Onion je nástupcem známého červa zvaného Cryptolocker, který při nakažení počítače uživatele našel v jeho systému dokumenty a následně je zašifroval a po uživateli požadoval platbu. I když požadované poplatky nebyly nijak nízké, typicky ve stovkách euro, a měly být odeslány za pomocí Bitcoinů, řada uživatelů zaplatila. V listopadu 2013 zaplatila za odšifrování svých dat 1338 dolarů dokonce i americká policie.
Onion po nakažení systému zašifruje data stejně jako Cryptolocker, avšak následně spustí odpočet: uživatelé mají dvaasedmdesát hodin na to, aby zaplatili, nebo data budou navždy ztracena. Onion, jehož tvůrci se podle všeho nacházejí v Rusku, se však od Cryptolockera liší především v tom, jak komunikuje se svými tvůrci. Nový červ totiž využívá síť Tor, anonymizující službu, která šifruje komunikaci a zastírá umístění jejího původce. I když Onion není prvním červem, který Tor využívá, podle společnosti Kaspersky je důkazem toho, že „Tor se stal osvědčeným prostředkem komunikace a je využíván různými druhy červů. Onion je technicky vyspělejší než předešlé typy ransomwaru. Skrytí řídících serverů v anonymní síti Tor komplikuje nalezení útočníků a díky využití neortodoxního kryptografického kódu je dešifrování nemožné. A to i tehdy, pokud je komunikace mezi Onionem a serverem odposlouchávána,“ uvedl Fjodor Sinicyn z Kaspersky Lab. „To vše činí Onion značně nebezpečným a jedním z nejpokročilejších škodlivých kódů, které lze na internetu v současné době najít,“ dodal.
Díky využití sítě Tor jsou společnosti zabývající se tvorbou bezpečnostních řešení v horší pozici. S využíváním Cryptolockera útočníci nakonec skončili, jelikož museli dlouho čelit snahám bezpečnostních expertů o proniknutí na jejich servery. Pokud však není možné zjistit, odkud je Onion ovládán, je prakticky nemožné vystopovat samotný zdroj útoku. Kaspersky uživatelům doporučuje, aby pravidelně zálohovali a pokud budou Onionem či jiným ransomwarem infikováni, spustili pravidelně aktualizovaný antivirový program.
Uživatelé sítě Tor nejsou oblíbení jak u zaměstnanců bezpečnostních firem, tak u vládních agentur po celém světě. Například ruské ministerstvo vnitra tento týden nabídlo v přepočtu cca dva miliony korun za identifikaci uživatelů, kteří tuto síť využívají.