Používání cloudu k zálohování citlivých dat, ať už například soukromých fotografií nebo citlivých pracovních dokumentů, se v poslední době stalo v podstatě samozřejmostí, a z těch, kteří žádnou z cloudových služeb nepoužívají, se plíživě stávají v očích většiny paranoidní podivíni, skoro na stejné úrovni podivínství jako ti, co se vyhýbají sociálním sítím.
Jak je to možný? Vždyť se to všude synchronizuje a máš všechno po ruce, jak bez toho můžeš žít? To s sebou furt všechno taháš na flashkách, nebo jako to jako děláš?
Trochu přeháním, ale pokud nedojde k nějakému nepředvídatelnému zvratu, za pár let budou takové reakce docela normální, na čemž není nic špatného – jedná se zkrátka o další stupeň pokroku, který s sebou stejně jako všechno nese jak pozitiva, tak i určité hrozby. S nimi se však nelze vyrovnat tím, že pokrok budeme ignorovat.
V současnosti jsou však obavy těch, kteří se cloudu vyhýbají, na místě. A ještě spíš v případě, kdy přihlédneme k té spoustě uživatelů, kteří se k používání cloudu dostali pouze zakoupením chytrého telefonu a na bezpečnost věcí v něm uložených nedbají zkrátka proto, že nevědí, že by měli.
Zálohují si do cloudu data a protože o něm moc nevědí, používají staré dobré heslo typu heslo nebo 123456 a pak se diví, že jsou jejich soukromé fotografie nebo v horším případě průmyslová tajemství zaměstnavatele, veřejně dostupné na internetu.
Cloud se nedá odsoudit s tím, že je příliš nebezpečný, stejně jako u většiny nástrojů však jeho bezpečnost záleží na tom, kdo ho používá.
Markéta Gajdošová
Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.