prostředky hostitelského počítače, a dokonce se i přes něj připojit na síť.
Přitom v nápovědě vůbec není zmínka o nastavení tohoto připojení, lze prý pouze
aplikaci spustit a vše by mělo fungovat. Nevím co dělám špatně, ale nikdy se mi
nepodařilo ani spojit se s druhým počítačem - spojení se sice navázalo, avšak
ihned se přerušilo.
Problémy se spojením paralelním kabelem vyplývají z nedostatečné informovanosti
uživatelů o používání uvedeného programu (špatná nápověda) a při hledání chyby
uživatele matou často nesmyslná hlášení. Co tedy musíte udělat, abyste mohli
dva počítače spojit a využívat sdílení prostředků hostitelského počítače?
Nejprve je nutné nastavit správně síť na obou počítačích. Ta musí obsahovat
Telefonní adaptér, protokol NetBEUI, Klient sítě Microsoft a u hostitelského
počítače navíc Sdílení souborů a tiskáren (minimálně se zapnutým sdílením
souborů). Na něm je nutné také tyto prostředky nasdílet. Ve vlastnostech klienta
Microsoft musí být uveden stejný název pracovní skupiny a počítače musejí být
nějak označeny (Identifikace). Pokud nemáte na obou počítačích již žádnou další
fungující síť (tj. neexistuje ikona Okolní počítače), nemusíte se zdržovat
tímto nastavením přímé připojení kabelem za vás síť v tomto rozsahu nainstaluje
samo. Druhým bodem je propojení počítačů správným kabelem. Poté lze nastartovat
aplikaci Přímé propojení kabelem, a odpovědět na otázky spojené s propojením
(porty, host/hostitel). Po odklepnutí spojení se objeví zcela nepochopitelné
hlášení "Ověřuji jméno a heslo" (čí? moje, počítače... a jaké heslo kde se
zadává?). Pokud ověření dopadne dobře (experimentálně mám zjištěno, že zde
záleží na shodném jménu pracovní skupiny a správném nastavení klienta
Microsoft), objeví se okno nasdílených prostředků hostitelského počítače. Nyní
následuje další nepochopitelná reakce systému. Máte např. nasdílenou CD
mechaniku. Ťuknete na její ikonu pravým tlačítkem myši, zvolíte Prozkoumat a
objeví se hlášení "Síť nelze procházet ...". Zde si logicky každý řekne, že se
spojení nezdařilo, zkusí to ještě několikrát a pak by do toho nejraději kopl.
Stačí však velmi málo namísto Prozkoumat stačí ťuknout na Připojit síťovou
jednotku a zvolit nějaké písmenko. Poté je nejlépe okno s hostitelskými
prostředky zavřít, otevřít Průzkumník a otevřít právě namapovaný disk. Ejhle
žádná chyba se neobjeví. Nyní lze skutečně sdílet hostitelské prostředky, např.
spustit setup nějakého produktu na hostitelské CD mechanice a s uspokojením
sledovat, jak se z ní produkt instaluje na hostující počítač. Jak málo by
přitom stačilo (upravit nápovědu), aby byli uživatelé spokojeni...
Protože jsou již k dostání Windows 98, rozhodl jsem se si je koupit.
Naformátoval jsem HDD a spustil instalaci. Při přípravě instalace se počítač
zasekne a na obrazovce se objeví černý obdélník. Instalace potom nepokračuje
dál. Zkoušel jsem instalační CD-ROM se stejným postupem u přítele, jemuž se
instalace nezasekla. Co mám dělat? Nyní nemůžu nainstalovat ani Windows 95,
která na PC původně byla.
Pomoc je jednoduchá - vypněte si antivirus warning v BIOSu. Ten totiž hlídá
všechny změny na hard disku v bootsektoru (to jste musel vidět při formátování
disku). Jelikož se Windows přepnou téměř ihned do grafiky, není BIOS schopen
zobrazit svá hlášení a počítač zamrzne.
