Společnost Gartner do této skupiny řadí roboty, autonomní vozidla (na tomto poli se předhání automobilky Volkswagen, Toyota, která investovala do Uberu, čínská Baidu a americká Waymo), drony pomáhající ve zdravotnictví, domácí spotřebiče, ale také agenty poskytující zákaznický servis pomocí umělé inteligence.
Díky kamerovým systémům do auta s nočním viděním a skrytým kamerám se stále častěji setkáváme se samořídícími vozidly - tedy automobily, které mohou jezdit bez lidské posádky, za pomoci samonaváděcích technologií, fungujících díky kombinaci algoritmů a mnoha senzorů.
Na 4. úrovni automatického řízení auta si může řidič vybrat mezi tím, nezasahovat do řízení vůbec, nebo převzít volant v případě nebezpečné dopravní situace. Na 5. úrovni jsou vozidla už stoprocentně samostatná, a proto nebudou mít ovládací komponenty vůbec.
Autonomní stroje, příbuzné samořídícím autům, jsou potom přenosná zařízení, která se pohybují ve vzduchu, na zemi, nebo dokonce ve vodě a zde se také sami dokážou nezávisle učit a vyvíjet.
Pokrok v tomto odvětví neustále postupuje a zde jsou nejnovější trendy:
Demokratizace umělé inteligence
S postupujícími roky můžeme s určitostí potvrdit, že technologie založené na umělé inteligenci budou všude. Až se prvouživatelé adaptují na novou technologii, vyřeší z toho plynoucí problémy, technologie se stane přístupnou široké veřejnosti, a tím pádem se dovrší i proces demokratizace s ní spojený.
Trendy jako „cloud computing“ (poskytování služeb či programů na webových serverech), „maker culture“ (vymýšlení a tvoření nových věcí pomocí tradičních řemesel či nových technologií), brzy umožní všem lidem umělou inteligenci využívat.
Například s inteligentními roboty, se schopností pracovat po boku lidí, - třeba poskytovat pokojovou službu, nebo pracovat ve skladištích, - budou firmy schopny účelně přeorganizovat práci lidských zaměstnanců.
Je zajímavé, že tato kategorie také zahrnuje 4. a 5. úroveň ovládání samořídích vozidel - způsob ovládání tak v trendech nahradil samotný stroj, což dokazuje tzv. „Hype Cycle“ (tedy křivka mapující proces přijímání nových technologií). Vozidla s čtvrtou úrovní řízení, fungující samostatně ve většině situací a hlavně na virtuálně označených místech, by se měly objevit na trhu v horizontu deseti let.
Pátý stupeň řidičské autonomie zahrnuje vozidla schopná operovat naprosto samostatně za každé situace, tedy bez řídících komponentů jako volant, nebo pedály, by zase mohl sloužit jako pomocník pro vytvoření nového mobilního (a klidně rodinného) místa k životu.
Sdílení autonomních vozidel zítřka
Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že první konkrétní využití stoprocentně autonomního řízení bude uskutečněno prostřednictvím sdílených automobilů, ostatně tyto dva trendy rostou společně.
Japonská Toyota představila v roce 2018 e-Palette, malé elektrické vozidlo na principu sdílené dopravy, sloužící k přepravě lidí a zboží, které může být využito také jako obytné místo, nebo pojízdný obchod. Očekává se, že se tento koncept objeví v roce 2020 při Letních olympijských hrách v Tokiu.
Švýcarská automobilka Rinspeed má zase v plánu vynalézt flexibilní vozidlo, schopné měnit karoserii z auta na obytný karavan.
Soběstačné vozidlo poskytující dodavatelské služby chce vyvinout Start-up Robomart, zatímco americká automobila Fisker spojila síly s čínskou HUG k vytvoření projektu městské kyvadlové dopravy s touto technologií.
Ve spojitosti se sdílenými vozidly je nutné zmínit také francouzský start-up Navya, který testoval autonomní taxi řízené umělou inteligencí v ulicích Las Vegas.
Výměna informací pomocí zvuku a obrazu
Vše naznačuje tomu, že se rozhraní komunikace člověk-stroj přesune hlavně na obrazovky monitorů.
Alespoň na to vsadila Čínská firma Byton, založená bývalými vedoucími pracovníky BMW, Tesly a Applu, která představila na CES v Las Vegas koncept vozidla s velkým digitálním panelem přes celou palubní desku.
Cíl společnosti je stvořit první inteligentní vozidlo s intuitivním ovládáním. Produkt firmy Byton se očekává na trhu do konce roku 2019, s překvapivou cenou 45 000 dolarů a oznamovaným výkonem 476 koní, dojezdem 520 km a třiceti minutami nabíjení s následným dojezdem až 400 km!
Čím více člověk objevoval stánky na CES v Las Vegas 2018, tím více si mohl všimnout, kolika způsoby je možné řešit technické parametry displejů. Společnost NVIDIA využívá obrazovku, která kombinuje vidění reálného světa s navrstvenými daty z počítače.
Motoristé se však hlavně budou moci spolehnout na hlasového asistenta - alespoň to tvrdí automobilka Ford. Americký výrobce oznámil, že v 75 % nových aut od roku 2022 budou fungovat hlasové povely. S tím souvisí, že budou auta rozpoznávat hlasy, a také budou schopná analyzovat pohodlí řidiče - zkrátka tolik úkolů, kolik bude možné hlasovému asistentu v budoucnu uložit.
Používání dronů
Slovo „dron“ evokuje dálkově ovládané, těžce ozbrojené armádní stroje, případně malé, jen kamerami vybavené helikoptéry. Ve skutečnosti je dron každé zařízení, které lze ovládat na dálku a nepřenáší s sebou pilota, ani jiné pasažéry. Tyto stroje filmry UAV mohou fungovat pomocí dálkového ovládání, nebo i díky přednastaveným povelům. Firmy Amazon a UPS v nedávné době testovaly donášku zboží pomocí dronů, jejich schopnost doletu a maximální možnou váhu, kterou mohou unést.
Drony jsou zkrátka tady a bude zajímavé, kam se jejich využití posune. Rychlá exkurze po YouTube ostatně odhalí experimentální využití těchto strojů.
Stoprocentně autonomní vozidla Tesla už v roce 2019
Elon Musk řekl před několika lety, že nejtěžší věcí pro automobilku, bude vyvinout posledních deset procent autonomního systému, takového, který umožní vozidlu předvídat a řídit všechno, bez nutnosti řidiče jakkoli zasahovat.
Vysvětlil také, že vozy Tesla budou schopné zvládnout toto všechno již letos, nicméně lidská kontrola bude stále nezbytná.
„Máme vizi, že se naše auta orientují pomocí nezávislého softwaru a co se týká autonomních aut, pořád si myslím, že jeho posledních deset procent je nejtěžší dotáhnout do konce. Podobné je to například s výrobou. Řekněme, že budeme mít požadavek vyrobit 5 tisíc aut týdně, jenže pokud do toho započítáme pracovní nehody, prázdniny a podobné věci, dosáhneme této produkce v průměru pouze z 80 až 85 %,“ řekl miliardář, který požaduje víc času pro vývoj bezpečného systému, schopného získat povolení k provozu od příslušných orgánů.
Podle něj bude důležitým momentem to, až se podaří zkonstruovat indikátor nebezpečí v těchto systémech. „Situace, kdy bude možné usnout za volantem, a přesto se bezpečně probudit v cílové destinaci, by měla být možná na konci tohoto roku, tedy až budeme schopni s jistotou tyto systémy používat.“
Později ještě v podcastu zmínil několik detailů o posledních upravách autopilotního systému:
„Při vývoji není takový problém rozpoznat třeba dopravní značky, ale existuje určitá nejednoznačnost například na křižovatkách se semaforem. Dokonce i člověk nedokáže vždy bezpečně odhadnout, co má dělat a na tohle se tedy teď zaměřujeme.“
Samořídící vozidlo schopné jezdit po nezmapovaných cestách
Japonský výrobce aut Toyota a Massachusettský technologický institut (MIT) se rozhodly vyvinout vozidlo, které se může toulat venkovskými cestami.
Ve většině případů testují výrobci samořídící auta v městských oblastech a je pro ně mnohem jednodušší, pohybovat se okolo lépe zmapovaných měst. Pokud z nich ovšem vyjedou pryč, mají vozidla k dispozici mnohem méně orientačních bodů a jsou odkázána pouze na svoje vlastní senzory.
Kvůli tomu vytvořily Toyota a MIT vozidlo s Lidar senzory, které umožňují autu zmapovat okolní prostředí pomocí odrážení laserového paprsku, a nakreslit tak správnou trajektorii pohybu. Tento navigační systém „MapLite“ zatím bohužel neumí pracovat s nepravidelnostmi, a tak auta s ním udržují stejnou rychlost bez ohledu na stát, ve kterém se nachází, nebo cestu po které jedou.
Systém ovšem nepoužívá trojrozměrná data, a tím pádem může být užitečný v méně rozvinutých státech. Díky této technologii bude možné, aby se vozidlo při jízdě spoléhalo na své vlastní „oči,“ rozhodovalo se díky umělé inteligenci, a nemuselo být odkázané pouze na 3D data. Samozřejmě, technologie není ještě úplně dotažená, a potřebuje doplnění, aby mohla být v blízké budoucnosti instalována do aut.
Veřejná doprava tvořená samořídícími vozidly
Přemýšleli jste někdy, jak budou vypadat auta za padesát let? Pokud ano tak vězte, že někteří lidé jsou vás za tuto činnost ochotni dokonce platit.
Například Simon Humpries, ředitel oddělení designu v Toyotě se rozpovídal na téma budoucnosti dopravních protředků a hlavně budoucnosti automobilismu. Dodejme také, že tento muž je k tomu jedním z nejpovolanějších, díky angažmá ve firmách jako Sony nebo Lexus, umí zkombinovat technické dovednosti se svým know-how v oblasti designu.
Podle něj současná elektrifikace automobilů a počátky autonomního řízení, mohou značným způsobem změnit tvář automobilismu, tak jak jí známe doposud. Podle něj by se měl současný stav „rozštěpit do situace, kdy většina z nás opustí osobní vlastnictví auta a bude využívat pouze jejich sdílení,“ a díky tomu bude rozdíl mezi bohatými lidmi a střední třídou ještě více patrný, než tomu bylo v minulosti. „Jen ti bohatší budou jezdit v ultra luxusních autech, a tím pádem se uvolní místo i k užití sdílených dopravních prostředků.“
Jak to ale bude probíhat v praxi? Humpries věří, že to bude podobné jako u taxislužby, zákazník použije svůj chytrý telefon k objednání soběstačného elektrického dopravního prostředku, schopného přijet během několika minut a vzít nás na jakékoli místo. Bohatí potom mohou stejným způsobem využívat vlastní, na míru upravená vozidla.
Podle představ designéra se mohou tyto dvě kategorie prolínat: praktické řešení v kombinaci s těmi, co se používají k personalizaci a uživatelskému vyhranění vozidla. Masové nakupování tradičních aut, by tak mělo pomalu, ale jistě ustat.
Čtení diáře při řízení
„Vozidla na 5. úrovni, ve kterých budou řidiči moci listovat ve svých diářích při řízení, nebudou na trhu (přinejlepším) před rokem 2025 a překážky, které tomu brání, nejsou jen technického rázu. Regulace takového typu řízení je pro nás pořád velkou neznámou,“ vysvětluje Charles de la Tour d’Auvergne, vedoucí oddělení nové mobility ve firmě PwC.
Nová technologie
V posledních letech jsme se stali svědky dramatického nárůstu systémů pro podporu řízení (proti neumyslnému přejíždění pruhů, kontrole slepých úhlů při jízdě, nebo automatickému rozpoznávání dopravních značek atd.).
I tento rok se můžeme těšit na řadu nových zlepšení, z nichž je rozpoznávání obličejů pravděpodobně tou nejluxusnější. Některé modely značek jako Cadillac, Lexus, nebo dostupnější Subaru Forester mohou skenovat obličej řidiče a varovat při sebemenší známce mikrospánku.
A některé nové formy propojování, které přicházejí jsou dokonce ještě radiálnější. Vozidla jsou stále více spojena s okolním prostředím a nabízejí například integraci hlasového asistenta Amazon Alexy, který umožňuje manipulovat třeba s osvětlením (nebo jinými funkcemi) vašeho domova zevnitř automobilu.
Šetrnější rozvoj autonomních strojů
Rozvoj infrastruktury k lepší spolupráci vozidel a jejich okolí, umožní vývoj autonomního řízení. Za další dva až tři roky se očekává technologický pokrok v konkrétních odvětvích, jako logistika, nebo doprava. Systém nové mobility by měl fungovat díky užívání veřejné hromadné dopravy a samořídících doručovacích strojů obchodníky a podniky.
Sepsal Junaid Ali Qureshi Pro Technology.com