Dokončení včerejšího článku…
Nástroje využívající cloud
Do skupiny řešení, která nepracují jako lokální aplikace, patří například skupina produktů firmy Google. Nástrojem pro tvoření a správu podnikových webů je Google Apps for Business. Tato cloudová aplikace umožňuje kromě mnoha dalších možností i tvořit a spravovat webové stránky bez znalosti HTML a dalších jazyků používaných pro tvorbu stránek. Google Apps for Business používají vlastní doménu uživatele (není např. možné použít doménu gmail.com). I pro registraci nové firmy je třeba uvést tuto firemní doménu, bez ní není registrace možná. Práce s Google Apps pak probíhá uvnitř této domény.
Pro uživatele bez vlastní domény připravil Google cloudovou službu Weby Google. Tvorba stránek je s ní velmi jednoduchá a neklade skoro žádné nároky na předchozí znalosti autora nového webu. Začíná se na webové adrese sites.google.com. Registrovaný uživatel Googlu se zde přihlásí a po stisknutí tlačítka „Vytvořit web“ jednoduše přidává požadované prvky stránky, jako text, obrázky, videa, odkazy na jiné stránky a další. Je možné přidávat libovolné další stránky a aranžovat je do stromů závislosti podle libosti. Celý takto vytvořený web může být veřejný nebo soukromý a lze definovat osoby oprávněné web editovat. Stránky se mohou tvořit z hotových šablon (templates), které mají předem připravenou strukturu, obsah a dokonce i malé aplikace (gadgets) věnované specifickým úkolům.
Jakmile uživatel vytvoří základní tvar webové stránky a klikne na odkaz Vytvořit web, cloudová aplikace začne generovat daný web. Po úspěšném ukončení generování se nově vytvořený web v prohlížeči otevře a uživatel má možnost ho dál upravovat. K tomu ovšem je třeba, aby byl v seznamu osob oprávněných dělat změny. Pokud to není sám tvůrce webu, musí mu být tímto tvůrcem delegováno právo stránky měnit. Autor se také může „přihlásit k odběru změn tohoto webu“. Služba Weby Google pak posílá o všech úpravách jeho webu zprávy na e-mailovou adresu tvůrce na Google Mail. Každá zpráva má v sobě přímo objekt, jehož se úprava dotýkala. Tvůrce je tak informován i o změnách, které s jeho webem udělají jiní autorizovaní účastníci.
Všechny operace s webem jsou intuitivní a probíhají poměrně rychle, i když prodleva mezi příkazem a jeho provedením není úplně zanedbatelná. Vytváření rozsáhlejších struktur tímto způsobem by asi bylo dost klopotné. Protože je ale služba určena spíše jen pro soukromé osoby nebo malé skupiny, nebude to zřejmě příliš na závadu.
Levné samostatné editory
Pokud chce někdo dělat a spravovat webové stránky s malými finančními náklady, má k dispozici celou řadu nástrojů, které odvedou velmi slušnou práci buď zcela zdarma, anebo za opravdu malou pořizovací cenu. Tyto produkty většinou nenabízejí kompletní vývojové prostředí, ale pro tvorbu webových stránek mají hodně z toho, co poskytují velká a drahá řešení od renomovaných dodavatelů. Podívejme se na několik zajímavých zástupců této početné skupiny.
Začneme s typickým produktem této skupiny. HTMLPad je rychlý editor pro HTML, XHTML, CSS a JavaScript, který se dá použít pro tvorbu a údržbu webových stránek. Kromě využití editoru stylů CSS a JavaScriptu se dá použít i pro editaci PHP, ASP a SSI. Obsahuje automatické doplňování a zvýrazňování syntaxe pro HTML, CSS, JavaScript, VBScript, PHP, XML a další. Umožňuje náhled stránky s HTML a CSS kódem, hotové stránky je možné poslat na webový server FTP nebo SFTP přenosem.
Pro kontrolu správnosti má zabudovanou referenční knihovnu CSS, v nápovědě je referenční definice HTML 4.0. Jako bonus je v něm zabudován malý animátor obrázků Easy GIF Animator Lite. HTML Inspector dovoluje psát HTML text, aniž si autor musí podrobně a přesně pamatovat příslušné tagy jazyka HTML. Podobně funguje i CSS Inspector.
Také WYSIWYG Web Builder nepotřebuje, aby autor stránek znal dopodrobna webové programování. Jak vyplývá z názvu, autor přímo při tvorbě stránky vidí její podobu, jak se bude ukazovat ve webovém prohlížeči. Přetahováním myší může vytvořit požadovanou stránku, k vytvoření formulářů na stránce mu poslouží formulářový průvodce, grafické prvky mu pomohou vytvořit pomocníci jako Shapes, TextArt, Shadows a další. Stránka může mít navigační prvky, jako lišty, spouštěcí menu atd. Pro účely elektronického obchodu se dají do stránky vložit nástroje pro platbu službou PayPal.
