Návrat války prohlížečů?

Válka webových prohlížečů skončila před lety vítězstvím produktu společnosti
Microsoft - Internet Exploreru. Zdálo se, že ostatní alternativy jsou zadupány
do země a stanou se předmětem zájmu počítačových nadšenců. Nyní to ale vypadá,
že ony alternativy ještě neřekly poslední slovo. Internet Explorer tak, jak ho
známe, jim brzy přenechá své místo.

Z historie prohlížení webu
Prvním skutečně použitelným prohlížečem webových stránek byl NCSA Mosaic,
vyvinutý v americkém Národním centru pro superpočítačové aplikace na universitě
v Illinois. Poté, co část autorů tohoto prohlížeče založila vlastní firmu
Spyglass, byla cesta k volnému vzniku dalších webových prohlížečů volná. Tím
prvním komerčním byl Netscape Navigátor (http://www.netscape.com). Netscape
představoval ve druhé polovině devadesátých let technologickou špičku, a to
právem. S tím, jak postupně stoupalo rozšíření WWW mezi uživateli internetu a
jak prudce stoupal počet uživatelů internetu (díky WWW), stal se Netscape
postupně nekorunovaným králem prohlížečů, který neměl ve svém oboru žádnou
valnou konkurenci.
Rivalem Netscapu byl produkt společnosti Microsoft, nazvaný Internet Explorer.
První verze byla ve srovnání s NN jen velmi slabým a hlavně špatně použitelným
odvarem. Microsoft sám v některých manuálech ke svým produktům zmiňoval,
byla-li řeč o webovém prohlížeči, spíše Netscape než svůj IE. Nicméně historie
chtěla, aby se všechno změnilo.
Změna přišla v souvislosti s tím, jak se internet stával více a více
dynamickým. Z původního ideálu hypertextových stránek obsahujících užitečná
data a navzájem na sebe odkazujících se posléze stalo něco, s čím ani samotní
autoři pravděpodobně nepočítali. Totiž na základě HTML jazyka, jenž tvoří
základ všech stránek a dalších komponent, začaly vznikat aktivní prvky. Stránky
začaly být svazovány se skripty a později s javovými applety. Tato strakatá
kombinace různých technologií způsobila, že web ožil. Přestal být pouhým
zdrojem informací, telefonním seznamem, v němž je možné skákat z místa na
místo, a stal se prostředím pro to, čemu dnes říkáme on-line aplikace.
Prognostici, kteří se pokoušeli odhadovat na konci devadesátých let budoucnost,
soudili, že většinu běžně využívaných počítačových aplikací bude díky webu a
vysokorychlostnímu internetu možné komprimovat do vztahu klient - server.
Všeobecně se předpokládalo, že univerzálním klientem všech dostupných služeb
pak bude webový prohlížeč. Ten totiž v sobě integroval jak schopnost pasivního
zobrazení stránek, tak i aktivních formulářů, práce s aplikacemi a se všemi
jejich komponentami, dokonce interakci mezi serverovými programy a místními
prostředky v počítačích a operačních systémech.
Tak se zrodila určitá internetová euforie - všechno on-line. Všechny běžné
programy integrovat do webových serverů a do prohlížečů!
Že by realizace této vize měla dopad nejen na domácí uživatele, ale především
na velké korporace, jež jsou schopny za IT vydat velké peníze, aniž by s tím
měly problémy, a které již ke konci minulého století byly ochotny tyto peníze
vydávat, je nasnadě.
Předchozí odstavec měl zhruba naznačit, proč se společnost Microsoft rozhodla
prorazit se svým Internet Explorerem a vytlačit doposud dominantní Netscape
Navigátor. Netscape byl distribuován jako shareware, za který bylo třeba
zaplatit. Internet Explorer, který mezitím dozrál do verze 3 (přesněji řečeno
3x) se zlepšil, ale na svého konkurenta stále ještě neměl. Nabízel nyní sice
již poměrně komfortní uživatelské rozhraní, jehož základní principy byly opsány
z Mosaicu (a řekněme silně inspirovány konkurencí), nicméně problémy byly
zejména s implementací základních standardů a z toho vyplývající
kompatibilitou. Stránky optimalizované pro Netscape tak v IE vypadaly odlišně a
naopak, což bylo jednoznačně na škodu. Zhruba proto se zřejmě zrodil nápad
integrovat Internet Explorer do dodávaných instalací operačního systému Windows.
První verze systému, která byla vybavována prohlížečem, byly Windows 95SR2.
Druhé vydání fenomenální verze "oken" odstraňovalo mnoho zjištěných problémů a
dětských nemocí originálních "devadesátpětek". A především přidávalo webový
prohlížeč, který vypadal tak, jako by byl pro NN (ve verzi 3) plnoprávným
konkurentem. Netscape byl, připomínejme, stále shareware, za který bylo nutné
zaplatit (byť nemuseli platit všichni). Místo toho se nabízel Internet
Explorer, bezplatný software pro všechny uživatele, který nyní bylo možné buď
získat společně s operačním systémem, nebo ho nainstalovat samostatně, rovněž
zadarmo.
Explozivní rozšíření IE3x vyvolalo, přesněji vyhrotilo problém s
kompatibilitou. Internet Explorer totiž byl přítomen v ohromném množství
instalací, jak se šířila Windows 95SR2, ale stále byl velmi špatně kompatibilní
s částí webových stránek. Ty však začaly být postupně optimalizovány i pro něj,
později pouze pro něj.
Příchod nové verze Internet Explorer 4x a jeho integrace do Windows 98 zasadila
Netscapu poslední zdrcující ránu. IE4 byl mnohem kvalitnější. Odstraňoval
nedostatky typické pro předchozí verze, byl vybaven e-mailovým klientem Outlook
Express, byl stabilnější a také o poznání rychlejší, byť při vyšší hardwarové
náročnosti. Přibližně od doby, kdy se natrvalo usadil v počítačích s Windows,
se začala datovat éra prudkého úpadku konkurence a jejího vytlačení do
minoritních platforem výpočetní techniky. Následovala verze IE 5x, vynikající
modulárním uspořádáním a přepracovaným renderovacím jádrem, a pak zdokonalená
6x, kterou najdeme na většině počítačů s Windows XP i staršími verzemi dnes.
Netscape na svůj úpadek reagoval uvolněním zdrojových kódů prohlížeče, na
jejichž základě vznikl projekt Mozilla a začaly soudy s Microsoftem. Ty sice
skončily pro redmondského giganta prohrou, avšak bylo příliš pozdě doufat v
možnost, že se situace okolo webových prohlížečů v dohledné době nějakým
výrazným způsobem změní. IE si díky přítomnosti ve Windows a masovému nasazení
tohoto operačního systému, stejně jako díky své schopnosti být naportován i do
jiných aplikací, uchovává podíl na celkovém koláči prohlížečů někde těsně pod
sto procenty, na zbývající produkty včetně Netscapu připadají pouze velmi malé
zlomky procent. Naprostá většina prezentací a aplikací je plně optimalizována
pro Internet Explorer, což vývojářům jiných prohlížečů silně komplikuje
situaci. Internet Explorer existuje i pro platformu Mac OS a je úspěšný i zde.
Na počátku jeho krátké historie stálo rozšiřování použití WWW a růst počtu
uživatelů internetu, na konci se nachází moře Internet Explorerů. Modré E,
symbol tohoto prohlížeče, najdeme na drtivé většině počítačů připojených k
internetu.

Překvapivý obrat
Pokud namítnete, že doma přece nepoužíváte Internet Explorer, ale
Mozillu/Operu/Conqueror/ Carmino nebo cokoliv jiného, pak vězte, že to
podstatné, na základě čehož lze určit, jaká je penetrace konkrétního
prohlížeče, není množství uživatelů - lidí kteří jej mají na svých strojích,
ale spíše firem, které určitý prohlížeč ve své infrastruktuře používají. Velký
vliv mají také společnosti, které instalují určitý prohlížeč na počítače, jež
vyrábějí a prodávají je uživatelům, kteří nejsou natolik technicky erudovaní,
aby jej dokázali samovolně změnit. Právě zde se nachází a dlouho nacházelo
kouzlo Internet Exploreru, nikoliv v jeho objektivních vlastnostech jako
prohlížeče.
Přesto však přišel obrat, přesněji řečeno právě přichází. Podíl prohlížečů lze
díky poměrně přesným statistikám měřit. Lze říci, jaké klienty používali lidé,
kteří se přišli podívat na webové servery. A pokud se jedná o servery, které
mají pravidelnou a vysokou návštěvnost a vysokou heterogenitu publika, tedy
především všeobecně zpravodajské servery, pak lze odhadovat velmi dobře, jaké
klienty jsou mezi jejich publikem, vytvářejícím reprezentativní vzorek většího
celku, využívány.
Během posledních několika měsíců se ukazuje, že podíl Internet Exploreru na
těchto všeobecných, nevyhraněných serverech klesá. Jedná se o pokles v řádu
jednotek procent, přesto se ale zdá, že stále více a více uživatelů tuto
aplikaci odmítá a i přes nepohodlí, které to může způsobit při instalaci a
přeučování se, přechází k alternativním aplikacím. V případě serverů, které se
zabývají technikou a jejich uživatelé jsou tudíž erudovanější, klesá podíl
Internet Exploreru (rozuměj je stále méně a méně používaný) dokonce mnohem
strměji. Jak je to možné? Co to způsobilo? Znamená to, že se válka prohlížečů,
která je považována za dávno uzavřenou kapitolu vývoje informačních
technologií, vrací v nějaké nové, odlišné podobě? Možná ano a možná ne.
Existuje několik názorů na to, co současný pokles IE přesně způsobuje. Největší
konkurence, tedy Mozilla, po několika letech vývoje dozrála do verzí, které
jsou všeobecně považovány za vysoce stabilní, bezpečné a použitelné. Existují
lokalizace do mnoha jazyků a kompatibilita se stránkami v různých formátech je
nyní již na velice dobré úrovni. Mnoho států a vlád se začíná pozvolna odklánět
od Microsoftu jako od výhradního dodavatele základní informační infrastruktury,
tedy alespoň po softwarové stránce. Argumentem nejsou pouze peníze, ale také
snaha zajistit vyšší transparentnost využívání informačních technologií, jejich
vyšší kvalitu a především nezávislost veřejných sektorů na soukromých
společnostech, rozumějme na jediné soukromé společnosti. To ale není to
nejdůležitější.
Internet Explorer a operační systém Windows jako takový postihla v posledním
roce a několika měsících neobyčejně silná vlna cíleného hledání takzvaných
bezpečnostních mezer. I když je velice spekulativní určovat, co to vlastně
bezpečnostní mezera je, a i když reálná využitelnost mnoha objevených
nedostatků je přinejmenším sporná, na vyvolání paniky mezi takzvanými veřejnými
a korporátnmími uživateli to stačilo. Představa, že webový prohlížeč, z něhož
si právě čtete noviny, může být zneužit jako vševidoucí oko do vašeho počítače
a jako robotická ruka, která vám jej kompletně vymaže či z něj "pouze" ukradne
všechny informace, se dostatečně zajídá i neodborníkovi, nehledě na uživatele
rozsáhlých sítí a jejich administrátory - tedy administrátory takových systémů,
které obsahují data za mnoho peněz a které jsou v neustálé permanenci.
Microsoft se snaží objevené bezpečností chyby opravovat, ale přestože se to
daří, zaznamenává odliv uživatelů. Jak jsme si řekli, prohlížeč webu je
komplikovaná aplikace s jednoduchým uživatelským rozhraním. Je prakticky
vyloučeno, aby neobsahoval nedostatky umožňující útok na počítač, zejména při
bohaté podpoře skriptovacích technologií (bez níž ale na druhou stranu nelze v
současnosti prakticky vůbec existovat). Internet Explorer se stal obětí
masivního hledání nedostatků právě proto, že je tak široce rozšířený. Přestože
problémy byly nalezeny i v konkurenčních produktech (a i tam jsou opravovány),
realitou je, že tyto alternativy jsou postiženy daleko méně.
V souvislosti s tím, jak se objevují teorie propojující svět počítačových virů
se světem virů biologických, se objevují obavy z přílišné monokultury. A to i
ve světě webových prohlížečů. Výsledkem je, že Mozilla, byť má své chyby, má
tyto chyby jinde než Internet Explorer a útok směřovaný na počítač s ní má tak
nižší pravděpodobnost úspěchu, protože se setkává s nepravděpodobnou aplikací.
Také červi využívající komponenty IE pro své šíření elektronickou poštou mají
nižší šance tam, kde je IE potlačen či zablokován, nebo tam, kde není vůbec.
Strach o data má větší váhu než případná ztráta pohodlí, a to jsou slova, která
platí nejen pro "malé" uživatele, ale především pro IT oddělení vlád a velkých
korporací, které v oblasti uživatelského IT určují směr mnohem více než běžný
uživatel.

Nejistá budoucnost
Zastánci homogenního prostředí v oblasti webových prohlížečů tvrdí, že přílišné
rozšiřování alternativ bude mít za následek nekompatibilitu. To ale není
pravda, pokud jsou všechny prohlížeče a především pak webové servery založeny
na totožných standardech. Microsoft vývoj svého Internet Exploreru, částečně v
reakci na související soudní rozhodnutí, utlumil. To znamená, že současná verze
je již poměrně stará, existuje od uvedení Windows XP a vyvíjí se jen velmi
málo. Jsou v ní opravovány chyby, ale jediné vylepšení funkcionality IE6
přinesl až SP2 pro Windows XP a i to POUZE v prostředí Windows XP. Výsledkem je
rozmrzelost mnoha uživatelů IE6 pod jinými operačními systémy, především pod
Windows 2000, a jejich další migrace ke konkurenci. A další posilování
konkurence. Je toto válka prohlížečů?
Ne přesně. Spíše průnik alternativ na pozice IE, který je pouze drží beze
známek většího vývoje. Nástupce současné verze bude snad v dlouho očekávaném
operačním systému Windows Longhorn, který má nahradit stávající Windows XP
někdy po roce 2006. Vzhledem k tomu, že Microsoft oznámil, že v Longhornu
nebudou některé funkce, s nimiž se původně opět především v korporátní sféře
počítalo, hrozí riziko, že se jeho vývoj ještě více opozdí nebo že výsledek
bude dodnes velmi kvalitním Windows XP jen stěží konkurovat.
I kdyby ale nástupce IE v Longhornu přinesl všechno pohodlí, které nyní
nabízejí jen jeho alternativy, mají tyto ještě zřejmě k dispozici několik let
na nerušený vývoj. Za tuto dobu mohou Internet Exploreru ukrojit ještě více z
jeho postavení nejrozšířenějšího prohlížeče a utlumit jej, troufám si tvrdit,
někam k sedmdesáti procentům všech aplikací. To je již dost na to, aby byly
servery optimalizovány i pro jiné klienty než od Microsoftu, konečně v mnoha
případech i složitých aplikací se tak děje již nyní.

A co vy?
Používáte Internet Explorer? Nebo některou z jeho alternativ? Pokud používáte
některou alternativu, pak jste prokázali potřebnou flexibilitu při výběru
softwaru a tato flexibilita se vám možná v dohledné době pozitivně vrátí.
Předpokládá se, že IE6 obsahuje ještě další bezpečnostní chyby, které čekají na
své odhalení, ale to neznamená, že by například Firefox byl mnohem bezpečnější.
Naopak, díky svému otevřenému zdrojovému kódu může být za určitých okolností
ještě náchylnější útoku než samotný Internet Explorer. A to je obrovský zdroj
problémů do budoucna.
V každém případě je pro nás jako pro uživatele pozitivní, bude-li existovat
více rozšířených webových prohlížečů. Práce s webem se pak stane o něco
bezpečnější a samotná síť, ve které nediktuje standardy pouze jediná
společnost, byť přes různá konsorcia, může přinášet rychleji více inovací a
více nových prvků.
Pokud používáte výhradně Internet Explorer, pak byste se měli nad vyzkoušením
některé z alternativ alespoň zamyslet. Žádná z nich nic nestojí, obvykle je
možné je sehnat v české verzi a nepohodlí způsobené přechodem od jednoho
prohlížeče ke druhému není zdaleka tak veliké, jak si můžeme na první pohled
myslet. Rozhodnutí je nakonec pouze na vás.

Možnosti alternativ
Webový prohlížeč je, i když se to na první pohled nezdá, poměrně složitou
aplikací. Jeho uživatelské rozhraní je tvořeno velkou plochou pro zobrazování
stránek s několika tlačítky a adresním řádkem, nicméně to podstatné se ukrývá
"pod kapotou". Renderovací jádro, zvané také parser, se stará o překlad textů
webových stránek a skriptů do takové podoby, v jaké je uživatel pak uvidí na
obrazovce či v jaké si je vytiskne. Stará se také o korektní spuštění skriptů,
řízení formulářů, vkládání a přehrávání animací, ovládání plug-inů, které
prohlížeči umožňují další funkčnost. Zkrátka toho, co musí zvládnout, je hodně.
Proto je také prohlížeč těžké naprogramovat a když už je naprogramovaný, je
mimořádně těžké jej vůbec sestavit do funkční podoby. I když základ - tedy
něco, co z HTML textu udělá stránku a ukáže ji, je jednoduchý, sám v žádném
případě nestačí. S tím, jak se webové stránky stávaly více a více
komplikovanými, klesal počet alternativ majoritního Internet Exploreru, které
mu stačily vzdorovat. Snižovaly se totiž možnosti jejich programátorů držet
krok s aktuálními trendy a vytvářet software schopný zobrazit alespoň většinu z
těch stránek, které se na internetu aktuálně nacházely. Přestože vývoji
alternativ přál boom malých ryze internetových firem těsně před koncem
dvacátého století, po roce 2000 přišel jejich hromadný krach a konec "dot com
horečky", drtivá většina z nich upadla v zapomnění. Cestu do 21. století tak na
platformě Windows přežily kromě všudypřítomného Internet Exploreru jen dva
další webové prohlížeče.
Prvním z nich je Mozilla, projekt založený na původních kódech Netscapu.
Mozilla není zdaleka jediným prohlížečem. Jde spíše o ono překládací jádro/
parser, na jehož základě jsou založeny další prohlížeče, lišící se svým
vzhledem, ovládáním a určením. To vše vyvíjela původně skupina nadšenců
sdružená okolo malé neziskové organizace, později štědře financované některými
velkými společnostmi ze světa IT.
Druhou alternativou se stala Opera, můžeme říci, že poslední fungující komerční
prohlížeč na platformě Windows. Její jádro bylo optimalizováno především na
rychlost překladu, a tak si právě Opera vysloužila přídomek nejrychlejšího
webového prohlížeče na světě. V současnosti funguje jako adware. To znamená, že
za ni není třeba přímo platit, ale ukazuje malé okénko s reklamou, což je forma
satisfakce jejich autorů za vynaloženou práci.
Alternativní prohlížeče přinášejí obecně ve srovnání s Internet Explorerem
vyšší komfort používání. Neexistují v tolika lokalizovaných verzích, i když s
národními texty, pokud jsou založeny na latince, nemívají problémy. Co se
kompatibility týče, pak někdy od roku 2002 můžeme říci, že dospěly do takového
stádia, že pokud nejsou některé stránky nebo webová aplikace přímo svázány s
IE, tak je dokáží obsloužit také. V rámci projektu Mozilla vznikly dva stěžejní
prohlížeče - Mozilla a její "odlehčená" verze Firebird, později Firefox.
Zatímco Mozilla je pokračovatelem Netscapu jako komplexního komunikačního
balíku, Firefox má představovat lehký a rychlý prohlížeč - avšak pouze
prohlížeč. Opera se pak pohybuje někde mezi těmito přístupy, když nabízí rychlý
a výkonný prohlížeč, který klade velký důraz na obsah a na množství dodatečných
služeb poskytovaných uživateli, mezi nimiž nechybí například podpora Instant
Messagingu. Ani všechny tyto funkce však žádné z alternativ nenabízely možnost
většího rozšíření, přibalování Internet Exploreru k Windows a jeho všeobecné
uznání za standard pak jejich možnosti omezilo na naprosté minimum. A dlouho se
zdálo, že tato situace je jasně daná a neměnná.

Přednosti a zápory jednotlivých prohlížečů

Který prohlížeč je "nejlepší"?
To nelze jednoznačně říct. Asi do roku 2001 byt technicky nejvyspělejší
Internet Explorer, díky eliminaci konkurence. Dnes jsou na tom jeho alternativy
kvalitativně podobně, mnohé nabízejí pohodlnější práci. Kompatibilita je rovněž
na dobré úrovni.

Mozilla
•open source
•existuje mnoho překladů
•neustále se vyvíjí
•mnoha variantách pro různé OS
•již objevené bezpečnostní chyby a systém jejich řešení
•vyšší nároky na hardware
•nutnost stahovat celou aktuální verzi

Opera
•jednoduché a pohodlné ovládání
•rychlost a nenáročnost
•integrace mnoha funkcí
•komerční produkt
•adware

Internet Explorer
•standard
•zadarmo
•bezpečnostní mezery
•nevyvíjí se

Slovníček
NCSA - National Center for Supercomputing Applications
NN - Netscape Navigátor
IE - Internet Explorer
Mosaic - První použitelný HTML prohlížeč, praotec všech současných prohlížečů
Adware - oftware sponzorovaný reklamními odkazy, kromě Opery např. ICQ
HTML - Hypertext Markup Language, základ webových stránek
Applet - program v jazyce Java využívaný na internetu, spouští se v klientském
počítači

Zajímavé odkazy
http://www.mozilla.org
http://www.czilla.cz
http://ww.microsoft.com/cze
http://www.opera.com
http://www.netscape.com

Válka prohlížečů
Fáze 1: široké spektrum NCSA Mosaic, Netscape Navigátor a další.
Fáze 2: Internet Explorer verze 1-2, takřka nepoužitelný.
Fáze 3: IE3 ve Windows 95SR2 vytlačuje NN 3.
Fáze 4: IE4-6 jsou velmi kvalitní prohlížeče, konkurence z Windows vytlačena.
Fáze 5: Objevování dalších a dalších chyb v IE.
Fáze 6: Prosazování alternativ, zejména variant Mozilly.
Fáze 7: ???