesionálního zařízení. Mají pravdu – ale na druhou stranu, komu z vás bude tento rozdíl připadat zásadní?
Možnosti přehrávání u mobilních telefonů se docela liší. A to nejen mezi výrobci, ale také mezi jednotlivými modely. Pokud budete požadovat přehrávání hudby a videa, určitě vám budou všichni doporučovat některý z mobilů, který má v názvu slovo „Music“. Pro uživatele, který očekává, že si zavolá a bude poslouchat hudbu, případně si pustí nějaký ten klip, je to dobrá volba. Hudební mobily mají totiž uzpůsobené ovládání. Často mají také dostatečnou kapacitu vnitřní paměti.
Majitelé smartpohonů mají tu výhodu, že si mohou ze svého telefonu udělat přehrávač snad všech současných formátů. Jde jen o to, najít pro svou platformu ten správný program. A je z čeho vybírat.
Aby mohl telefon nahradit přehrávač, je zpravidla potřeba dokoupit také paměťovou kartu s dostatečnou kapacitou.
Obecně je přehrávání hudby a videa na mobilním telefonu pohodlné, ale musíte překonat několik drobností. Mobilní telefon zpravidla nemá výstup pro standardní sluchátka (3,5mm jack), musíte proto používat buď sluchátka od výrobce, nebo speciální redukci. Další nevýhodou je, že při přehrávání multimédií mobil spotřebuje poměrně velké množství elektrické energie. Musíte počítat s tím, že baterie telefonu byla koncipována na jinou činnost. Pokud tedy očekáváte nějaký důležitý hovor, raději si poslech hudby odpusťte. Podle současných zkušeností mají se spotřebou největší problém zařízení založená na systému Windows Mobile.
Zábava s navigací
Pro motorizované příznivce multimediálních souborů existuje zajímavá možnost. Dnešní navigace už podporují i prohlížení videa, fotografií a přehrávání MP3. Jenže zdaleka ne všechny umožňují přehrávání hudby během spuštěné navigace. Rovněž ne všechny přístroje umožní připojení navigace do audiosystému v autě. Ale varianty existují. Kupříkladu navigátory TomTom disponují také FM modulátorem. Nemusíte tedy nic propojovat kabely. Stačí jen naladit navigaci na rádiu v autě, a vše běží tak, jak má.
Výrobci navigací chtějí své výrobky stále více protlačit i do života mimo auto. A tak se nelze divit, že v některých naleznete překladové slovníky, v jiných pak jednoduché hry nebo integrovaný fotoaparát.
Stále více aplikací totiž využívá i data z GPS. Pokud vaše navigace umožňuje záznam ušlé/ujeté trasy, pak si ji nezapomeňte vzít s sebou na výlet, kde budete fotografovat – podmínkou je, abyste ve fotoaparátu měli stejný čas jako v navigaci. Pak můžete snadno ke svým fotografiím přidat tzv. geotag a bez přemýšlení budete už navždy vědět, kde přesně jste snímek pořídili.
Multimediální notebooky
Už dlouhou dobu jsou jako přenosné přehrávače velmi oblíbené notebooky. Víceméně zvládnou přehrát jakýkoliv formát, displeje jsou dostatečně velké a kvalitní. Existuje celá řada modelů vybavených i televizím tunerem. Pokud jste delší dobu nesledovali ceníky, možná budete překvapeni, jaký cenový pád přenosné počítače za poslední půl rok zaznamenaly. Multimediální notebooky jsou mezi přenosnými počítači poměrně oblíbenou skupinou. Zpravidla bývají vybaveny displejem s lesklým povrchem, disponují lepšími reproduktory a v jejich základu nechybí softwarová výbava pro práci s multimédii, ať už jde o programy třetích stran, nebo o Windows MCE či Windows Vista. Nezřídka se u multimediálního notebooku setkáte i s přiloženým dálkovým ovládáním.
Počítač pak při služební cestě může posloužit jako nepostradatelný pomocník. Je pravda, že v neprospěch notebooků hovoří hlavně velké rozměry a krátká výdrž provozu na baterie. Ale i toto bude do budoucna problém hlavně levnějších výrobků. Společně s tím, jak klesá cena flash pamětí a zároveň roste jejich kapacita, se objevují modely s „pevnými disky“ SSD. Díky nim je pak výdrž akumulátoru podstatně delší, hmotnost a hluk počítače klesají na minimum. Přístroje s hmotností pod jeden kilogram a výdrží déle než pět hodin již nejsou hudbou budoucnosti.
