Need for Speed: Most Wanted

Ať si kdo chce co chce říká, od roku 1992 to jde se žánrem „civilních“ závodů z kopce. Test Drive 3 byl poslední skutečnou závodní hrou s běžnými silničními auty bez zbytečných příkras a výmyslů. Přesto se objevilo pár zaznamenáníhodných pokusů o znovuzrození „civilního“ automobilového závodění.

Mezi nejúspěšnější lze zařadit oba díly Midtown Madness, s trochou nadsázky Drivera či GTA 3 a v neposlední řadě sérii Need for Speed. Posledně jmenovaná hra se před časem inspirovala u hollywoodských tvůrců a napodobila šílené ilegální závody v městských ulicích podle filmových snímků Rychle a zběsile. Vznikly tak dva díly „podzemního“ Need for Speed, které okořenily původní koncepci civilní závodní hry „vylepšováním“ pohledných evropských a japonských aut nevkusnými americkými tuningovými doplňky (americké vozy jsou až na výjimky veskrze hnusné už z výroby a tuningem jim už příliš ublížit nelze). Je ovšem třeba rozlišovat ladění motoru, podvozku a jízdních vlastností od mnohdy naprosto zbytečných zásahů do práce mistrů karosářského designu. „Když máš, vole, pořádně votuněnou káru, vole, tak ti to líp pojede, vole, a pak taky, vole, když tam dáš pořádnou muziku s kapacitorama, vole, a místo kurfu narveš repráky, tak máš vyhráno, vole.“ Tato idea se stala natolik komerčně úspěšnou, že dny závodních her s obyčejnými automobily se zdály být sečteny. Dokonce i Colin McRae měl do dalších dílů dostat pod svůj ford „modrý neony a hlavně chromovaný elektrony, vole, páč to teďka letí na západním pobřeží, vole, sem to viděl na MTV Base...“

Srdce závodníka tak zaplesá, když zjistí že se Need for Speed vrací alespoň zčásti ke svým kořenům. Podtitul Most Wanted napovídá, že se opět budou konat závody s policejními patrolami a první záběry, videa a screenshoty dávají tušit výběr silných civilních vozů evropské, japonské a americké provenience. Tuningu se sice nevyhneme, ale objevují se náznaky, že vývojáři nám umožní hru dohrát, aniž bychom museli nádherné BMW M5 prznit neoriginálními doplňky. Tak alespoň soudíme po zkušenostech s poměrně krátkou předváděcí verzí, kterou bylo možné hrát na letošním E3 na prototypech Xboxu 360.

Nové Need for Speed kombinuje fantastickou grafiku s propracovaným fyzikálním modelem a řítí se k nám v podobě závodů, jež nejsou na první osahání úplně snadné, po chvíli ale výtečně přejdou do krve. Po grafické stránce vypadá hra naprosto úchvatně, přestože zjevně nevyužívá možností nového Xboxu naplno (což je ale jen dobře, neboť to znamená, že bychom si ji ve srovnatelné kvalitě mohli zahrát i na nabušeném PC). Kvalitu grafiky lze popsat asi takto: představte si Half-Life 2, dvojnásobné množství detailů a trojnásobek 3D objektů, a máte představu o tom, jak fantastické je prostředí, v němž závodíte. Detaily tratě a okolí, které jednoznačně přispívají k výtečnému dojmu z rychlosti, to ale nekončí. Most Wanted hýří nejrůznějšími efekty, odrazy a normálovými mapami – vše přitom vypadá mnohem realističtěji než u obou dílů Underground. Naprosto neuvěřitelné jsou pak detaily modelů aut. Mřížky chladičů, tvarované disky či kliky u dveří – to vše je propracováno do nejmenších podrobností, kterých si vlastně ani nevšimnete, podprahově je ale vnímáte a celkový dojem ze hry to podstatně zlepšuje.

Need for Speed: Most Wanted přebírá většinu herních prvků z obou Undergroundů. Také tady si svou reputaci zvýšíte prostřednictvím upgradů a vylepšováním vizuální stránky svého vozu, daleko podstatnější složkou by ale měla být vaše „špatná pověst“ u policie a rivalů (odtud podtitul Most Wanted). Kromě závodů známých z Underground série se opět objeví herní módy úniku před policií, o které si ilegální závody přímo říkají a které mnoho hráčů citelně postrádalo, rozjezdy (drag racing) či smyky (drifting). Podstatně rozlehlejší by měly být i závodní lokace.

Na cokoliv dalšího si musíme počkat do letošního podzimu, kdy by se Need for Speed: Most Wanted mělo objevit na trhu. Nezbývá než doufat, že fantastická grafika, jakou jsme měli možnost „okoštovat“ na prototypech nových Xboxů, si najde svou cestu i na výkonná PC a že majitelé těch pomalejších, budou moci adekvátně snížit detaily.

P. S.: Autor tohoto článku je vášnivý řidič – miluje rychlou jízdu virtuální i skutečnou – a k vizuálnímu tuningu má až na výjimky spíše negativní postoj.