A jelikož satelity neznají hranic, vyfotil komerční Quickbird ke konci roku 2006 i novou čínskou ponorku schopnou nést střely s jadernými hlavicemi. Její obrázek je na Google Earth stále volně přístupný.
Mezi prvními o tom informoval Hans Kristensen na svém Strategic Security Blog. Ponorku vedle mola identifikoval jako třídu Jin, jednu z pěti, které chce Čína chystá postavit. Ponorku porovnal se známější ponorkou třídy Xia a z tohoto srovnání došel k několika závěrům ohledně parametrů nového podmořského plavidla.
Jin je pravděpodobně o 10 metrů delší jak Xia a to hlavně kvůli rozšířené střední části (~35 metrů), kde jsou uloženy raketové odpalovací šachty i samotný jaderný reaktor. Snímek však nebyl natolik jasný, aby umožnil určit, zda odpalovacích šachet je 12, nebo 16.
Je samozřejmé, že rozvědky mnohých států mají o této ponorce dost přesné údaje včetně snímků ze specializovaných vojenských satelitů, nicméně to, že si vysoce utajovaný vojenský objekt může vyfotit komerční satelit a následně snímek uveřejnit na internetu, to jistě dělá čínským soudruhům vrásky na čele.
Vrásky t ovšem nedělá jenom ČLR. Již během Války v zálivu, byla jedna francouzská firma důrazně „požádána“, aby nereflektovala na zakázky snímkování bojiště, které byl jejich satelit schopen vyfotit. Současná úroveň komerčních satelitu se pohybuje někde na úrovní špionážních satelitů 80. let, obvykle je přirovnávána ke generaci amerických satelitů KH-11. Komerční Quickbird-2 má špičkové rozlišení 0.61metru, další nevojensky, ale vládou USA provozované satelity mají rozlišení 0,25 m.
Není to první případ, kdy se jim činnost Google Earth nelíbí. Loni se čínská vládní místa ostře ohradila proti tomu, že GE uveřejnila snímky přísně střeženého vojenského velitelství v Zhongnanhai.
Zdroj: Googole Earth, FAS, IDG
- - Alexandr Radecký
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU