Kvantové počítače dlouhodobě slibují bezpečnější a rychlejší komunikaci, vývoj je ale ještě v plenkách. Nejnovější průlom zaznamenali inženýři z japonské Toshiby, kterým se podařilo replikovat vzdálenou kvantovou komunikaci pomocí optických vláken.
Přes 600 kilometrů dlouhý přenos znázorňuje, jak by mohla vypadat extrémně zabezpečená výměna informací mezi dvěma městy, případně třeba i zeměmi. Qubity (kvantové bity) se podařilo odeslat stovky kilometrů daleko bez toho, aby došlo k výraznější ztrátě obsažené informace.
To je sám o sobě bezprecedentní úspěch. Jedním z největších problémů kvantových počítačů je právě ztráta informace: to, jak snadno dojde k poškození obsažených dat a šumu.
Pomoc vědcům poskytla nová technologie známá jako dvoupásmová stabilizace. Pokud se osvědčí i v dalších use cases, mohla by se stát motorem rozvoje kvantových technologií.
Zároveň může posloužit jakožto začátek něčeho, co všichni dobře známe, avšak v kvantovém provedení. Kvantový internet, obří propojená síť kvantových zařízení, by mohla zcela transformovat web, jak ho známe. Komunikace, kterou by nebylo možné hacknout, či klastry menších kvantových zařízení, jež by společně dokázaly překonat výpočetní výkon tradičních superpočítačů.
Zní to krásně, ale opět – vývoj zabere mnoho, pravděpodobně desítek let. Není ani zcela jasné, zda vůbec lze kvantové počítače postavit na křemíkovém základě; ačkoli jsou firmy a inženýři veskrze optimističtí, je možné, že budou muset počkat na rozvoj lepších technologií – třeba počítačů biologických.