NATO zřídí v Estonsku centrum proti kybernetickým útokům

15. 5. 2008

Sdílet

Estonsko dopad útoků loni pocítilo velmi silně; jednak byly intenzivní a koordinované, za druhé je země „internetifikována“ téměř nejvíc na světě. Útoky navíc směřovaly proti klíčové infrastruktuře.

NATO oficiálně oznámilo plán zřídit v Estonsku centrum pro výzkum kybernetických hrozeb a ochranu proti nim. Vznikne v Tallinnu ještě letos a má mít asi 30 zaměstnanců, oficiálně má být otevřeno roku 2009.
Na vzniku centra se finančně podílejí následující země: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Itálie, Španělsko, Německo a Slovensko. Z těchto zemí se také budou rekrutovat odborníci; v centu má docházet především k simulaci útoků a nalezení adekvátních reakcí.
Umístění centra samozřejmě souvisí s internetovými útoky, k nimž proti Estonsku došlo loni v květnu. Estonsko tehdy oficiálně požádalo NATO o pomoc. Experti na základě vyhodnocení tehdejších událostí došli k závěru, že boj s kybernetickými hrozbami opravdu vyžaduje větší koordinovat v rámci NATO, i když zůstává v kompetenci jednotlivých zemí.
Estonsko dopad útoků loni pocítilo velmi silně; jednak byly intenzivní a koordinované, za druhé je země „internetifikována“ téměř nejvíc na světě.
Útoky navíc směřovaly proti klíčové infrastruktuře. Napadeny byly servery státních institucí, zpravodajské servery i banky a řada služeb byla následkem útoků nedostupná.

Zdroj: Computerworld.com

Ve studii společnosti McAfee z počátku letošního roku se mj. praví:
Podle zdrojů uvnitř NATO si mnoho vlád hrozby pocházející z webové špionáže prozatím neuvědomuje a některé vlády jsou v důsledku toho před kybernetickými útoky prakticky nechráněné. Zdroje uvnitř NATO se domnívají, že útoky v Estonsku, které na několik týdnů narušily činnost serverů vlády, bank i zpravodajských serverů, představují na poli války vedené v kyberprostoru pouze špičku ledovce.

Viz také
První odsouzený viník útoků v Estonsku
Rok kybernetické války a špionáže

Autor článku