Poznámka TestCentra IDG: Antivirus warning v setupu v naprosté většině případů
hlídá pouze sektor, na kterém je Master Boot Record (MBR), tedy cylinder 0,
head 0, sector 1. Pokud při formátování partition nedojde k zásahu do MBR
(nepoužije se např. FDISK) je možné, že virus warning nezareaguje vůbec,
protože Boot Record té partition, která byla formátována, není pomocí virus
warningu hlídán.
Můj problém se týká staršího počítače třídy 486 s mně zcela neznámým procesorem
(U5 či tak nějak). Tento počítač ležel asi rok ve skříni. Nyní po nainstalování
aplikací se nějakou dobu (cca 3 dny) zdálo, že vše funguje normálně. Ale poté
se začaly vyskytovat abnormality. Po delším vypnutí (např. přes noc) se
systémové datum změnilo na 1. 4. 1980. Pak byl asi 3 dny vypnutý a po zapnutí
nešlo nastartovat systém, protože z BIOSu zmizely veškeré informace o geometrii
pevného disku (po autodetekci HDD opět funguje). Zajímalo by mne, zda může být
tento problém způsoben např. vybitou baterií, když počítač ležel rok ve skříni
(předpokládám, že tam nějaká musí být na udržování nastavení BIOSu), nebo zda
se může jednat o jinou technickou závadu (např. stářím počítače). Přesnější
informace o konfiguraci počítače nemám, protože není můj, a dané problémy mi
byly sděleny telefonicky.
Problém je v baterii pro CMOS. Většinou se používají lithiové baterie, které
nejsou nabíjecí, i když po dobu zapnutí počítače se přece jen trochu
regenerují. Dlouhá doba nečinnosti počítače zapříčinila, že je baterie zčásti
vybitá, a po přivedení externího (udržovacího) napětí se trochu "zbláznila". K
CMOS se nedávají akumulátorky, protože odběr CMOS je tak nepatrný (jednotky až
desítky mikroampér), že by vlastní vybíjecí proud akučlánku byl vyšší, a ten by
nevydržel tak dlouho. Pokud se vám budou problémy opakovat stále, je třeba
počítač otevřít a baterii vyměnit za novou. Je ale možné, že se baterie
provozem natolik zregeneruje a udrží informaci déle než jenom tři dny.
Lze nějakým způsobem opravit chybu CRC v ZIP archivu? Zpráva hlásí chybu kódu a
zároveň vypisuje jiný kód jako vhodný nebo možný.
CRC kódy se používají k ověření správnosti posílaných dat. Některé CRC (cyclic
redundance code) jsou tzv. samoopravné: tj. dojde-li k jinému nežli očekávanému
číslu, tento kód má mechanismus jak zjistit, na kterém místě (např. souboru)
došlo k chybě, a tuto opravit. Obecný princip CRC je ten, že na nějakou řadu
čísel (bytů) se aplikuje matematická metoda CRC, jež vygeneruje tento kód
(např. 5místné číslo). Matematická metoda přitom pracuje tak, že postupně
přečte všechny byty (jako by se posílaly) a z každého bytu nějak přetváří
(doplňuje) finální CRC-číslo, které pak připojí k řadě. Při posílání (čtení,
zápisu) této řady dat se CRC kód generuje on-line na straně příjmu a na konci
přenosu se porovnají oba kódy (ten připojený a ten nově vzniklý na příjmu).
Jsou-li shodné, je přenos OK. Pravděpodobnost, že by se kódy kryly a přitom
došlo v přenosu k chybě, je mizivá. Jsou-li kódy odlišné, může nastoupit
matematická metoda (pouze u samoopravných kódů), která z odlišnosti odvodí, ve
kterém bytu je chyba a také co tam má správně být. Tolik teorie (a to velmi
povrchně možnosti samoopravy závisejí mimo jiné na velikosti čísla CRC, na
metodě výpočtu a na velikosti přenášených dat). Nicméně tyto kódy fungují, aniž
o tom víme - např. v každém lepším CD přehrávači, v modemech, při přenosech dat
atd.
