Tyto výsledky vyplynuly z průzkumu IDC, provedeného v červenci a srpnu. Odhalují jak naděje, tak problémy, které internet věcí přináší a ukazují, že ač internet věcí firmám může přinést značný užitek, není tak jednoduché jej proměnit v realitu. Průzkum provedený v 27 zemích má přes 4 500 respondentů; všechna čísla pochází z podniků se 100 nebo více zaměstnanci.
Pro 56 % podniků je internet věcí součástí jejich plánování v budoucích dvou nebo třech letech, popisuje analytička IDC Carrie MacGillivrayová na webcastu. Míra osvojení technologií se však u jednotlivých firem notně liší; nejvíce investuje zpracovatelský průmysl; maloobchody a finanční sektor se také drží na vrcholu.
Pomalejší jsou vládní organizace, zdravotnictví a veřejné služby, říká IDC. Jedním z důvodu pomalejšího přestupu na internet věcí v konkrétních oblastech je vyčkávání, než bude jisté, že nové systémy splňují patřičné regulace a požadavky – obzvláště ve zdravotnictví jde o důležitý jev. A ačkoli prodejci momentálně silně propagují myšlenku „chytrých měst“ plných nesčetného množstvím navzájem propojených systémů internetu věcí, většina úřadů a vlád se zatím spokojila pouze s lokálními řešeními, tvrdí MacGillivrayová.
Celkově je však největší výzvou adekvátní zabezpečení a ochrana soukromí. Většina firem přistupuje k zařízením jednotlivě, například využitím firewallu; 23 % pak integruje bezpečnostní opatření přímo do pracovního chodu zařízení internetu věcí. Prozatím nevyhrál ani jeden z těchto dvou přístupů, myslí si MacGillivrayová.
Kvalifikovaní zaměstnanci s vhodnými pracovními schopnostmi jsou dalším problémem, který brání v rychlejším osvojení internetu věcí – není jich dostatek. Jde o palčivý problém, obzvláště kvůli obrovskému množství dat, která z nových systémů plynou; nemá je kdo zpracovávat.
Velká část podniků také nevyužívá edge computing (přesunutí styčných bodů do okrajů sítě místo datových center), což může být dle IDC jednou z nejdůležitějších součástí internetu věcí. Většina firem využívajících internet věcí skrze něj pouze sbírá data a posílá je na cloud k dalšímu zpracování.
Podle MacGillivrayové nejde o nejlepší způsob, jakým lze internet věcí využívat. Hloubková analýza dat sice může přinést cenné poznatky, monitoring v reálném čase však umožňuje systémům internetu věcí napravit případné chyby. To však alespoň částečný edge computing vyžaduje.
„Čím rychleji data zpracujete, tím jsou cennější,“ popisuje MacGillivrayová. Analýza na okrajích sítě také redukuje nutnost vysoké přenosové rychlosti pro transport dat do cloudu.
Velcí prodejci typu Cisco Systems, Dell, IBM nebo Intel edge computing propagují, ale většina uživatelů internetu věcí jej zjevně prozatím nevyužívá. 43 % ale alespoň minimálně s edge computingem pracuje, píše se v průzkumu.
IDC také vysvětluje, že většina těch, co internet věcí přejala, jej prozatím využívá pro interní zlepšení chodu firmy a rychlejšímu přesunu produktů a služeb na trh. Mnohem méně firem internet věcí využívá tak, že si toho povšimnou i jejich zákazníci. To potvrzuje podobný průzkum Gartneru z minulého roku, kde se píše, že jen 40 % podniků s internetem věcí jej využívá ke zvýšení obratu nebo zlepšení péče o zákazníka. Zatímco Gartner však předpokládal posun k externě viditelnějšímu využití internetu věcí v roce 2016, čísla IDC ukazují, že se tak zřejmě zatím neděje a systémů internetu věcí si zákazníci prakticky nepovšimnou.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU