O výhodách filozofie open source, co se týče psaní kódu a produkce softwaru, zcela určitě není žádných pochyb. Mnoho softwarových balíčků v jádru moderní výpočetní techniky – počínaje operačním systémem Linux až po databáze MySQL – bylo vytvořených pomocí modelu vývoje založeného na otevřeném sdílení kódu a spolupráci.
Školíte své zaměstnance ohledně využití možností AI?
Čtyři desetiletí skvělého kódu s filozofií otevřenosti jsou odpovědí na všechny otázky o tom, zda myšlenka open source funguje.
Ale přes veškerou svou skvělost není ani open source bez chyb. Nyní, když je open source součástí hlavního proudu, pojďme probrat některé jeho nevýhody – ani ne tak filozofie, ale spíše každodenní reality.
Zde je sedm důvodů, proč by si vývojáři měli možná dvakrát rozmyslet, než začnou přispívat do projektu open source.
1. Open source nefunguje s cloudem
Mnoho současných licencí open source se vytvořilo ještě před nástupem cloudu, když uživatelé získávali přístup k softwaru jeho stažením a spuštěním na svých stolních počítačích.
Cloudové společnosti od té doby přišly na způsoby, jak ve své podstatě parazitovat na povaze open source, ale změny svého kódu udržet v soukromí. Jeden manažer open source ve velké cloudové společnosti se dokonce autorovi tohoto příspěvku zdrženlivě přiznal, že distribuují software tak, že nemusejí sdílet zdrojový kód.
Existují desítky příkladů dodavatelů, kteří vytvářejí speciální verze projektů open source, aby je prodávali v cloudu. Jeden z nejviditelnějších sporů vznikl mezi Amazon Web Services a tvůrci Elasticsearch. Když se tyto dvě strany nedokázaly dohodnout, rozdělily se a nyní existují dvě platné verze kódové základny Elasticsearch.
Někteří zastánci open source se snaží o protitlak vytvořením přísnějších licencí nebo dodatků typu Commons Clause. Možná to v budoucnu bude lepší, ale se staršími systémy dodávanými s původními licencemi open source to podle všeho moc nepomůže.
2. Open source má problém s různorodostí
Slovo komunita se v kruzích open source hodně používá, ale neznamená to, že je kultura open source nějaký ráj. Vývojáři open source mohou být nepříjemní: příkří, roztržití, svéhlaví, a dokonce někdy i naprosto zlí.
Je také dobře známé, že má open source problém s různorodostí a některé významné postavy byly obviněné z rasismu a sexismu. Strukturální nerovnost může být méně viditelná, když jednotlivci přispívají k projektům open source v relativní anonymitě a komunikují jen přes e-maily a diskuzní skupiny.
Někdy však tato anonymita vyvolává pocity odloučení, což může způsobit, že je proces spolupráce méně příjemný, méně otevřený a není až tak zábavný, jak se zdá.
3. Komunita vyžaduje čas na vytvoření a udržení
Mnoho podnikových společností vydává open source verze svého produktu jako „komunitní vydání“. Je to skvělý marketingový nástroj a také dobrý způsob, jak shromažďovat nápady a někdy i kód pro zlepšení vlastního produktu.
Vytvoření skutečné komunity kolem takového projektu však vyžaduje čas a zdroje. Pokud uživatel či potenciální přispěvatel zveřejní otázku v on-line diskuzním prostoru, očekávají odpověď.
Ano, mnoho příspěvků se poskytuje bezplatně v duchu open source, ale pečující komunita stále vyžaduje nějaký čas.
Když to funguje dobře, může být výsledkem rostoucí skupina, která vytváří skvělý kód, ale na cestě je často spousta práce. Jedním z důsledků tohoto kompromisu je, že větší podnikové projekty mají tendenci tuto oblast ovládat.
Mohou si dovolit financovat komunitní model prostřednictvím placených rolí, které menší společnosti nemohou zvládnout.
