Projekt na výstavbu „kryptograficky užitečného kvantového počítače“ je součástí výzkumu s názvem „Pronikání do obtížných cílů“, na němž se pracuje v College Parku v americkém státě Maryland. Informaci o projektu přinesl deník The Washington Post s odkazem na dokumenty vynesené Edwardem Snowdenem.
U šifrování je nejdůležitější to, jaké množství času by zabralo útočníkovi získat šifrovací klíč – čím déle to trvá, tím větší investice jsou potřebné. S tím, jak jsou počítače čím dál výkonnější, jsou využívány i delší šifrovací klíče, které je složitější prolomit. V současné době mají standardní klíče, jež střeží citlivé informace, 256 a více bitů. I s využitím velmi výkonného systému by podle expertů trvalo prolomení 256bitových klíčů několik let.
Kvantové počítače však zaběhlou praxi mění. Oproti tradičním počítačům, které zpracovávají jednotlivé bity s informacemi, jež představují buďto nulu nebo jedničku, kvantové počítače využívají kvantové bity, v nichž je obsažena hodnota jedničky a nuly naráz. Pokud si říkáte, jak je to možné, nejste sami. I největší světoví experti na kvantové počítače do detailu neví, jak to celé vlastně funguje – shodují se však na jedné věci, a to dopadu technologie na šifrovací klíče. Jelikož každý kvantový bit má v sobě obsažen naráz jedničku i nulu, řetezec kvantových bitů může obsahovat zároveň všechna čísla. To znamená, že budoucí počítače budou moci provádět několik výpočtů v jednom kroku, nikoli jeden za druhým, jak je tomu nyní. Rozlousknutí šifrovacích klíčů tak bude hračkou.
To je alespoň teorie. Vědci budou muset kvantové počítače schopné provádět komplexní matematické operace teprve vyvinout a vypadá to, že program NSA, do něhož americká civilní rozvědka investovala již osmdesát milionů dolarů, je určen přesně k tomu. Otázkou tak zůstává, za jak dlouho bude podobné zařízení schopné provozu.