Nová čtyřka BenQ

BenQ uvádí na trh hned čtyři nové projektory vhodné pro uživatele méně náročné i ty s vyššími požadavky.
Levnější MP612 a MP612c by měly své místo najít hlavně v menších kancelářích či přednáškových místnostech a v domácnostech. MP612 má svítivost 2 500 a 612c 2 200 lumenů, slušný maximální kontrastní poměr 2 000 : 1 a SVGA rozlišení 800?× 600. Životnost lampy by měla být až 4 000 hodin provozu.
Kromě důrazu na co nejvyšší svítivost a kvalitu podání barev (při zachování příznivé ceny) se BenQ snažil o co nejméně hlučný provoz. Maximální hlasitost chlazení by při provozu v ekonomickém režimu měla být 26 dB. Což není moc, je to jako šepot či velmi tichý hovor.
Aby se uživateli co nejvíce zpříjemnilo používání projektorů, umí automaticky vyhledat video vstup a lze nastavit korekci barev dle toho, zda a na jaké plátno se promítá.
Chystáte-li promítání ve větších místnostech či pro náročnější obecenstvo, můžete sáhnout po projektorech vyšší třídy MP622 a MP622c. Jejich hlavní výhodou je vyšší rozlišení 1 024 × 768 (XGA). Model MP622 má svítivost až 2 700 lumenů a 622c pak stejnou jako jeho slabší bratříček – 2 200. I tyto přístroje mají možnost provozu s nízkou maximální hladinou zvuku 26 dB.
Všechny uvedené modely jsou dodávány v lesklém černém provedení, což potvrzuje současný módní trend v oblasti designu výpočetní i spotřební elektroniky. Že by se stříbrná a zaoblené hrany na čas odklidily do ústraní?
www.benq.cz

IBM ukládá data na atomy



Společnost IBM pokročila ve výzkumu atomárních výpočetních operací a předvedla, jak dokáže provádět některé základní počítačové funkce na jednotlivých atomech a molekulách. V budoucnu by tyto pokroky mohly vést až k procesorům velikosti zrnka prachu.
Vědci v kalifornském výzkumném centrum IBM vyvinuli způsob, jak měřit magnetickou anizotropii, což je vlastnost magnetického pole udávající jeho směr. Jak známo, data jsou v elektronice reprezentována elektrony, respektive ukládána na kovová média v podobě magnetických dat. Podobně by šlo ke zpracování dat využít přímo magnetických vlastností atomů.
Nezaháleli ani vědci IBM na evropské půdě, konkrétně v laboratoři ve švýcarském Curychu se podařilo použít samotnou molekulu jako elektrický přepínač, který by v budoucnu mohl v procesorech nahradit tranzistor. Molekulu obsahující dva vodíkové atomy lze přepínat samotnou, či s její pomocí sousední molekulu. Pokud se podaří spojit jich více dohromady, budou fungovat jako systém logických bran, tedy základ mikroprocesoru.
Ve snaze o miniaturizaci se společnosti jako IBM, AMD a Intel snaží stále zjemňovat výrobní technologii procesorů, nejnověji z 90 nanometrů na 65 nm, v následujících letech to bude pokračovat na 45 a 32 nm. Problém ovšem vězí ve fyzikálních omezeních křemíku – čím jsou přenosová vlákna z něj vyrobená menší, tím více z něj uniká elektrického proudu, jednou už další zmenšení možné nebude.
Proto se IBM zaměřuje na nové materiály, s nimiž by se daly provádět operace na atomární a molekulární úrovni. Prováděné operace však zatím fungují jen za specifických laboratorních podmínek, k práci a fotografování jednotlivých atomů používá IBM ST mikroskop (scanning tunneling microscope). Pro výrobu větších celků však nelze STM použít, to je omezeno pouze na pohyb s několika atomy.
Je ovšem předčasné se radovat, protože komerční využití těchto objevů je ještě přinejmenším 10 let daleko. IBM však myslí dopředu a ví, že prosperita zítřka záleží na práci dnes. V tomto směru se chce jen doufat, že české vlády konečně přestanou podporovat rozvoj českého průmyslu jako montovny Evropy, ale soustředí pozornost na vědecký rozvoj.

www.ibm.com