4. Mentorství je v open source překvapivě vzácné
Mnoho vývojářů se s potěšením s kýmkoli podělí o svůj kód, ale to neznamená, že chtějí ostatním pomoci, aby se něco skutečně naučili. Dát někomu přístup k repozitáři Git trvá pár minut, ale podpora růstu někoho, jako je vývojář a společný přispěvatel, je náročná věc.
Některé projekty dokonce zahrnují klauzuli do svých přispěvatelských dohod, že by přispěvatelé neměli očekávat, že budou akceptovaní či podporovaní ani že dostanou odpovědi na své otázky.
Přispívání k projektu open source může být také odrazující zážitek, jako třeba: „Tady je miliarda řádků kódu a problém, který můžete vyřešit.Najdete jen velmi málo komentářů, které vysvětlují, co se děje.Díky a hodně štěstí!“
5. I skalní příznivci open source potřebují výplatu
Většina vývojářů open source jsou idealisté, kteří nejsou motivovaní slávou ani bohatstvím, ale přesto i tak musejí jíst a spát pod střechou. Skutečný svět má mnoho fyzických omezení, která nejsou kompatibilní s étosem bezplatného sdílení open source.
Nedostatek může být pro digitální svět cizím konceptem, ale je to velmi skutečný problém pro formy biologického života.
Open source funguje dobře v případě malých a nadšeneckých projektů, kde nikdo nečeká, že dostane zaplaceno, ale nemusí se to hodit pro větší kódové základny, které jsou podporované programátory na plný pracovní úvazek. Pokud si příliš mnoho uživatelů vybere bezplatnou verzi, může celý projekt nakonec skončit.
6. Nic není opravdu zdarma
Sledujte sféru open source dostatečně dlouho a pravděpodobně narazíte na zkratku TANSTAAFL (There Ain’t No Such Thing As a Free Lunch), doslova přeloženo „neexistuje nic takového jako jídlo zdarma“.
V češtině by se diplomaticky dalo říci, že „všechno něco stojí“ nebo drsněji klasické přísloví „zadarmo ani kuře nehrabe“. Richard Stallman k tomuto tématu rád uváděl, že chtěl vytvořit software tak, aby byl svobodný, nikoli nutně zdarma.
Když si uživatelé stáhnou software open source, začnou nacházet jeho omezení. Někdy kód potřebuje jen drobné zdokonalení. A někdy to vůbec nemá potřebné funkce.
Video ke kávě
Máte čas na rychlé a informativní video?
Nikdo si nechce stěžovat na sklenku vody, která je jen napůl plná, zvláště když je zcela zdarma. Problém však spočívá v tom, že naplnit druhou polovinu sklenice může být značná zátěž pro vývojáře, který má stanoven termín.
I když vám svobodný kód pomůže a dostanete se díky němu o 99 % dál na cestě k vašemu cíli, může být to poslední jedno procento skutečná dřina.
7. Některé projekty by neměly být open source
Jeden vývojář databáze autorovi příspěvku řekl, že nikdy neuvažoval, že by svůj projekt vydal jako open source. Jeho zákazníky totiž byly velké společnosti s obrovskými sadami dat. Měly odpovídající rozpočet a byly ochotné mu za práci zaplatit.
Pokud by takový zákazník chtěl číst zdrojový kód jeho projektu, byl tento člověk samozřejmě ochotný mu jej poskytnout. Nechtěl se však vystavit problémům s oddělením formální otevřené verze projektu.
Verze open source jsou dobré pro kód používaný širokou řadou vývojářů, kteří si vzájemně mohou pomáhat kód vytvářet. V některých případech je však platba za vytvoření softwaru jednodušším a v konečném důsledku i udržitelnějším způsobem organizace práce.
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
Chcete si článek dočíst?
Tento článek je exkluzivní obsah pouze pro odběratele našeho newsletteru.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU