S myšlenkou, aby poskytovatelé Internetu infikované počítače prostě odpojovali, přišel s viceprezident Microsoftu pro bezpečnost Scott Charney přibližně před rokem. Argumentoval, že nezodpovědní uživatelé jinak bezprostředně ohrožují i své okolí.
Viz také: Microsoft navrhuje dát infikovaná PC do karantény
Nyní však Charney své názory korigoval. Uvedl, že skenování počítačů ze strany poskytovatelů by mohlo být zákazníky vnímáno jako docela invazivní postup. I kdyby nedošlo k právním sporům, úplně by stačilo, pokud by nespokojený uživatel vypověděl smlouvu.
Pak je zde problém, že PC třeba může být používáno jako telefon. Co když někdo dostane infarkt a při pokusu o spojení se mu zobrazí, že musí počítač dezinfikovat, nasadit záplaty a až pak bude moci přistupovat k Internetu?
Samozřejmě by teoreticky šlo vytvořit nějaký minivýsek Internetu, který by byl přístupný stále, asi jako dejme tomu telefonát na první pomoc či policii, ale kdo by takovou věc technologicky řešil? Zdá se to být neuvěřitelně komplikované (ona i informace o počasí na místě XY může být životně důležitá), byť Charney se víceméně stále přiklání k této variantě.
Další potíží je, že poskytovatelé by asi nechtěli nést náklady na odpojování svých zákazníků a další fáze celého procesu. To by k tomu byli nuceni legislativou, nebo by jim nějaké konsorcium dalších firem a organizací náklady proplácelo? (Další komplikace – hromada smluvních vztahů, účtování...)
Scott Charney jako další model navrhuje certifikáty o „nezávadnosti“ počítače. Banky nebo internetové služby by takový certifikát vyžadovaly třeba při přihlášení. Ale zase – dovolí si takhle např. Facebook riskovat ztrátu zákazníka, kterému bude odepřen přístup k účtu? Pro banku se takové řešení ovšem jeví jako docela rozumné...