Nositelná elektronika jako pracovní nástroj

Sdílet

 Autor: Fotolia © Milles Studio
Ve spotřebitelském segmentu se nositelná elektronika v posledních měsících výrazně prosazuje, v tom podnikovém ji ale zatím využívá jen omezený počet firem. Experti se ale shodují, že ji právě v podnicích může čekat velká budoucnost.

V roce 2014 nastoupil Aleksander Vukojevic do nově vznikající technologické kanceláře společnosti Duke Energy, kde vyhodnocuje nové nástroje s potenciálem nasazení v podniku během tří až pěti let.

Prověřoval různé technologie – od prediktivní analytiky až po drony. Existuje však jedna, na kterou se ho všichni ptají – nositelná elektronika. „Všichni si myslí, že je skvělá, každý ji chce vyzkoušet a všichni chtějí vědět, co dalšího tato zařízení mohou dělat,“ popisuje Vukojevic.

Během uplynulého roku a půl zájem o nositelnou elektroniku zesílil a stejně tak i vývoj jejích možností. „Když jsem začínal, existovalo jen málo hráčů,“ vzpomíná Vukojevic, který dříve pracoval jako technik v oblasti napájecích systémů. „Situace se však změnila tak rychle, že je těžké udržet krok se vším novým, co se objeví.“

To, že si „všichni myslí, že jsou to skvělá zařízení“, však samo o sobě není dobrým důvodem pro jejich nasazení v podniku.

Vlna nositelné elektroniky – od monitorů kondice v podobě fitness náramků až po chytré hodinky – dorazila ke spotřebitelům. Většina podniků se však ještě na tento trh neodvážila vstoupit.

Společnost PwC zjistila, že v roce 2015 investovala do technologie nositelné elektroniky jen tři procenta firem, což je pokles ze šesti procent v roce 2014. „Málo úspěšných případů a riziko chybných či neefektivních implementací vedou firmy k obezřetnosti a opatrnému optimismu,“ vysvětluje Mark Benson, technologický ředitel společnosti Exosite, která vyvíjí software pomáhající společnostem vizualizovat data internetu věcí.

Velká většina šéfů IT (81 procent) se domnívá, že nositelná elektronika nakonec na pracoviště pronikne, uvádí průzkum společnosti Robert Half Technology mezi 2 400 vedoucími z oblasti IT. Implementaci během příštích tří až pěti let očekává 37 procent dotázaných respondentů a 24 procent čeká příchod nositelné elektroniky na pracoviště za pět nebo více let.

„Podniky se stále nacházejí ve velmi raných fázích pochopení toho, jak a proč by mohla být implementace nositelné elektroniky pro jejich pracovníky užitečná,“ vysvětluje Jim Tate, viceprezident klientských služeb IT společnosti Vitalyst.

Podle něj existuje jednoznačný potenciál a zájem o použití nositelné elektroniky pro to, aby dokázali zaměstnanci zvládnout úkoly rychleji, lépe získat podniková data a pohotově zpřístupnit důležité informace. Je tu však ještě stále hodně práce, kterou je nutné udělat, aby se pochopilo, jak by to mohlo vypadat, jak to bude fungovat a nakonec jak by mohly podniky dosáhnout návratnosti investic.

Dopředu myslící personál IT a šéfové firem však nečekají. Pomáhají utvářet budoucnost využívání nositelné elektroniky a začínají demonstrovat jasné a potenciálně významné hodnoty pro své organizace.

Používají technologie, jako jsou například displeje připevněné k hlavě (umožňující práci a vzdálenou spolupráci s volnýma rukama), monitory fitness (pro použití s wellness programy, které snižují náklady na zdravotní péči pro zaměstnance) či systémy, které poskytují instinktivnější školení a podporu rozhodování.

Vhodné použití

Brent Blum byl od počátku v předních řadách počítačové revoluce nositelné elektroniky. V roce 2006 vytvořil ve společnosti Accenture Technology Labs portál, který slučoval údaje o zdravotním stavu z chytrých oděvů LifeShirts navržených pro sledování signálů životních funkcí pacientů.

Vytvořil první zdravotní zařízení nositelné elektroniky, portál společnosti Verizon Wireless, vedl vývoj ověření konceptu využití brýlí Google Glass ve zdravotnictví pro Philips a je i spoluautorem patentu bezpečnostních brýlí s rozšířenou realitou.

V současné době Blum vede kancelář technologie nositelné elektroniky ve firmě Accenture a pomáhá firmám představit si a vyhodnotit koncepty nositelné elektroniky pro podnik. Tato kancelář má mezi svými klienty tři společnosti ze seznamu Fortune 100.

„Pro spotřebitele musí nositelná elektronika vypadat dobře, musí se velmi snadno používat a zapadnout do jejich životního stylu,“ vysvětluje Blum. „V podniku se nemusíte zabývat takovými obtížemi. Musíte však vytvořit jasný a hodnotný případ firemního využití.“

Nositelná elektronika vyniká v uvolnění rukou a v poskytování širšího kontextu pro práci, popisuje Blum, který vidí největší zájem mezi společnostmi v odvětvích letectví, obrany, naftařského a plynařského průmyslu, výrobě a logistice.

„Zpočátku byli někteří šéfové ochotní věřit, že nositelná elektronika zlepší jejich podnikání,“ říká Blum a dodává: „Nyní však chtějí vidět konkrétní data. Chtějí znát, kolik času a peněz to ušetří. Na to je však těžké odpovědět.“

„Řešení se objevují pomalu, ale převážně jsou rozsáhle netestovaná,“ dodává Benson ze společnosti Exosite. „Nositelná elektronika nachází v současném podniku nejvíce uplatnění tam, kde jde o přínos pro bezpečnost a provozní efektivitu – používají se například na hlavu připevněné displeje – a podobný trend je vidět ve zpracovatelském průmyslu.“

Podle něj v odvětvích, kde je riziko odstávky v důsledku porouchaných dílů vysoké a kde se klade velký důraz na bezpečnost zaměstnanců a zabezpečení, jsou výsledné potenciální přínosy významné.

Například ve společnosti Lockheed Martin zapadá nositelná elektronika do širší strategie digitalizace životního cyklu produktů od konceptu až po údržbu. „Protože se pohybujeme od papírových výkresů směrem k digitálnímu prostředí, je nositelná elektronika vítaným nástrojem, který dokáže pomoci našim zaměstnancům lépe spolupracovat s produkty a mezi sebou navzájem,“ uvádí Shelley Petersonová, tamější manažerka pro nositelnou elektroniku.

Podle ní pro vybrané případy použití nabízejí technologie nositelné elektroniky nové možnosti zefektivnění rozhraní člověk – počítač, což dále zvyšuje produktivitu a bezpečnost a přináší to zrychlení.

Například ve výrobě nositelná elektronika eliminuje přenesením instrukcí a schémat přímo do pracovního prostředí reálného světa nutnost přerušit práci a číst výkresy a pokyny. „Schopnost zrychlit procesy a zmírnit rizika je cenná, a to zejména při práci s vybavením s vysokou hodnotou,“ popisuje Petersonová.

Faktor úžasnosti u nových technologií rychle mizí, uvádí Vukojevic ze společnosti Duke Energy. „Musíte najít případ použití, který vám hned přinese maximální užitek.“ Vukojevic začal s největším představitelným přínosem jako někdejší testovací inženýr na rozvodně u významné společnosti: používal chytré brýle, které přenášely video a zvuk z terénu do provozní kanceláře.

„Když jsem byl v terénu, setkával jsem se s věcmi, které jsem nikdy předtím neviděl,“ vzpomíná. S chytrými brýlemi může technik sdílet video a zvuk s kolegy v reálném čase namísto toho, že by někomu telefonoval a vysvětloval mu, co vlastně vidí.

 

Síla spolupráce

John Simmins, technický manažer ve výzkumném institutu EPRI (Electric Power Research Institute), hledá podobné příležitosti v širším měřítku. Pracuje se členy EPRI na výzkumu a vývoji případů použití nositelné elektroniky v energetickém průmyslu.

Simmins dříve spravoval software pro řízení a provoz ve společnosti zajišťující technickou infrastrukturu, kde zavedl mobilní platformu odolných notebooků. Implementace však nebyla podle jeho názoru příliš ideální, takže si slíbil, že jednoho dne vyřeší všechny problémy, které viděl.

„Nositelná elektronika je nejlepším řešením,“ prohlašuje. „Nemusíte ani použít ruce pro interakci s elektrorozvodnou soustavou a svými spolupracovníky.“

Simmins a jeho spolupracovníci, mezi které patří také členové EPRI, a také univerzity, laboratoře nebo začínající firmy, používali produkty XOEye, Google Glass, kamery GoPro, chytrou přilbu společnosti Daqri a řadu projektů postavených na platformě Raspberry Pi.

„Když každý člen přispěje 100 tisíci dolary, najednou máme na výzkum milion dolarů,“ uvádí Simmins. „A co více, získáme více úhlů pohledu od skupin podobně smýšlejících jedinců, což je vždy velmi přínosné.“

Výzkum přinesl několik systémů pro zvládnutí velmi specifických úkolů, jako jsou například...

 

bitcoin školení listopad 24

Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 6/2016. Oproti této on-line verzi je výrazně obsáhlejší a přináší další poznatky a tipy, které lze využít při praktické implementaci u vás ve firmě.

Časopis (starší čísla i předplatné těch nadcházejících) si můžete objednat na adrese našeho vydavatelství.