Intel představil notebookové procesory Tiger Lake. Jedenáctá generace je sice stále vyráběna 10nm technologií, ale díky novému výrobnímu procesu nazvanému SuperFin jsou čipy tenčí a setkávat se tak s nimi budeme hlavně v těch nejlehčích a nejkompaktnějších zařízeních, jako jsou ultrabooky. Intel avizuje až o pětinu vyšší výkon oproti modelům řady Ice Lake, zorientovat se v technických specifikacích však může být složitější než kdy dřív.
V budoucnu totiž klidně budete moct narazit na dva notebooky s naprosto stejným čipem Tiger Lake, jejichž výkon se však může lišit až o 37% (jak uvádí Intel). Jak je to možné? A jak poznat rozdíl? Stručná odpověď: dost těžko!
Způsob, jakým Intel Tiger Lake navrhl, totiž výrobcům notebooků dává dostatek prostoru je „nataktovat“ dle libosti. Což znamená, že kupující se už neobejdou jen se strohými daty technické specifikace notebooku, ale měli by se víc zaměřit na detailnější rozbory výkonnosti či srovnávací testy. Pravda, tento problém se vyskytl už u předchozí generace, procesorů Ice Lake, až teď však na něj samotný Intel důrazněji upozorňuje.
Tradiční byla specifikace hodnoty TDP, představující nejvyšší možný tepelný výkon, který musí chlazení umět odvést. Výrobci se této hodnotě museli přizpůsobovat, aby se čip nepřehříval. Časem Intel (i AMD) začali přidávat do procesorů „turbo“ režim, který umožňoval jeho dočasné zrychlení, přičemž zejména notebooky zpravidla neběží na pevně dané frekvenci.
S uvedením Tiger Lake však Intel přestal definovat čipy dle TDP, místo toho jen ve wattech uvádí „provozní rozsah“. Ten se pohybuje mezi 12 a 28 watty, což výrobcům dává na výběr, zda na trh uvedou 15W notebook s nižším výkonem, ale vyšší výdrží baterie, nebo 28W, který naopak upřednostní výkon na úkor spotřeby.
Jak už bylo zmíněno, podobně navrženy byly už procesory Ice Lake, u nichž se však o tématu tolik nemluvilo, a to i přesto, že rozdíly ve výkonu mohly dosahovat až 40%. Intel chce dle vyjádření svého stratéga přes výkon Ryana Shrouta dát výrobcům příležitost k akurátnějšímu konfigurování notebooků dle účelu, k jakému by měly být využívány.
Ačkoliv i když takové řešení jim poskytuje větší míru flexibility, zčásti jde proti zájmům zákazníků, kteří tak nemají jasný přehled o tom, zda je jimi vybraný notebook nastavený spíš na výkon či na výdrž. A také Shrout připouští, že zákazníci by se měli více orientovat například dle srovnávacích testů či se při výběru řídit cenou…