Co bude dál?
Poslech hudby nebo přehrávání videa už uživatelům nebudou stačit dlouho. Stále častěji se objevují zařízení, která umožňují připojení k internetu, ať už jde o kapesní počítače, přehrávače nebo navigace. Existuje také samostatná skupina zařízení zvaná MID (Mobile Internet Device). Tato zařízení zvládnou přehrávat většinu multimédií, ale hlavním účelem je možnost připojení internetu kdykoliv a kdekoliv. Díky sítím GSM je připojení k internetu skutečně možné téměř kdekoliv, alespoň na úrovni GPRS. Zájem o sítě třetí generace je zatím sice slabý, ale do budoucna lze určitě s rozšiřováním rychlého mobilního internetu počítat. A to nejen prostřednictvím mobilních sítí, své růžky vystrkuje také technologie WiMAX. Vysokorychlostní připojení k internetu je totiž nezbytnou součástí dalšího rozměru a formátu zábavy, která do mobilních zařízení teprve zvolna nahlíží. Tím je přístup k serverům se streamovaným videem – YouTube a podobně. O síle podobných projektů hovoří i ochota velkých společností utrácet za podobné portály nehorázné částky. Vždyť se není čemu divit. Získávají tak celosvětové globální „televizní“ stanice. Ať už spoléhají na obsah dodaný amatéry, nebo se snaží nějakou jeho část vytvářet sami, vždy mohou přidat i trochu té reklamy. A to velmi dobře cílené. I když zatím není vkládání reklam do videa úplně běžné, určitě se musíme připravit na to, že tato doba není daleko. Na druhou stranu by to mohlo přispět i k tomu, že si budeme moci naprosto legálně pustit film na internetu a nezaplatíme za to ani korunu.
Rozšíření mobilního vysokorychlostního internetu ještě ale nějaký ten rok určitě potrvá, a tak o zařízení typu MID nebude takový zájem. 8 0296/kaw o
Qosmio/
Je to jen o něco déle než rok, kdy se na trhu objevil unikátní notebook Toshiba Qosmio s HD DVD mechanikou, po právu označovaný jako první HD notebook na světě. I když notebook skutečně zvládal poměrně náročné přehrávání HD DVD titulů, problém byl v tom, že nebylo moc co sledovat. HD DVD nakonec válku formátů prohrálo a Toshiba od HD DVD postupně ustoupila. Nyní jsou tedy zase v kurzu notebooky s mechanikou Blu-ray. I když už je to s filmy na Blu-ray o něco lepší a dokonce seženete i nějaké v českém znění, je to opět otázka ceny. Note-
booky s podporou HD videa totiž ještě stále nepatří k těm nejlevnějším.
Optické disky na pochodu/ Éra discmanů už je asi definitivně za námi. Kdo by se také nosil s těžkým, na otřesy náchylným a na spotřebu náročným přehrávačem? Ale ještě zdaleka neskončila éra přenosných přehrávačů optických disků. Sice už je asi nemůžete nosit upevněné na opasku, na druhou stranu mají poměrně velký displej, zvládají přehrávat DVD a další videoformáty. K tomu zpravidla nechybí ani podpora příjmu televizního signálu a možnost provozu na baterie i na 220 V. Takové zařízení je vhodné pro někoho, kdo hodně cestuje a bez oblíbených filmů se neobejde. Určitě poslouží jako náhrada přenosné televize do kempu na dovolenou a velká část majitelů bude pocházet třeba i z řad profesionálních řidičů kamionů.
Je libo televizi nebo rádio?/ Některé přístroje jsou ještě dále. Mnoho přehrávačů má integrované rádio, ale rozrůstá se skupina produktů, jež disponují i přijímačem televizního vysílání (ať už klasického analogového, nebo digitálního ve formě DVB-T). S takovou krabičkou pak můžete vyrazit na dovolenou asi kamkoliv a můžete se spolehnout na to, že vám bude krátit volnou chvíli. Tedy za předpokladu, že budete mít možnost nějakým způsobem nabíjet akumulátory.