V Americe je možné vše – proto je také nazývána jako země nekonečných možností. Čas od času se ale stanou věci, kterým by jeden nechtěl uvěřit. A přesněji, věci které mají potenciál ovlivnit dění tisíce kilometrů daleko i jinak než jen tím, že se stanou položkou v rubrice zábavných zpráv.
Jednou takovou událostí bezesporu je Alvin Greenee (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Greene). Jedná se o demokratického kandidáta do Senátu za Jižní Karolínu. Alvin je nemajetný, nezkušený, nevzdělaný (BSc je na senátora málo). Přestože se nesnažil o získávání peněz ani o kampaň, podařilo se mu volby v rámci Demokratické strany drtivě vyhrát, oproti ostatním kandidátům nečekaně velkým rozdílem.
Tím se z politického tématu, přesněji z politické kuriozity stává téma technologické. V rámci primárek se totiž používá převážně elektronické volby a to prostřednictvím elektronických volebních zařízení, která byla již dříve problematická (viz http://techdirt.com/articles/20100609/1616099761.shtml). V důsledku matematicky doložitelného faktu, že Alvinova pravděpodobnost úspěchu byla asi 1:10, se někteří domnívají (viz http://yro.slashdot.org/story/10/06/15/024231/The-South-Carolina-Primary-and-Voting-Machine-Fraud), že celá volba byla v podstatě jeden velký podvod spáchaný prostřednictvím volebních zařízení.
Podezření padá v prvé řadě nejen na samotného Alvina, ale hlavně na politické soupeře demokratů. Faktem je, že v minulosti již několikrát došlo k snahám prosadit do konkurenční strany „nastrčenou“ figurku, ty však byly odhaleny. V důsledku se tak mnohem pravděpodobnějším stává možnost, že za fantastickým výsledkem neznámého černocha nestojí prodloužená ruka konzervativců, jako spíše technický problém, či omyl v rámci samotných volebních zařízení.
Tomu by nahrávala celá řada okolností. Volební systémy byly v USA i jinde již několikrát zkoumány a podezírány z nepravostí i s manipulací výsledky. Pokud by se to prokázalo v tomto případě, jednalo by se ale i díky celosvětové popularitě chuďase, který se stal princem, o něco úplně nového.
Případné prokázání - ať už podvodu, nebo omylu volebních zařízení - by takřka jistě vrhnulo temný stín na projekty elektronických voleb nejenom v USA, ale i v Evropě a nakonec v České Republice. Přitom elektronické volby by právě zde měly již v dohledné době přinést čerstvý vítr do toho, jak si lidé vybírají své zástupce. Snaha dostat základ demokracie z archaických volebních místností a ještě starší papírové podoby do prostředků hodných 21. Století by tak mohla dostat nečekanou ránu – ránu přicházející z míst, která jsou nejenom vzorem demokracie, ale též používání moderních informačních technologií. Doufejme, že se tak nestane.