Váš problém pravděpodobně nepůjde vyřešit vypadá to, že při čtení z diskety
dojde k chybě, a CRC kód se liší. U ZIPu není samoopravný kód a to, co vám
ukazuje, bude patrně pouze odlišnost, která byla zjištěna. Co se z ní dá
zjistit nevím, možná že odpověď zná některý z čtenářů, jehož názor uvítáme.
Poznámka TestCentra IDG: K opravení poškozeného ZIP souboru lze použít program
PKZIPFIX, který by měl být součástí zaregistrovaného sharewarového programu
PKZIP/PKUNZIP. Nicméně je pravda, že pokud je v souboru nalezena CRC chyba,
půjdou opravit pouze soubory, které se v archivu nalézají v místě před zmíněnou
chybou.
Dozvěděl jsem se, a posléze i přesvědčil, že lze u e-mailové schránky zjistit
určitým programem heslo. Tak bych se chtěl dozvědět, jak tomu zabránit, a také
internetovou adresu tohoto programu.
Nejprve k tomu programu. I kdybych znal adresu, kde program leží, určitě bych
ji zde nezveřejnil. Vaše tvrzení, že jste se přesvědčil o této možnosti,
nevylučuji, nicméně si nemyslím, že problém je v narušení bezpečnosti e-mailové
schránky. Je pravdou, že proběhly informace o díře v jistém poštovním programu,
výrobce ale dal k dispozici upgrade, kde byla chyba odstraněna. A zde už jsem u
toho, co je podstatné. Na světě není pouze jeden systém pro elektronickou
poštu. Schránky mohou být vytvářeny na různých systémech. Tyto systémy mají
různou úroveň zabezpečení vůči vetřelcům hackerům. Přitom je všeobecně známo,
že nejslabším článkem zabezpečení je člověk sám. Mnoho uživatelů má jako heslo
svoje jméno nebo jméno příbuzných, svých domácích zvířátek apod. Hackerovi tak
stačí pozorně naslouchat například ve výtahu a pak zkoušet. Znám dokonce
případ, kdy studenti jedné katedry vymysleli program, který spolehlivě
odchytával hesla jejich kolegů, a přitom se vůbec nedobýval do síťového
systému. Stačilo jej rozběhnout na stanici, odkud se nešťastníci hlásili.
Shrnu-li tuto odpověď, problém není ani tak v tom, že by existoval program na
zjištění hesla, jako spíše v tom, že heslo lze zjistit i psychologickou cestou
a dedukcí. Dnes již nefungují ani ve sci-fi popisované metody, že počítač
generuje heslo tak dlouho (třeba milion kombinací), až se do systému dostane.
Existuje totiž zabezpečení "3krát a dost (případně za hodně dlouho)", podobně
jak to známe z bankomatů.
Po bezproblémové instalaci zvukové karty S3 SONIC VIBES PCI PnP se začal
počítač chovat nestabilně jak ve Windows 95, tak ve starém DOSu. Počítač
zamrzne buď pár minut po startu, nebo za jakoukoliv dobu nezávisle na tom, zda
zrovna pracuje nebo je v klidu. Je slyšet jemné lupnutí v reproduktorech a
počítač zamrzne. Pomůže pouze tvrdý reset. Systém vypisuje, že vše je optimálně
nastaveno, žádná kolizní hlášení. Jakmile zvukovou kartu odstraním, počítač
pracuje bezchybně. Kartu jsem bezúspěšně reklamoval u prodejce.
Problém je velmi podobný jinému dotazu na této stránce. půjde patrně opět o
konflikt jedné z hodnot IRQ, DMA nebo I/O Base zde bych si tipnul na IRQ. Ke
konfliktu dojde přesně v momentu, kdy druhé zařízení (port apod.) chce něco
dělat. Vyvolá se přerušení s odpovídajícími daty pro toto druhé zařízení,
jenomže tato data se pošlou na kartu, ta lupne do reproduktorů a tam to skončí.
Podprogram přerušení možná očekává nějakou odezvu, která může mít podobu adresy
kam skočit... Zbytek si jistě domyslíte. Moje rada bude stejná zkontrolujte
obsazení přerušení a zkuste kartu nastavit jinak.
Pokud použiji FAT32 na svůj 4,3GB HDD, má ještě nějaký význam tento HDD dělit
na více disků, například pomocí FDISKu?
Záleží na tom, jak chcete disk využít. Pokud budete používat pouze jeden
operační systém, dělení disku nemá smysl. Pokud byste chtěl v budoucnu
vyzkoušet třeba Windows NT, musíte mít volnou partition a pak je lepší disk
rozdělit. To lze totiž pouze při jeho "aktivaci". Pro tento případ si můžete
zpřístupnit pouze část disku s tím, že z volného nepřiřazeného místa můžete
kdykoliv udělat partition novou, nebo část tohoto místa připojit k již
existující partition. To se mi jeví jako rozumný kompromis, protože sice nemáte
k dispozici plnou kapacitu, ale rezervu můžete využít aktuálně podle pozdější
potřeby.
Poznámka TestCentra IDG: Jestliže hodláte, nebo jste nucen pohybovat nebo měnit
velikost jednotlivých partition (oddílů disku) častěji, je dobré používat
speciální programy, z nichž nejznámější je Partition Magic.
Po nainstalování 3D akcelerátoru se mi občas začala ztrácet zvuková karta.
Uprostřed práce přestala hrát, a dokonce se ztratila ze systému, restart
nepomohl. Vypnutí natvrdo občas ano. Ale naposledy už ani to ne. Pokud zadám
detekci hardwaru, počítač kartu vůbec nenajde. Zkusil jsem nainstalovat nové
ovladače, ale opět bez výsledku. Protože jsem hardwarový začátečník, opravdu
nevím, co mám dělat.
Problém vidím v hardwarovém konfliktu těchto dvou zařízení (IRQ, DMA, I/O Base
Address). Přestože Windows 9x jsou plug and play, občas se stane, že tento
mechanismus nezafunguje správně. Ne vždy je např. IRQ pro systém dobře
viditelný a ten jej pak při instalaci může použít pro jiné zařízení, a problém
je na světě. Podívejte se do Systém-Správce zařízení a porovnejte nastavení.
Možná že tam bude zobrazen žlutý vykřičník s popisem chyby (po rozbalení).
Odstranit tento problém by vám měly pomoci následující body:
1.Zvukovou kartu zatím nechte být, soustřeďte se na to, zda správně funguje
akcelerátor.
2.Zjistěte si jeho hodnoty IRQ, DMA, I/O Base address pomocí Správce zařízení.
3.Spusťte instalaci zvukové karty. Ta určitě nabídne své hodnoty IRQ, DMA, I/O.
Tyto musí být jiné, než používá akcelerátor.
4.Jsou-li jiné, je zvuková karta pravděpodobně v konfliktu s jiným zařízením. V
tom případě musíte zjistit, jaké hodnoty jsou volné buď podle bodu 2, nebo
nějakým programem (Checkit).
5.Je-li některá hodnota stejná, musí nové zařízení použít jinou hodnotu.
Při změně hodnot IRQ, DMA a I/O jakéhokoliv zařízení mohou nastat dva případy.
Buď stačí zvolit tyto hodnoty v instalačním programu a karta je přijme, nebo je
třeba primárně nastavit hodnoty na kartě (jumpery) a toto nastavení oznámit
instalačnímu programu. To je třeba zjistit z manuálu nebo z nějakého
read.me apod.
Poznámka TestCentra IDG: Ještě před zmíněnými pokusy je dobré ověřit (nejlépe v
nějakém jiném počítači), zda zvuková karta po předchozích zásazích ještě vůbec
funguje. Pokud karta nepodporuje plug & play, leckdy pomůže v SETUPu vypnout
automatické přiřazování IRQ a jako zařízení na IRQ, které má na sobě nastavena
zvuková karta, přiřadit volbu "Legacy ISA" místo "PCI/PnP".
Jak nejlépe nainstalovat Office v. 7 a Office 97? Obě aplikace potřebuji mít z
důvodu výuky nainstalovány současně.
Asi vás zklamu, ale toto nedoporučuji. Sám s tím sice nemám zkušenosti, takže
nevylučuji, že to lze. Nicméně si myslím, že i když aplikace oddělíte souborově
(různé adresáře), pobijí se v registrech a možná i ve společných aplikacích.
Další problém bude s daty. Jak má systém poznat, čím má otevírat soubory doc,
xls apod.? Novou nebo starou verzí Office? Jak uvádím, nemám to vyzkoušené a
nedělal bych to z těchto důvodů. Spíše bych to obešel tak, že bych použil dva
operační systémy (např. DOS + Windows 3.11 a Windows 95), nebo ještě lépe dva
počítače. Má-li některý z čtenářů s tímto zkušenosti, rádi otiskneme jeho
názor. Ještě bych si dovolil zastat se vašich studentů učte je pouze jeden
systém, třeba i ten starší. V životě zažijí upgrade Office několikrát, a proto
není ani tak důležité vědět, jak se co ovládá, ale spíše co se s tím dá dělat...
Můj počítač Aztec 386 není připraven na přechod do roku 2000. Při testu na rok
2000 se ukáže datum 01.04. 1980. PC má motherboard American Megatrends 386,
1993. Kde bych získal upgrade BIOSu?
Obávám se, že upgrade neseženete, protože softarově upgradovatelné BIOSy se v
té době ještě nedělaly. Můžete zkusit podívat se na Internet, například na
http://www.biostar-usa.com/faq/faq02.htm, nebo přímo na stránku American
Megatrends http://www.ami.com/. Na adrese http://ping4.ping.be/bios/wanted.html
se dozvíte, na které BIOSy není upgrade. V každém případě ale upozorňuji
čtenáře, že se není třeba obávat toho, že by jim počítač přestal v roce 2000
fungovat. Bude pouze zobrazovat jiné systémové datum, což vůbec neohrozí
programy, které si datum uchovávají samy a po svém a nepřebírají jej od systému
možná jste si zkusil zadat do Excelu datum z 21. století, a určitě to prošlo.
Naopak bych upozornil na skutečnost, že špatný upgrade BIOSu uděláte jenom
jednou. Pak si budete muset sehnat v lepším případě BIOS, v horším nový
motherboard.
Poznámka TestCentra IDG: Myslím si, že by čtenář měl investovat asi 300-500
korun na "nový" board s procesorem 486, který by přechod na rok 2000 přežil bez
problémů. Počítač z roku 1993 neumí řešit problémy roku 2000 ne snad proto, že
by jeho výrobce nenáviděl případné uživatele takové desky, ale prostě proto, že
výrobce nepředpokládal, že někdo bude počítač používat bez upgradu 7 let.
Případné upgrady BIOSU lze nalézt také na stránkách firmy Unicore (www.unicore.
com), která se právě BIOSy starších desek zabývá. Bohužel i v tomto případě
bude jen samotné poštovné vyšší, než cena "nového" boardu.
Prosím o radu k následujícímu problému. V síti s jedním NT Serverem a se
stanicemi Windows 95 mám na serveru 2 síťové karty (dvě větve sítě). Na
stanicích mám nainstalovaný protokol TCPIP (ručně zadávám IP adresu) a protokol
NetBEUI. Používám program WinProxy pro přístup do sítě Internet, který je
nainstalován na jedné stanici. Vše funguje dobře (přístup do Internetu z obou
větví). Příkaz ping funguje bez problémů z jedné větve do druhé. Co nefunguje,
je protokol NetBEUI. Docela logicky, protože tento protokol nepodporuje
směrování. Jak mám ale nasdílet prostředky na jedné větvi pro druhou, a naopak
(např. tiskárny atd.)?
