To věřím, že se vám moje kára líbí, taky už byla na obálce sedmnácti tuningových časopisů, nacpal jsem do ní tisíce dolarů a jsou v ní všechny vymoženosti, co jen můžete pořídit. Hele, chlapče, nesahej na ten perleťovej lak a ty nekruť zrcátkem – je to poslední model z uhlíkových vláken. Jasně, že vám otevřu kufr, jsou tam dva dvěstepadesátiwattový subwoofery, jen se na ně mrkněte, ale rychle, musím ještě stihnout tiskovku pro herní magazíny...
Co je to za hloupou otázku? To vědí všichni, že jsem nejlepší závodník tady ve městě, jinak by si mě nezvali. Sice netuším, kvůli čemu se chtějí vybavovat novináři z branže počítačovejch her právě se mnou, ale proč ne, sláva holt člověka stojí trochu toho času a kousek soukromí. Asi by se rádi koukli, jak vypadá pořádná kára ve skutečnosti, znají to jen z těch svejch počítačů. A vida, už se blíží první skupinka, tak víte co, uděláme si tiskovku tady venku, nejsem moc zvyklej vysedávat někde na pódiu, tady to bude přirozenější a mládenci kolem se alespoň něco dozvědí. Ne, nebudeme čekat na ostatní, měli přijít včas, jejich chyba...
Tak pánové, první otázka? Třeba vy v tom zeleným triku. Jestli jsem hrál Need for Speed: Underground 2? To jsem si mohl myslet, že když jste ti herní pisálci, že se zeptáte na tohle. No aby ne a jedničku taky, tu jsme hráli všichni tady ve městě. Hele, kluci asi nevědí, o čem je řeč, měli bysme jim to trošku připomenout. Zkrátka v roce 2001 natočil jeden chlápek jménem Rob Cohen film Rychle a zběsile o kapku nelegálních závodech na normálních silnicích ve městě. Žádný speciální okruhy, plnej provoz a točí se v tom docela slušný prachy. No a pak se toho najednou chytli ti magoři, co dělaj počítačový hry, a už to bylo. Nejdřív docela slušnej Midnight Club II – tam byly i motorky. Ale loni v prosinci přišla nějaká firma Electronic Arts s Need for Speed: Underground, a to byla docela bomba. Akorát si lidi stěžovali, že je to moc lineární a nemůžou si vybírat, co a kdy pojedou. A časem jim to přišlo jednotvárný, stejný okruhy a malý město. Právě před několika dny se ale objevil druhej díl a ten je ještě brutálnější a lepší, prostě špička.
No vida, už dorazili další, tak jsme všichni. Takže další otázka. V čem je lepší? Ve všem; musíte se ptát trochu víc konkrétně. Co ta linearita? Tak právě tu odstranili. Sice to udělali trochu lišácky, ale vybruslili z toho moc pěkně. Kdykoli se můžete kouknout na mapu a na ní vidíte, jaký závody v tu chvíli můžete vyzkoušet. Žádný skákání zpátky do menu a hlavně – v každý kategorii máte víc závodů a je úplně jedno, kde začnete. Můžete se třeba jen tak projíždět po městě a čekat, na co zrovna narazíte. Nebo si vyberete nějakej určitej závod, zapnete si automatickej naváděcí systém GPS, a ten už vám ukáže, kudy jet na start. Nemusíte se nijak honit, pěkně obdivujete krásy města, a až dojedete na start, jenom dáte zprávu mobilem, že jste na místě. Ten mobil je vůbec užitečná věcička – váš agent vám může posílat různý esemesky s důležitejma informacema. Jaký nový závody jsou k dispozici nebo co se zrovna objevilo v různejch tuningovejch kšeftech. Taky vám třeba brnkne nějakej maník, co se doslechl, že jste ve městě, a chce si to s váma rozdat.
