Cílem má být dosažení vyššího výkonu tabletů a smartphonů při zachování výdrže baterie.
Současné čipy, používané v tomto stále populárnějším segmentu přístrojů, jsou ve většině případů jednojádrové, což omezuje práci s náročnějšími mobilními aplikacemi, videem nebo hraní 3D her, tvrdí zástupci společnosti nVidia. Podle nich se dvoujádrové čipy stanou standardem již v roce 2011 a čtyřjádrové pak v blízké budoucnosti.
Způsobem zvyšování výkonu mobilních čipů ovšem nemá být zvyšování frekvence, které má obvykle negativní vliv na život baterie i větší produkci tepla, ale přidávání procesorových jader, které jsou energeticky efektivnější alternativou. V segmentu smartphonů a tabletů by tak mělo dojít ke stejnému efektu nárůstu výkonu, jako tomu bylo u notebooků a stolních PC, kde se již dvou-, čtyř-, případně i šestijádrové procesory staly víceméně standardem. Problémem je však stále optimalizace aplikací pro multijádrové prostředí a to, jak umí tyto procesory využívat. Segment smartphonů a tabletů proto může narazit na podobnou překážku.
nVidia v současnosti dodává dvoujádrové čipy Tegra 2 pro tablety, které obsahují dvě CPU jádra ARM a jedno grafické jádro GeForce, podle původních plánů se tyto čipy měly objevit v tomto čtvrtletí i ve verzi pro smartphony. Také Qualcomm začal dodávat svůj první dvoujádrový čip MSM8660 a již brzy plánuje rozesílat vzorky čtyřjádrového modelu QSD8672. Texas Instrument by mohl ještě letos začít dodávat dvoujádrový čip OMAP4430.
Například Marvell přišel letos v září se zajímavým konceptem tříjádrového čipu pro tablety, který má obsahovat dvě jádra s vysokým výkonem na frekvenci 1,5 GHz a třetí optimalizované pro nízkoenergetické operace na frekvenci 624 MHz.
Podle expertů vícejádrové čipy otevřou cestu k mobilní virtualizaci, která má umožnit konsolidaci aplikací bez plýtvání zdroji a úspoře hodinových cyklů pro provedení určitých úloh. Hlavní výzvou podle expertů má být již zmíněná tvorba specializovaných aplikací a přepis těch stávajících, neboť i když se často objevují ambiciózní myšlenky na využití nejrůznějších specializovaných koprocesorů pro určité specifické úlohy, jejich využití většinou selže právě na nedostupnosti aplikací, které by je dokázaly využít. nVidia proto v čipech Tegra 2 zavedla přímo technologii distribuované zátěže, která má umožnit rozložit některé úlohy automaticky na více jader. Jejím cílem je také přinést do mobilního světa programovací nástroje CUDA, sloužící pro tvorbu aplikací zpracovávajících paralelizovaná data, což by mohlo v budoucnu zvýšit výkon aplikací i her na smartphonech a tabletech.