Odpověď je jednoduchá: nenechávejte vše na NetBEUI, ale zapojte do sdílení také
protokol TCP/IP. To lze aktivováním tohoto protokolu pro službu File and
Printer Sharing, jak ukazuje obrázek. Pak už uvidíte celou síť. Pro rozsáhlé
sítě (což představují už dvě větve jako ve vašem případě) je vhodné nastavit
TCP/IP jako default protokol.
Tiskárna Epson EX-100 vytiskne náhodně několik řádků, pak několikrát odřádkuje
a tiskne dále. Vzniklé volné místo se neobjevuje v náhledu MS Word a Excel
(Windows 3.11). Nastavení tiskárny jsme zkoušeli, nic se nemění, Windows jsou
nastavena standardně.
Příčin může být několik - driver tiskárny nespolupracuje správně s MS Office
aplikacemi, tiskárna je v jiném modu než je nastavený driver, nebo jde o
hardwarovou poruchu zařízení. Aby bylo možno udělat závěr, je nutné zkoušet.
Je-li možnost, připojte svou jehličkovou tiskárnu na jiný počítač a zjistěte,
zda se problém vyskytuje. Pak můžete zkusit jiný ovladač (novější nebo starší).
Takto se postupně dopracujete k závěru, kde je pravá příčina problému, a pak se
jej můžete pokusit odstranit. Bez co nejpřesnější identifikace problému se
nelze dobrat přesného řešení.
Lze dosáhnout toho, aby ve Windows 9x šlo přepínat např. českou a českou
programátorskou bez neustálého instalování?
Ve Windows 95 to bohužel nejde. Já sám to řeším dvěma uživatelskými profily pro
dva typy uživatelů (querty/quertz). U Windows 98 nevím, zda je tento problém
nějak řešen, Windows NT to umějí bez jakýchkoli potíží.
Poznámka TestCentra IDG: Přepínání jednotlivých variant českých klávesnic lze
řešit trochu oklikou nainstalujte novou klávesnici, například afrikánštinu, ale
přiřaďte jí rozložení české programátorské. Pak budete mít v seznamu dostupných
klávesnic českou, která bude psát česky QWERTZ, afrikánskou, která bude psát
QWERTY a pravděpodobně i anglickou, která bude psát anglicky. Bohužel má toto
řešení malý háček, jenž spočívá v tom, že nejde takto předefinované klávesnice
používat v programech, které se orientují podle jazyka (např. MS Word 97), pro
volbu způsobu dělení slov a podobně. Word by pak začal dělit slova afrikánsky.
Mám jeden dotaz ohledně MS Office 95 (i 97). Když ve Wordu nebo Excelu vytvořím
soubor, upravím vzhled stránky, např. okraje nebo šířky buněk tabulky, a tento
soubor poté překopíruji na jiné PC se stejnou verzí MS Office, tak veškerá
nastavení šíří buněk nebo okrajů zmizí a dokument je potřeba znovu upravit. Lze
dokument uložit takovým způsobem, aby zůstal zachován jeho vzhled v takové
podobě jako na PC, kde byl vytvořen?
Exaktní odpověď zní ne. MS Office (zejména pak Word) totiž jako primární
považuje výstup na tiskárnu, a pak teprve na obrazovku. Na ní zobrazuje
přibližně tak, jak bude vypadat výstup na papíře. Odtud plynou všechny problémy
se samovolným přeformátováváním se dokumentů. Aby jeden dokument vypadal na
dvou počítačích úplně stejně, musí být zajištěno stejné nastavení default
tiskárny (to bývá nejčastější příčinou), stejné fonty v obou systémech, a to
včetně shody verzí fontů a stejného rozlišení monitoru. Fonty je možné také
připojit k dokumentu, a tím snížit riziko nečitelnosti (u zřídka používaných
fontů). Provádí se to volbou Embed True Type Fonts v menu Tools-Options,
záložka Save.
9 0025/OK; 9 0027/OK
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU