Teoreticky ano – u prózy to lze rozumně předpokládat během dalších let vývoje. U poezie je to ale komplikovanější; jde o záležitost vrcholně subjektivní, kreativní, abstraktní. Básník tvoří báseň různě, postupně, procesem, který generátory napodobit neumí.
Nápodoba kreativního tvůrčího procesu
Nedávná studie se proto zaměřila na možnost, kdy by algoritmus opakovaně kontroloval již napsanou báseň a postupně ji vylepšoval, a napodobil tak lidský kreativní proces.
Pomocí zpětnovazebního učení – typu strojového učení používaného v rámci NLP jen výjimečně – vědci se svou studií zveřejněnou na ArXivu dosahují zajímavých výsledků. Algoritmus neví, jaký je rým, ale naučí se dávat pozor na konce slov v každém verši a chápe, že je nutné upravovat slova v básni tak, aby se stala koherentní.
Framework navržený ve studii je velmi obecný a jde aplikovat i na jiné problémy v rámci generování textu; je to zajímavý náhled na rozšířený problém.
Praktické řešení je však zatím v nedohlednu. Poezii ještě stroje hned tak umět nebudou; přinejmenším ne tak, aby tím dosáhli úrovně, která je nám lidem blízká a kterou budeme schopni chápat.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU