Tento výkon by v současnosti stačil pro proniknutí na špičku žebříčku Top500 supercomputers, nicméně superpočítač, který bude pro Bavorskou akademii věd stavět společnost IBM, by měl být dokončený až v roce 2012, kdy jej už možná předeženou jiné stroje (viz dále). Přesto ale takovýto systém může být i poté v evropských podmínkách ojedinělý.
Nově ohlášený superpočítač má nést jméno SuperMUC a má být k dispozici evropským výzkumníkům na poli medicíny, astrofyziky a v dalších vědeckých oborech. S tímto systémem by podle Martina Jettera, předsedy představenstva IBM, měli být evropští vědci na špičce v mezinárodní konkurenci.
Superpočítač bude používat 14 000 procesorů Intel Xeon, které poběží v serverech System x iDataplex. Bude také využívat novou chladící technologii od IBM nazývanou Aquasar, jež má oproti tradičnímu vzduchovému chlazení přinést až 40% úsporu energie a horkou vodu z chlazení lze navíc využívat pro ohřev budov. Cílem SuperMUCu tedy nebude jen být nejvýkonnější, ale i vysoce energeticky efektivní.
SuperMUC ovšem čeká poměrně velká konkurence, neboť již nyní má Čína superpočítač s výkonem 2,67 petaflops, takže nelze vyloučit, že během příštích dvou let přijde s jeho vylepšením a také dvě americké laboratoře - Livermore National Laboratory a Oak Ridge National Laboratory údajně v současnosti již chystají nové superpočítačové systémy s astronomickým výkonem až 20 petaflops. Ty mají také začít pracovat v roce 2012 a oproti nim by německý superpočítač byl jen jakýmsi „chudým příbuzným“. Otázkou také je, zda hrubý výpočetní výkon lze v současnosti považovat za jediné měřítko v oblasti superpočítačů a zda spíše neměřit primárně efektivitu provozu vzhledem k výkonu, ve které by měl SuperMUC vynikat.