Několik dobrých důvodů, proč rozdělit pevný disk na oddíly - 2.díl

20. 1. 2015

Sdílet

 Autor: PCWorld.com
Každý disk, na který chcete ukládat data, musíte nejprve na tuto roli připravit. Na disku je třeba vytvořit oddíly a ty následně zformátovat. Jaký je ale optimální počet oddílů na disku?

Když si koupíte nový pevný disk, je třeba na něm vytvořit jeden nebo několik diskových oddílů a tyto oddíly je následně třeba naformátovat. Teprve pak na něj můžete ukládat data. Otázkou je, zda stačí na disku vytvořit jeden diskový oddíl, nebo zda je lepší mít na jednom disku diskových oddílů více.

 

Předcházející díl

Jeden oddíl nestačí

Prvním důvodem, proč vytvářet diskové oddíly, vyvstane v okamžiku, kdy budete chtít na svém počítači mít více operačních systémů. Pokud budete chtít na svém počítači provozovat například dvě různé verze Windows, nebo Windows a Linux, pak jsou to právě diskové oddíly, které vám pomohou jednotlivá prostředí operačních systémů oddělit.

Další důvod k vytváření dalších diskových oddílů (a je to zároveň důvod, proč máme i my rozdělen disk na víc oddílů) je ten, že potřebujeme kvůli zálohování od sebe oddělit soubory operačního systému a námi vytvořená data. Operační systém Windows a různé aplikace, které do počítače nainstalujete, ponechte na původním diskovém oddílu (označeném písmenkem C:. Své knihovny (Dokumenty, Obrázky, Hudba či Video) ovšem přesuňte do nového diskového oddílu označeného písmenkem D:. V naprosté většině případů bude mít diskový oddíl D: větší kapacitu než diskový oddíl C:.

bitcoin školení listopad 24

A proč se tímto vůbec zabývat? Jde o to, že jediným spolehlivým způsobem, jak zálohovat prostředí operačního systému Windows, je vytvoření obrazu diskového oddílu C: a to včetně oněch dvou menších diskových oddílů, o nichž jsme hovořili výše a které se již na počítači vyskytovaly. Naneštěstí je často soubor obrazu dosti velký a pokud obsahuje i knihovny, pak se s ním jen velmi obtížně manipuluje. Pokud však od sebe oddělíte systémové soubory a data uživatelů, pak obraz diskového oddílu C:, který stačí udělat dvakrát či třikrát za rok, bude sice rovněž dosti velký, ale rozhodně menší, než kdyby obsahoval data uživatelů, a jeho správa bude daleko snazší.

Data uživatelů, která umístíte na disk D:, pak můžete zálohovat pomocí nějakého velmi jednoduchého programu pro zálohování. Tuto operaci naopak je třeba provádět velmi často, klidně třeba každý den, takže čím jednodušší program pro zálohování bude, tím lépe.