Řešení obsahuje i nástroj pro tvorbu blogů, který zahrnuje RSS kanál, do stránky je možné přidat prvky pro přihlášení a ochranu heslem. Produkt umožňuje tvořit obrázková alba, galerie fotografií, rotující obrázky a další dynamické prvky stránky. WYSIWYG Web Builder nabízí podporu pro YouTube, flash videa, Windows Media Player a další formáty videa. K nástroji existuje množství doplňků (add-on), které ještě dál rozšiřují jeho funkcionalitu.
Posledním příkladem této skupiny nástrojů je editor WebSite X5. Je to rychlý a snadný nástroj firmy Incomedia pro jednotlivce a malé firmy, se kterým se bez větších znalostí programování pro web dají vytvořit webové stránky, on-line obchody nebo blogy. Produkt obsahuje předpřipravené šablony pro e-obchod s podporou platby platebními kartami. Je s ním možné tvořit e-mailové formuláře, podporuje RSS, stránky mohou mít heslem chráněné oblasti a je do nich možné vkládat texty, obrázky, zvuky, videa a další objekty. Vytvářené XHTML kódy stránek jsou optimalizovány pro vyhledávače.
Editor dovoluje tvořit a upravovat stránky s dynamickými menu, 3D tlačítky a dalšími grafickými prvky. Stránky mohou mít až čtyři úrovně podřízenosti, některé stránky mohou být chráněné nebo skryté. Dostupné šablony obsahují i flashové animace, sadu pro byznys a tvoření blogů a uživatel si může ukládat i vlastní šablony. Produkt obsahuje také FTP nástroj pro upload stránek na webový server.
Nástroje skupiny open source
Všechny výše uvedené produkty patřily některé konkrétní firmě, která je prodává nebo pronajímá uživatelům za úplatu. Nástroje kategorie open source jsou bezplatné, uživatel při splnění licenčních pravidel (např. GNU, General Public License) za jejich používání nic neplatí a navíc má k dispozici jejich zdrojové texty, takže si je může, pokud chce a je toho schopen, upravit podle svých potřeb.
Nelze ovšem říci, že když jsou tyto nástroje k použití zdarma, je jejich funkcionalita méně dokonalá než u placených produktů. Dokonce v některých případech je tomu skoro naopak. Existuje několik nástrojů ze skupiny open source, které jsou tak dobré a úspěšné, že je do funkcionalit svých řešení integrují i renomovaní výrobci softwaru. Zmíníme se o třech takových řešeních. Všechna jsou redakční systémy, a do našeho přehledu jsme je zařadili také proto, že jsou často integrována do jiných nástrojů pro tvorbu webového obsahu.
Prvním je Joomla, jenž je open source systémem pro správu webového obsahu s licencí GNU (General Public License). Dají se s ním podle jeho autorů vytvářet webové stránky, portály, celé intranety a extranety, on-line časopisy, noviny a jiné publikace, systémy e-obchodu a rezervační systémy, vládní aplikace, webové stránky pro SMB, neziskové a jiné organizace, komunitní portály, školní a církevní weby a osobní a rodinné webové stránky.
Joomla pracuje jako lokální aplikace nebo může být nainstalován přímo na webovém serveru. Vyžaduje zároveň i nainstalovanou podporu jazyka PHP, databázový server MySQL a webový server Apache nebo Microsoft IIS. K instalaci se používá už zmíněný Microsoft Web Platform Installer. Kromě své základní funkcionality je možné nástroj rozšířit, v Joomla Extension Directory jsou údajně tisíce rozšíření pro přidání specifických funkcionalit.
Obvykle se webové stránky tvoří lokálně a teprve potom se uploadují na webový server. Joomla může být nainstalován a vytvářet stránky i přímo na webovém serveru a autor pak ke tvorbě a správě používá jen webový prohlížeč. Může tak měnit stránky odkudkoliv, bez lokálně instalovaného softwaru, pouze z webového prohlížeče. Je možné, aby se tvorby webu účastnilo několik autorů současně, k tomu jen stačí vhodně nastavit jejich přístupová práva. Alternativně lze pracovat i lokálně, s nainstalovaným softwarem třetích stran. Webovou stránku je možné v Joomla vytvořit ze základní vzorové předlohy. Při práci se stránkami na webovém serveru se v Joomla rozlišuje tzv. front-end, což je to, co vidí uživatel stránek ve svém prohlížeči, a tzv. back-end, což jsou obrazovky, které administrátor používá při tvorbě webových stránek. Pro připojení k back-endu musí administrátor použít platné přihlašovací jméno a heslo. Po přihlášení má všechny pravomoci vytvářet a měnit stránky na daném webu, tvořit a měnit uživatelské a skupinové profily, měnit přístupová práva ke stránkám a jejich částem, tvořit a měnit články, menu, kontakty, RSS kanály, řídit přístup k odkazům atd. Popularita systému Joomla je tak velká, že tento nástroj integrují i jiné systémy správy webového obsahu od firem se zvučnými jmény.
Dalším úspěšným zástupcem třídy open source produktů je Drupal. Ten je také open source aplikací pro tvorbu webového obsahu. I on potřebuje ke své práci databázový server MySQL nebo PostgreSQL a webový server Apache nebo Microsoft IIS. Pro instalaci Drupalu na Windows se také používá Microsoft Web Platform Installer. Alternativně lze použít aplikaci XAMPP, která nainstaluje Drupal, Apache, PHP a MySQL. Je možno říci, že instalace není zrovna jednoduchá a měl by ji provádět zkušený programátor.
Drupal se dá přirovnat ke stavebnici Lego. Má k dispozici tisíce modulů připravených programátory uživatelské komunity, ze kterých tvůrce může poměrně snadno sestavit požadovanou strukturu svého webu. Potřebuje však k tomu znalosti koncepce a práce Drupalu a jistou zkušenost se sestavováním do modulů, neboli v terminologii Drupalu využitím uzlů (nodes). Nepůjdeme do podrobností, jen stručně popíšeme postup tvorby stránky. Na začátku jsou uzly, nody, se všemi daty pro stránku. Další vrstvou jsou moduly. Jsou to funkční plug-iny, buď už zabudované v Drupalu, nebo vytvořené komunitou uživatelů Drupalu. Další vyšší vrstvou jsou bloky a menu. Bloky představují výstupy modulů anebo slouží ke zobrazení požadovaného obsahu. Nad nimi je vrstva uživatelských přístupových práv. A konečně nejvyšší vrstvou je šablona, template. Je tvořena XHTML a CSS a může obsahovat PHP proměnné. Takto vypadá, velmi schematicky, postup, jakým tvůrce v Drupalu postupuje při tvorbě požadovaných webových stránek.
Drupal je flexibilní a univerzální nástroj tvorby webového obsahu, a tak je pochopitelné, proč ho integrují některé nástroje tvorby webového obsahu od velkých výrobců. Na druhou stranu ovšem jeho použití má smysl jen pro komplexnější weby, protože uživatel se ho nejprve musí naučit používat a i potom práce s ním není zrovna lehká. Drupal nemá velký rozdíl mezi prohlížením stránky a její úpravou. Není v něm např. nějaké administrativní rozhraní, jako je back-end u Joomly. Ke tvorbě jednodušších webových stránek je tak vhodnější použít některý z nekomplikovaných nástrojů sice s omezenějšími možnostmi, ale snadnějším použitím.
Jako poslední příklad skupiny open source řešení uvedeme WordPress 3. Ten začal jako platforma pro blogy, open source publikační nástroj, postavený na PHP a MySQL. Dalším vývojem se z něj stal univerzálnější redakční a publikační webový nástroj. Podle Wikipedie je to nejpopulárnější CMS nástroj současnosti. Používá se převážně pro práci s blogy (i pro ně je to údajně nejpoužívanější ze všech podobných nástrojů). Kromě WordPressu, běžícího na serveru webhostingu, se dá použít také on-line cloudová služba WordPress.com, na které lze (podle tvrzení WordPressu) vytvořit nový blog, založený na WordPressu, za několik vteřin. Vyzkoušeli jsme to (v češtině) a včetně procedury registrace nového uživatele to trvalo asi pět minut.
WordPress využívá šablony a architekturu plug-inů. Existují pro něj tisíce plug-inů, widgetů a témat. Jako jiné obdobné nástroje i WordPress potřebuje databázi MySQL, podporu PHP 4.3 nebo vyšší a vhodný webový server, např. Apache. Všechno je nainstalováno a běží na serveru, ze kterého zobrazujete své webové stránky. Může to být váš lokální počítač nebo vzdálený server vašeho poskytovatele webu. Práce s WordPressem probíhá prostřednictvím webového prohlížeče, na URL stránce pro administraci. Kromě PC je možné použít i mobilní platformy, jako Android, iPhone/iPod Touch a BlackBerry.
Také WordPress děkuje své oblíbenosti za to, že se dostal do řady jiných nástrojů pro tvorbu webového obsahu jako volitelná doplňková součást. O konkrétních případech už jsme se zmínili při jejich popisech.