Nejčastější problémy s PC a jak se s nimi vypořádat - 8. díl

Ačkoliv nás může elektronika neblaze překvapit něčím novým téměř denně, existuje několik častých problémů, s nimiž se setkal snad každý. Pojďme se podívat, jak nad nepříjemnostmi vyzrát.

1. díl - Proč se při startu PC automaticky spouští některé programy

2. díl - Proč to v mém počítači skřípe a hrčí - záloha souborů

3. díl - Proč to v mém počítači skřípe a hrčí - obnovení souborů, obovení systému z bitové kopie

4. díl - Proč to v mém počítači skřípe a hrčí - lokalizace vadné komponenty, Proč potřebuji administrátorský účet pro smazání některých souborů?, Proč jsem dostal systém Windows napěchovaný nepotřebným softwarem?

5. dil - Proč se Windows automaticky restartuje bez mého svolení, Proč se můj systém nyní chová nestabilně po instalaci nových ovladačů?

6. díl - Můžu vytáhnout flash disk bez „bezpečného odebrání“?, Kam zmizela moje stažená data?

7. díl - Proč jsou některé soubory skryté?, Proč se můj smartphone nenabíjí, když jej připojím k PC?, Proč nelze stejné video přehrát na všech počítačích?

8. díl - Proč můj počítač při zapnutí pípá?, Proč mají moje USB konektory rozdílné barvy?, Proč je ve složce s digitálními fotografiemi přítomný soubor Thmubs.db?

12) Proč můj počítač při zapnutí pípá?

Slyšíte při spuštění svého počítače několik pípnutí? Za těmito podezřelými zvuky stojí základní řídicí systém BIOS, který takto bezprostředně komunikuje s uživatelem a hlásí korektní stav nebo naopak výskyt chyby. Konkrétněji řečeno, při každém startu sytému se provádí rutiny POST (Power-On Self Test), jež mimo jiné zahrnují sadu testů hardwaru. Význam zvukových kódů se liší BIOS od BIOSu, nicméně jedno pípnutí obecně značí správný běh počítače. Pokud například uslyšíte dvě dlouhá pípnutí následovaná třemi krátkými pípnutími, může to značit chybu testu řadiče klávesnice. Jedno dlouhé pípnut následované dvěma krátkými naopak běžně značí problém s grafickou kartou.

Pakliže tedy při startu systému uslyšíte cokoliv jiného než jedno veselé korektní pípnutí, pokuste se zvukový kód zapamatovat a vyhledat jej v manuálu k vašemu počítači nebo základní desce. Nemáte-li manuál k dispozici, pokuste se seznam kódů vyhledat na internetu podle výrobce BIOSu (AMI, Award a podobně). Jméno výrobce vašeho BIOSu zjistíte z manuálu, od prodejce počítače, nebo se podívejte na vnitřnosti svého stroje do počítačové skříně. Na základní desce byste měli najít vytištěné jméno výrobce BIOSu. Kompletní seznam diagnostických zvukových kódů naleznete například zde.

Nové desktopy však dnes často nejsou dodávány s malými integrovanými reproduktory. Některé základní desky (předně desky od Intelu) jsou vybaveny piezoelektrickými bzučáky. Pokud vaše počítačová skříň nedisponuje reproduktorem a základní deska postrádá bzučák, můžete ji malým zvukovým zařízením dovybavit. V obchodech s elektronikou či online běžně seženete malé bzučáky, které zapojíte do reproduktorového konektoru na základní desce.

13) Proč mají moje USB konektory rozdílné barvy?

Ve skutečnosti mohou mít USB konektory vyvedené ze základní desky libovolnou barvu tak, jak se zachce výrobci. V případě posledního standardu USB 3.0 je však dobrým zvykem značit USB konektory modrou barvou, aby se odlišily od starších a pomalejších USB 2.0. Zařízení využívající USB 3.0 jsou nicméně zpětně kompatibilní se standardem USB 2.0 přičemž jsou konektory identické (nepočítáme-li barvu). S počítači a notebooky a pochopitelně také další elektronikou podporující USB 3.0 se dnes setkáváme stále častěji, přičemž máme na mysli především paměťová zařízení, u nichž na rychlosti přenosu záleží nejvíce.

Pro zužitkování plné rychlosti, jež USB 3.0 nabídne, je nutné využít nový kabel a taktéž musí USB 3.0 podporovat obě komunikující zařízení. Teoretická maximální propustnost je oproti USB 2.0 až desetkrát vyšší. Zatímco standard USB 2.0 nabídnul rychlost 480 Mbps, USB 3.0 dovede přenášet data (teoreticky) rychlostí až 5 Gbps. Tyto hodnota však příliš nevypovídají o reálné rychlosti. V diskovém poli RAID 1 nebo u SSD disků můžete pochopitelně očekávat vyšší rychlost než u samostatného plotnového disku. Relativně k USB 2.0 se však jednoznačně jedná o významný rychlostní posun.

14) Proč je ve složce s digitálními fotografiemi přítomný soubor Thmubs.db?

Pokud stále používáte operační systém Windows XP, pravděpodobně jste si všimli, že složky s digitálními fotografiemi či obrázky většinou obsahují soubor pojmenovaný jako Thumbs.db. Pokud si nejste jisti, k čemu soubor slouží a zda jej můžete s klidným svědomím smazat, čtěte dále.

Thumbs.db je systémový soubor, který obsahuje kolekci náhledů na obrázky uložené ve složce (tedy obrázky s velikostí větší ikony). Díky přítomnosti tohoto souboru nemusí systém renderovat náhledy při každém otevření složky v Průzkumníku Windows nanovo. Novější OS Windows Vista a 7 ukládají náhledy v jiné lokaci, tudíž se s nimi v samotných složkách s obrázky již nesetkáte.

Pokud se ptáte, zda můžete tedy Thumbs.db smazat, vězte, že ano, ale je to zbytečné. Při novém otevření složky v Průzkumníku Windows si systém náhledy opět vytvoří. Pakliže nemáte povolené zobrazení skrytých souborů a složek, soubor Thumbs.db ve složkách neuvidíte. Pakliže jste však tuto vlastnost povolili, jak jsme si ukázali v minulém díle, můžete alespoň počítači ve vytváření náhledů zabránit a všechny již vytvořené Thumbs.db, které vás obtěžují, smazat.

1) Otevřete Průzkumíka Windows, v horním menu klikněte na Nástroje -> Možnosti složky.

2) Přepněte na kartu Zobrazení a zaškrtněte možnost Neukládat miniatury do mezipaměti.

Nyní již Windows soubory Thumbs.db nebude vytvářet.

V příštím díle se zaměříme na složku DCIM, do níž ukládají fotografie digitální fotoaparáty a smartphony, podíváme se na neznámé konektory a porty, ukážeme si, jak vrátit na plochu ztracený Koš, a posvítíme si na nechtěné toolbary v prohlížečích.