Tak dál. Jaký jsou ty kategorie závodů? Vy jste to snad nehrál? Přece klasika: městský okruhy, který jezdíte na několik kol, sprint po ulicích ze startu do cíle a okruhy na speciálních tratích – ty bejvají docela náročný na techniku jízdy. Mě osobně ale nejvíc bavil speciální Drag mód – nemusíte řídit, jen přejíždíte z pruhu do pruhu, ale zato je moc důležitý včas a dobře řadit, automatika tady neexistuje. Když dobře odstartujete, máte půlku vítězství v kapse, naopak se špatným startem to už asi nevyhrajete. A už vůbec se do toho nepouštějte, když nemáte pořádně vyladěnej vůz, alespoň turbo a nitro. Řekl bych, že tyhle závody asi budete nejčastěji opakovat. Pak tam máme Drift, tam musíte ovládat řízený smyky, čím delší, tím lepší, podle toho se bodujou, můžete dojet do cíle poslední, akorát to musíte stihnout v časovým termínu, a stejně vyhrát, když nejlíp bruslíte. Na stadionu to ještě jde, ale až si to zkusíte v normálním provozu v serpentinách, tak pak se uvidí. Nesmíte totiž ve smyku nabourat ani najet do svodidel. Bezvadný je, že přibyly zvláštní závody na okruzích, tam se ale hned tak nedostanete a jezdí tam jenom skutečný borci. Za každej vyhranej závod dostanete nějakou tu sumičku, ale jenom když dojedete první, další místa se nebodujou. Kromě toho vidíte, kde se po městě pohybujou ostatní jezdci a kdykoli můžete kohokoliv z nich vyzvat na souboj. Pak už jen musíte být rychlejší a dohonit ho, jakmile se dostanete před něj, tak ujíždět co to jen jde. Když se vám povede ho nechat dost daleko, vyhráváte vsazený prachy, jinak o ně přijdete. To je moc pěkná vychytávka...
Další otázka, třeba ten pán s cedulí GameStar – vy jste hvězda, já jsem hvězda, tak si budeme rozumět. Co uděláte s těma doláčema? No to je úplně jednoduchý, o tom ta hra přece je – nakoupíte si všechno možný a vyladíte si svůj auťák. Tuning je základem Undergroundu. Co všechno si můžete koupit? Cokoliv a nabídka je bohatší než v prvním dílu. Hlavním fórem je, že základní bourák sice dostanete zadarmo, ale moc toho s nim nevyhrajete. Takže pomalu vyděláváte a nakupujete, musíte si ale dobře rozmyslet, co si vyberete nejdřív. Základem je rychlost, takže asi sáhnete po turbu, lepším čipu do motoru, rychlejší převodovce, výkonnějším brzdám, přilnavým pneumatikám a tak – všechno samozřejmě od značkových výrobců. Nezapomeňte ani na nitro, který nakopne váš motor jako rozzuřenej bejk. Jakmile máte všechny tyhle serepetičky, můžete si nechat nastavit jízdní vlastnosti pro speciální druh závodu a pak si to otestovat na zkušební trati. Paráda! Taky nebude od věci se stavit v Body shopu a nakoupit spojlery, zrcátka, lepší disky kol a kapotáž třeba z uhlíkových vláken. Strašně totiž záleží na vzhledu auta, nejenomže ukážete ostatním, s kým mají tu čest, ale hlavně dostanete potřebné hodnocení, aby si vás vybrali sponzoři a taky fotografové. Za sponzoring jsou docela pěkný prašule a za obálku magazínu nebo DVD taky. Pomůže vám i lepší lak, tónovaná skla a airbrush. Můžete si nechat nalakovat brzdy nebo části motoru – to už je ale vyšší fáze. No a perličkou jsou speciální kšefty, kde vám namontují neony na podvozek nebo raperskou hydrauliku. Sice ji moc nevyužijete, ale body dostanete. Stejně tak za zesilovače nebo subwoofery. Všechny tyhle obchůdky sice vidíte na mapě, ale nejdřív si je musíte najít! Dostanete jenom hlášku, kde se schovávají a jak je poznáte, takže si pěkně zajezdíte. To se vám ale bude náramně hodit, až budete s někým závodit v souboji a hledat nejvýhodnější cestu, kudy zmizet.
Tak co tam máme teď? Jak je to s tím fotografováním na titulky? Taky pěkně vymyšlený, na mapce se objeví hvězda, a jakmile se tam přiřítíte, dozvíte se, kde je fotograf. Většinou na druhý straně města a vy to musíte stihnout v docela nepříjemným limitu. Čas jsou peníze, že jo, a ten chlapík s kamerou čeká třeba jen dvě minuty, takže máte co dělat, abyste to stihli. Naštěstí si zase můžete nahodit GPS a hned víte, kde a kam to zahnout.
Jestli můžeš použít kdykoli nitro, chlapče? No to si piš, že jo! A hned ti řeknu, že je tady moc šikovný vylepšení. Když ho totiž spotřebuješ, nemáš hned utrum, ale pěkně se ti doplňuje při jízdě. Čím nebezpečnější kousky předvedeš, tím líp. Hrál jsi Burnout na PlayStationu 2? Jo, ty bys ovladač od konzole v životě nevzal do ruky? Sice děláš chybu, ale to sem teď nepatří. Hned bys ale věděl, že když budeš těsně míjet auta, kličkovat v protisměru a projíždět zatáčky smykama, tak se ti nitro vždycky trošku doplní. Taky na okruzích za nejrychlejší kolo nebo za každý, ve kterým jseš ve vedení. Sice to pánové vývojáři tak nějak okopírovali, ale konečně proč ne, když to dělá stejná firma. Akorát v Drag módu máš jenom jednu náplň a radim ti: dobře si ji načasuj!
Další dotaz z GameStaru? Vsadim se, že to bude něco o hratelnosti, protože je naprosto dokonalá. Jo vás teď zajímá, jak je to s městem? No neřeknu vám sice, kolik kilometrů čtverečních to zabírá, ale velký je dost, to jo. A najdete v něm úplně všechno. Centrum s mrakodrapama, kde se to autama jen hemží, stejně jako něco, co se podobá Hollywoodu s klikatejma horskejma silnicema, tam je to fakt hustý. Jsou tam mosty i tunely a samozřejmě dálniční okruh, kde neni problém to rozpálit na dvěstěšedesátku, jenom si hlídejte nájezdy, je jednoduchý minout ten správnej. Některý závody se jezděj i na letišti, asi jim ho na noc půjčujou. Samozřejmě, že na začátku se dostanete jenom do některejch čtvrtí, protože různý silnice jsou v rekonstrukci, ale postupně se otvírají. Řekl bych, že se povedlo najít tu správnou velikost města tak, aby se dalo docela pohodlně během nějakejch sedmi minut dojet z jednoho konce na druhej a neměli jste přitom pocit, že jezdíte pořád přes ty samý místa. Vidíte, tady jsem si ještě vzpomněl, že po městě se povalujou důležitý informace – poznáte je docela jednoduše podle svítící ikonky – a taky menší balíčky bankovek, ty samozřejmě na mapě nenajdete a musíte si dát trošku práce s projížděnim všech koutů, někdy jsou docela pěkně zašitý.
Ten pán vzadu? Já vim, že jste se nehlásil, ale zkuste se na něco zeptat. V jakejch autech se jezdí? V tom je právě ten vtip, že vám nedají žádný supersporty, ale docela normální vozy, jaký můžete běžně potkat na silnici. Proč byste si měli kupovat ferrari nebo mclarena, když pořádně vyladěněj nissan nebo hyundai odvedou stejnou práci? Na tuningový scéně stejně ferrari ani třeba porsche moc nefrčej. Na začátku vám nabídnou skutečně běžný vozítka, Peugeot 206, Ford Focus nebo Toyota Corolla, ale když si uděláte dobrý jméno, dostanete se i k lepším kouskům, jako je třeba Audi A3 nebo Nissan 350 Z, a nechybějí ani čtyřkolky. Moc jsem si oblíbil Hummera H2, to je parádní a hlavně těžkej buldozer, hned tak vás někdo nevyšťouchne ze silnice, ale je to spíš pro zábavu, do skutečnejch závodů se zase tak moc nehodí. Bezvadný je, že když už si nějakej auťák vyšperkujete a chcete novej, tak ten původní jen uložíte do garáže, ta je celkem pro čtyři auta, a můžete se k němu pozdějc zase vrátit.
Nechce se taky zeptat někdo z publika? Jakej jsem měl pocit z jízdy? Fyzika, ovládání a tak? Ze začátku mi trošku lezlo na nervy, že to funguje úplně jinak než ve skutečnosti, ale pak mi konečně došlo, že vývojáři upřednostnili zábavu před simulací. Je to prostě arkáda. Sice pořád vzpomínám na svoje oblíbený Porsche Challenge, protože tam byly jízdní vlastnosti skutečně promakaný, ale na druhou stranu je Underground 2 v lecčems zábavnější a má to větší spád. V pravý káře si můžu zajezdit kdykoli. Ale i tak je ovládání, jak vy to říkáte, „user friendly“, a kdyby to fungovalo jako v reálu, moc dlouho byste si asi nezajezdili, ty potvory se totiž dají ve skutečnosti jen těžko zvládat. Takhle se v pohodě řítíte po dálnici, a jakmile získáte trošku cviku, většinu závodů zvládnete bez bouraček. Takže vzápětí potom, co se naučíte pracovat citlivě s plynem a brzdou, můžete dost dlouho jezdit i bez jedinýho škrábnutí o mantinely. Ono je to teda dost jedno, protože model poškození úplně chybí, a když to na plnej kotel napálíte čelně do zdi, nestane se vůbec nic. To je jediný, co mě na celý hře mrzelo. Chápu, že firma, co prodala licence na svoje miláčky, by se nechtěla koukat na pomačkanou audinu, ale stačilo vyrobit alespoň nějakej pomyslnej ukazatel poškození, a kdyby dolezl na nulu, skončili byste a museli auto nechat opravit. Můžete jezdit jako čuně a stejně vyhrajete, častokrát je dokonce pohodlnější využít mantinely k nasměrování. Nejdivnější ale je, že i děsivý bouračky vás kolikrát ani pořádně nezpomalí, ale jen se párkrát překulíte, a jestliže máte kliku, hned pokračujete dál. Dá se sice nastavit stupeň obtížnosti, ale ten platí jen pro kariéru a určuje, jak silný soupeře vyfasujete, na ovládání to nic nemění.
Tak poslední otázku vynecháme, stejně byste se konečně zeptali na hratelnost, co? Tady nemá cenu říct nic jinýho, než že je to bomba! Úplně na začátku vám na chvilku půjčí dokonale nadupanou káru, abyste viděli, co dokáže a chytli slinu. Hned vám ji ale zase seberou a snažte se sami. První závody jsou docela jednoduchý, takže vás to chytne, začnete vydělávat, nakupovat, a za chvilku máte nádherně vymazlený auto, jenže najednou si můžete vybrat lepší, a celej tuningovej kolotoč začíná znova. Zpřístupní se další části města, nový závody a vy jezdíte až do omdlení. Ani všechny díly si nejde koupit hned, ale musíte si je zasloužit, to vás pořád žene dopředu. A když chcete, rozdáte si to s někým po síti, to už je pak ale jiný kafe, protože třeba narazíte na zkušenýho borce, kterej vás vyvede z toho, že jste nejlepší. Prostě vám to vydrží pěkně dlouho a pořád se skvěle bavíte.
No nic, viděli jste tu hondu, co prosvištěla kolem? To je kámoš, jedeme na letiště a chceme vyzkoušet nový nastavení tlumičů, takže mě omluvte. Můžu vám už říct jenom jedno: do konce roku už žádná lepší závodní hra asi nebude, takže zůstanu u Undergroundu 2. Nejlepší borec si přece zaslouží tu nejlepší hru.
Výrobce: EA Games
Vydavatel: Electronic Arts
Distributor pro ČR: EA Czech
Lokalizace: manuál
Internet: http://www.eagames.com/official/nfs/underground2/cz/
Multiplayer: ano
Minimum: CPU 933 MHz, 256 MB RAM, HDD 2 GB, 3D karta 32 MB
Doporučujeme: CPU 1,7 GHz, 512 MB RAM, HDD 2 GB, 3D karta 128 MB
Verdikt: Na rozdíl od některých závodů, které si hrají na simulátory, je tohle „jenom“ arkáda. Ale špičková a jen velice těžko najdete malé chybky.
Hodnocení: 92 %