Největší překážkou aut bez řidiče bude ochrana soukromí

Google, jehož prototypy automobilů, které bez řidiče dokáží ujet 500 000 kilometrů, aniž by způsobily jakoukoli nehodu, doufá, že jeho automobily budou na silnicích jezdit za tři až pět let. Ostatní výrobci a analytici však tak optimističtí nejsou – podle Billyho Forda ze stejnojmenné automobilky se aut bez řidičů na amerických silnicích dočkáme nejdříve v roce 2025.

Podle Sheily Brennanové ze společnosti IDC má pravdu jak Google, tak Ford. Automobily, které dokáží jezdit bez řidičů, budou opravdu připravené vyrazit do ulici již za několik let, v současné době však existuje tolik bariér, že do mainstreamu se tyto vozy dostanou až v roce 2040. „V této oblasti existuje velké množství zákonných norem a problémů s ochranou soukromí, jež je potřeba překonat,“ říká Brennanová. „A automobilový průmysl se v tomto posunuje jen pomalu kupředu.“

Ne technologie, ale bezpečnost a ochrana soukromí jsou největšími problémy, které výrobci musejí překonat. Někteří výrobci tento problém řeší tak, že řidiči, kteří chtějí tato auta testovat, musejí podepsat obsáhlou smlouvu, podle které má výrobce právo přistupovat k datům produkovaným automobilem typu jak daleko jelo, jak rychle jelo nebo jakým způsobem fungovaly jeho jednotlivé části. Výrobci tato data nutně potřebují před tím, než začnou nová auta masově prodávat.

„Ze začátku výrobci při prodeji těchto automobilů budou zákazníkům nutit k podepsání stohy papírů, které zásadně omezí jejich soukromí,“ říká Brennanová. „A obávám se, že to by se mohlo stát standardem, jakousi normou.“ Mladší zákazníci, kteří jsou zvyklí zveřejňovat osobní informace na sociálních sítích, nebudou tato omezení nejspíš vnímat tak vážně, u starších lidí to však může znamenat velký problém. Na tom, jak se bude vztah mezi výrobci automobilů a zákazníky v dalších desítkách let vyvíjet, bude záležet to, jak rychle se inteligentní auta dostanou na silnice. Situaci může značně zkomplikovat zmíněný nedostatek dat. Automobily nové generace umí produkovat velmi podrobné informace o chování zákazníka, jež nemusejí být použity jen pro potřeby výrobce či pojišťovny, ale také pro účely reklamy.

To, zda výrobci či někdo jiný, kdo bude mít k datům o chování uživatelů přístup, hodlají respektovat jejich soukromí navzdory velmi lukrativní možnosti tato data zpeněžit, se ještě uvidí. „Jde o velké výzvy, s nimiž se budou výrobci muset poprat,“ dodává Brennanová.