Názor: I Googlu lze říct Ne!

Zrušení Google Readeru pro mě bylo citelnou ránou, a že bych snad kdy mohla používat jiný prohlížeč než Chrome, jsem si nedovedla představit.

To se však začalo nedávno měnit. Přišlo mi, že každá aktualizace služeb, se kterou Google v posledním roce přišel, vedla k horšímu, přinejmenším co se G+ týká. Místo jednoduchého přístupu ke všem funkcím aby se dnes jeden uklikal než se dostane tam, kam chce. A Gmail na tom není o moc lépe.

Zlom nastal před měsícem, když jsem se rozhodla dělat něco se svým životem. A to „něco” byla odvykací kůra od sociálních sítích, tedy především od Google+. Jenže hned v prvních dnech jsem zjistila, že něco takového se lépe řekne než udělá, obzvlášť pokud jeden používá Chrome, Gmail, Disk Google, Youtube... a notifikace na něj skáčou odevšad. Nejprve jsem je zkoušela odstranit AdBlockem, což ale nevedlo k žádoucímu výsledku. Čas ubíhal a já tím začínala být opravdu otrávená.

Rozhodla jsem se. Se změnou jsem zápolila; byla jsem zvyklá na Chrome i na rozhraní Gmailu - vždyť už si pomalu ani nepamatuji dobu, kdy jsem používala něco jiného. Ale přistoupila jsem k tomu jako k experimentu.

E-mail

V první řadě jsem se chtěla zbavit Gmailu, ne e-mailu jako takového, to mi nejprve přišlo jako čisté šílenství, ale aspoň vyměnit klienta.

První jsem zkusila Alto od společnosti AOL. Už před dvěma lety v době jeho vzniku mě tento klient zaujal, ale to byl Google ještě dobrý a jakákoliv změna vedla jen k horšímu.

U Alta jsem vydržela dva týdny. Moc se mi líbilo jeho rozhraní, a když si člověk vyhrál s nastavením, byl přehledný. Zvykalo se na něj velmi dobře.

Jenže když se kvůli technickým chybám nemůžete několikrát do týdne k e-mailu dostat, a to rovnou na několik hodin, je to celkem problém, takže jsem se s Altem rozloučila a přešla na Thunderbird. U toho jsem vydržela dva dny a už jsem si říkala, že hledání něčeho nového prostě vzdám, až mě řešení cvrnklo do nosu vlastně samo: Nový Outlook od Microsoftu - proč mít předsudky k něčemu, co jsem ani nevyzkoušela?

Začátky byly celkem krušné, ale po dni stahování pošty, která se mi v Gmailu za deset let nahromadila, a po chvíli nastavování mi přirostl k srdci.

Líbí se mi jeho (oproti Gmailu) minimalistický vzhled a zatím jsem nenarazila na žádný problém. Možná kromě lehce otravného vnucování Facebooku, ale tomu už se dnes člověk nevyhne.

Dokumenty a prohlížeč

Další ze služeb Googlu, kterou používám velmi často je Disk. Má všechny funkce, které potřebuji, jsem zvyklá na jeho automatické ukládání a sdílení je velmi pohodlné.

Místo něj jsem si tedy stáhla Libre Office, ale neskamarádila jsem se s ním. Disk stále používám na kratší texty i na zálohování. Co se delších textů týká, velmi mě zaujal Scrivener, může však být pro leckoho příliš komplikovaný.

S výměnou prohlížeče byl největší problém. Opera toho příliš nepodporuje, o Exploreru mě nenapadlo ani uvažovat. Ruský Yandex neumožňuje rozšíření pro Evernote a Pocket, bez čehož si život představit nedokážu, a ostatní možnosti na tom byly podobně. A tak jsem skončila, jak jinak, u tolik oblíbeného Firefoxu. Ze začátku jsem prskala a sem tam prskám i dnes, ale zvykla jsem si. Vracet zpět ke Chrome už bych se rozhodně nechtěla.

Co se vyhledávače týká, stále používám Google, ale chválu jsem slyšela na DuckDuckGo a ani Bing od Microsoftu není tak špatný, jak se na první pohled zdá. Do budoucna mu plánuji dát ještě šanci.

Na službách od Googlu jsem byla v podstatě závislá. Bez jeho rozcestníku jsem se cítila téměř ztracená a nechápala jsem, jak bez něj může někdo pohodlně fungovat, natož pracovat. Jde to. Teď už mi v rámci experimentu zbývá jen převést blog z Bloggeru na Wordpress...

Markéta Gajdošová

Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.