Vědci z univerzity v Cambridge proto už roky pracují na vývoji baterie, která by měla všechny výhody té lithium-iontové, ale zabírala by méně místa.
Budoucnost by měla být v bateriích lithiově-vzduchových, dosavadní experimentální modely se však ukázaly jako nestabilní s neuspokojivým tempem nabíjení/vybíjení a také málo efektivní. A co víc, fungovat mohou jen v prostředí s čistým kyslíkem, což je v normálním prostředí činí nepoužitelnými. Tedy alespoň prozatím.
Problém s kyslíkem vědci zatím nevyřešili, významně ale pokročili v problematice stability a efektivnosti, když do baterií přidali jodid lithný a uhlíkové elektrody vyrobené z grafenu, tedy supertenkého uhlíkového materiálu.
Přidáním jodidu litného vývojáři zamezili vzniku nežádoucích chemických reakcí, které u dřívějších modelů lithiově-vzduchových baterií vedly k jejich postupnému zničení. Po této úpravě baterie vydrží mnohonásobně vyšší počet nabití a vybití -- až dva tisíce.
Navíc, výdrž baterie tak už je skoro srovnatelná s baterií li-ionovou. Přesto ještě vývojářům zbývá vyřešit celou řadu problémů, než budou moct lithiově-vzduchové baterie představit pro komerční využití.
Jejich kapacita je sice pozoruhodná, ovšem výrazně klesá úměrně nabití a vybití, navíc v bateriích dochází k chemickým reakcím, které můžou v krajním případě vést až k explozi...
Ale i když vědci učinili další významný krok, který je přiblížil k jejich zrodu, stejně si na ně alespoň deset let ještě počkáme.