stroje budou za pár let v zápase se stále náročnějšími aplikacemi sotva pobírat
dech, a i když se vám to dnes nezdá, tak budete jednoho dne stát před otázkou
zdali milovaný starý počítač pohřbít,anebo se pokusit jej resuscitovat.Pokud
před podobnou otázkou stojíte již dnes, možná vám přijde vhod náš článek.
V tomto článku se budeme věnovat tomu, jaké součástky počítače lze omladit, a
podíváme se také na to, jak která z nich ovlivňuje výkon počítače (a také kolik
stojí). Samotný fakt, že součástky lze vyměnit ještě neznamená, že bychom
chtěli jejich výměnu někomu doporučovat nebo dokonce nutit, proto se také na
konci každé kapitolky souhrnně zmíníme o složitosti zákroku a o nárůstu
výkonnosti, který změna dané součástky slibuje.
Procesor a základní deska
Většina lidí uvažujících o upgradu počítače nejprve upne svou pozornost k
procesoru. O procesoru se hovoří jako o srdci počítače, a je pravda, že bez něj
by byl počítač jen mrtvou hromadou kovu a umělé hmoty. Upgrade procesoru, i
když je to velice jednoduchá záležitost, však nemusí slibovat nejefektivnější
zrychlení systému.
Výměna procesoru většinou neznamená jen vzít starý procesor, koupit nový a
vsunout jej na jeho místo. Největším problémem je fakt, že starší motherboardy
často nepodporují nejnovější procesory, v současné době je tomu tak prakticky
vždy. Například desky určené pro Pentia II nebudou s největší pravděpodobností
podporovat Pentia III. Zjistíte také, že váš starší intelovský čip těžko
nahradíte za procesor AMD (nebo naopak, tedy v případě, že oba využívají jinou
patici než Socket 7; Intel později přešel na Slot 1 a Socket 370, zatímco AMD
na Super Socket 7 a Slot A).
Dívejte se dopředu
V řadě počítačových sestav na současném trhu najdeme pokusy o řešení tohoto
problému. Některé počítače například obsahují konverzi Socketu 370 pro Celeron,
pomocí které lze tento procesor zastrčit do desky se Slotem 1, takže v budoucnu
bude možné bez větších problémů přejít na silnější Pentium III.
Přednedávnem se na trhu objevily procesory AMD Athlon, jež od těch dob kralují
všem výkonnostním žebříčkům. Intel na tento krok odpověděl nástupem procesorů
Coppermine. Pokud byste snad do svého počítače chtěli zastrčit srdce takovéhoto
kalibru, budete stoprocentně potřebovat nový motherboard, což znamená již
zásadnější zásah do vnitřností počítače.
Pokud se výměny desky bojíte, zkuste se podívat po nějakém "overdrivu", z nichž
ty nejlepší dokáží starší počítač výkonově postrčit až na úroveň slušnějších
Pentií II.
Generační problémy
Poté, co vyměníte stařičký procesor za novější, tak si jistě pouhým okem
povšimnete výkonnostního nárůstu. Zvláště pak, pokud přesedláváte z procesoru
486 na Pentium, nebo dokonce na PII. Samotná výměna však neřeší problém "úzkých
hrdel" systému, která omezují výkon počítače nezávisle na rychlosti procesoru.
K maximálnímu využití výkonu potřebují moderní procesory také rychlejší paměť
nejčastěji 100MHz RAM, v případě rychlejších procesorů 133MHz RAM a u
nejnovějších 733a 750MHz čipů potřebujete paměť ještě rychlejší. Starší
motherboardy nemusejí podporovat nové technologie, jako například USB, sloužící
k jednoduššímu připojení periferií nebo AGP, určené pro výkonné grafické karty.
Základ upgradu
Instalace základní desky je celkem složitá. U starších strojů obnáší výměna
motherboardu i výměnu ostatních částí, například paměťových karet. Paměti typu
SIMM, běžně používané u Pentií, nahradily u Pentií II paměti typu DIMM. Dále je
většinou třeba zaměnit staré ISA karty za zařízení PCI. PCI komunikuje rychleji
se základní deskou a navíc mnohem lépe podporuje technologii plug and play,
takže vám odpadnou problémy s konflikty IRQ.
Při nákupu nové základní desky věnujte pozornost i jejímu čipsetu. Ten obsahuje
funkce kontrolující a zajišťující komunikaci mezi dalšími komponenty počítače.
Nový čipset Intel 820, který měl podporovat právě rychlejší paměti a procesory,
je trošku problematický, takže bude u nejvýkonnějších sestav pravděpodobně
nahrazen čipsetem Intel 840. Pokud prostě strčíte rychlejší procesor do desky
se starým a pomalým čipsetem, nevyužijete plně všechny jeho možnosti.
U základních desek také hraje roli jejich tvar a velikost. Motherboardy
existují v podstatě ve dvou provedeních v podobě AT a ATX obě provedení se pak
vyrábějí v malé a větší velikosti. Specifikace ATX je novější a obsahuje funkce
pro lepší chlazení procesoru, má méně slotů ISA a více slotů PCI a používá
menší napětí. Předtím, než desku koupíte, si změřte rozměry té staré (tedy
pokud již předem neuvažujete i o nákupu nové skříně).
Skříň a zdroj
Může nastat situace, kdy budete chtít pořídit v rámci omlazovací kůry počítače
i novou skříň. Buď vás ta stará omrzela, nebo zlobí zdroj, nebo se vám do ní
nevejde dostatečné množství zařízení.
Ať již máte jakýkoliv důvod, nezapomeňte, že asi nejdůležitější částí
počítačové skříně je zdroj. Stejně jako desky, existují i skříně v provedení AT
a ATX, v každé však může být jinak silný zdroj. Nejlevnější skříně se dodávají
s 200wattovým zdrojem, který vám stačí na základní provoz počítače a diskových
jednotek. Pokud však již od začátku víte, že budete používat víc pevných disků
a dalších periferií, jako je CD-RW, Zip nebo Jaz, a navíc vám okolo počítače
stojí několik zařízení připojených přes USB (USB používá napájení ze zdroje
počítače), měli byste se poohlédnout po skříni s 230nebo 235wattovým zdrojem.
Nikdy bez proudu
Asi nejnudnějším upgradem je přidání zálohovacího zdroje, známého jako UPS
(Uninterruptible Power Supply, zdroj nepřerušitelného napájení). Jeho výhodu
neoceníte, pokud vám nikdy během důležité práce nevypnuli proud, nebo pokud vám
do počítače neuhodil blesk. Pro domácí počítače může být UPS drobným luxusem,
pro servery je to však nezbytná věc.
Existují dva hlavní typy UPS: standby (off-line) a on-line. Off-line UPS je
jakýmsi filtrem mezi zdrojem napětí a osobním počítačem. Slouží nejen jako
pojistka před přepětím a kolísáním proudu, ale v případě, kdy je přerušena
dodávka proudu, se automaticky zapne a napájí počítač po určitou dobu z vnitřní
baterie.
On-line UPS je dražší, ale na rozdíl od předchozího typu záložního zdroje
pracuje neustále. Sbírá proud ze sítě, ukládá jej do baterie a počítač si jej
bere pouze ze zmíněné baterie. Ochrana před jakýmkoliv nečekaným výkyvem v
dodávce proudu je tak mnohem dokonalejší.
Dobrá paměť je důležitá
Jednoduchá, ale dost nejasná poučka říká, že čím víc paměti máte, tím lépe.
Cenový skok, který trh s paměťmi zažil po loňském zemětřesení na Tchaj-wanu, se
již pomalu začíná srovnávat a tak je po pevném disku nákup větší paměti druhou
nejvýhodnější formou upgradu počítače.
Opravdu však potřebujete více paměti? Pokud používáte Windows 95 a máte osazeno
méně než 16 MB paměti, tak byste se měli zamyslet, jestli vám ty minuty, po
které čekáte, než se vám otevře další okno, opravdu stojí za to. Ve vašem
případě je 32 MB paměti prakticky minimem pro provoz základních aplikací, jako
je textový procesor nebo e-mail. Pokud používáte Internet Explorer 4.0 nebo
vyšší, je 32 MB paměti absolutním minimem.
Větší paměť vždy závisí na tom, k čemu budete počítač používat. Pro intenzivní
grafickou práci, renderování 3D objektů, úpravu obrázků nebo střih videa
opravdu platí, že čím více paměti máte, tím lépe. Existuje zde drobný problém
starší motherboardy (s čipsety 430VX a 430TX) dokáží ukládat do vyrovnávací
paměti pouze prvních 64 MB paměti. Windows však při startu nejprve sahají po té
nejvzdálenější (nejvyšší) paměti, takže vám vlastně větší paměť než 64 MB může
v tomto případě počítač zpomalit. Pokud máte desku s čipsetem VX, nebude
rozpoznávat 64MB paměťové moduly SIMM ani DIMM.
A jak zrychlit o něco novější počítače? Většina moderních strojů používá paměť
DIMM (Dual-inline Memory Modules), která má větší kapacitu než SIMM
(Single-inline Memory Modules) a běží na rychlosti 66 nebo 100 MHz. Nejnovější
procesory od Intelu či AMD však požadují paměť pracující na 133 MHz (nebo
vyšší), protože pomalejší paměť by v systému tvořila "úzké hrdlo".
Intel spoléhá na paměti typu RAMBUS, které mají nabídnout potenciální rychlost
až 800 MHz, jejich plnému využití však brání problémy v čipsetu i820, takže
bude pravděpodobně třeba počkat až na očekávaný čipset i840. Mezitím se u
sestav s 733MHz a 750MHz Pentii III používají čipsety třetích stran, které
podporují 133MHz moduly SD-RAM. Možná i proto je AMD stále na vrcholu
výkonnostních žebříčků.
Monitor
Monitor je z hlediska uživatele snad nejdůležitější součást počítače, bohužel
si to spousta lidí ještě neuvědomuje. Není tomu tak dávno, kdy se k základním
sestavám dodávaly 14palcové monitory, i ty nejlevnější sestavy dneška však
obsahují alespoň monitor 15palcový. Pokud stále pracujete s malým monitorem,
může vás upgrade této součástky potěšit více, než modernizace čehokoliv jiného.
Uvažujete-li tedy o novém monitoru, podívejte se do našich srovnávacích testů,
v nichž určitě najdete ten model, který vám bude vyhovovat nejlépe. Mějte však
na paměti, že i když jsou monitory poměrně drahé, tak se vám možná vyplatí
přidat pár stokorun a koupit raději zařízení s lepšími parametry.
Pokud nejste omezeni místem na pracovním stole, tak si kupte raději monitor s
větší úhlopříčkou. V cenovém rozmezí 10 až 15 tisíc korun (včetně DPH) najdete
monitory, jež jsou dobrým kompromisem mezi cenou a velikostí obrazovky. Za
19palcový monitor zaplatíte o nějakých 5 000 Kč více. Velikost obrazovky v sobě
skrývá drobný háček, takže byste se měli raději podívat na viditelnou
úhlopříčku. Velikost udávaná výrobcem totiž zahrnuje okraj trubice, který je
skrytý za maskou monitoru, a na němž žádný obraz neuvidíte. Rozdíl většinou
bývá okolo dvou palců, takže se může stát, že slabší 17palcový monitor nabízí
jen o trošku větší úhlopříčku než vynikající monitor 15palcový.
Větší monitory nabízejí běžně vyšší rozlišení (větší počet zobrazovaných bodů)
15palcové monitory jsou určeny pro rozlišení 800 x 600 bodů, 17palcové pak pro
rozlišení 1 024 x 768 bodů. Maximální rozlišení monitoru je dáno velikostí
bodové rozteče, tedy vzdáleností mezi jednotlivými obrazovými body. Zařízení s
bodovou roztečí 0,26 milimetru budou mít přesnější obraz a zobrazí větší
rozlišení než zařízení s bodovou roztečí 0,28 milimetru.
Schopnost zobrazení co největšího rozlišení však není nejdůležitější, kvalitu
obrazu také ovlivňuje obnovovací frekvence, tedy rychlost, s jakou se obraz na
monitoru překresluje. Rozumným minimem je 75 Hz, což je považováno i za spodní
hranici vhodné zátěže pro váš zrak.
Pokud se vám z nějakého důvodu nelíbí klasické monitory, můžete se
porozhlédnout i po LCD displejích. V poslední době padají u tohoto typu
monitorů ceny velice rychle dolů, a tak můžete vidět i nabídky 14palcových LCD
displejů za cenu okolo 25 000 Kč. Výhody jsou jasné: ušetříte více místa na
stole, spotřebujete méně elektrické energie a budou vás méně bolet oči.
Nevýhodou je horší kvalita obrazu při přehrávání videa, DVD a počítačových her,
tady aplikací vyžadujících rychlé změny obrazu.
Modem
Interní modemy s rychlostí 56 Kb/s seženete již od 1 500 Kč. Pokud máte starší
modem s rychlostí 33,6 Kb/s a požíváte jej pouze ke stahávání pošty, tak se s
jeho upgradem nezatěžujte.
Alternativou k analogovému modemu může být ISDN, které však již dnes ohrožuje
rychlejší ADSL, nebo kabelový modem. Tyto možnosti (pomineme-li bezdrátové
připojení) vám mohou zajistit rychlejší připojení na Internet.
Jednu radu si však neodpustíme u interních modemů se můžete při instalaci
setkat s nepříjemnými problémy a většina "56kilových" modemů vyžaduje ke
správné funkci a rychlosti přítomnost Windows.
Grafická karta
Výměna zastaralé grafické karty je efektivním řešením, jak zrychlit váš
počítač. Během posledních let se na přední místo počítačového vývoje dostala 3D
grafika. Pokud chcete vyměnit grafickou kartu u počítače mladšího než dva roky,
tak utratíte peníze jen za lepší hry.
Výkonné grafické karty mají sice své výhody pro modelování 3D objektů, pro
systémy CAD a pro střih videa, ale nejdůležitější hybnou silou jejich vývoje
jsou právě počítačové hry. Máme dobrou zprávu pro majitele výkonných procesorů
PII: výpočetní výkon vašeho stroje by měl stačit i na hry, které přijdou za
několik let, jedinou věcí, již budete muset čas od času vyměnit, je právě
grafická karta.
Ještě do doby před dvěma lety jste potřebovali dvě grafické karty jednu pro
běžný provoz aplikací a druhou pro hry. Moderní grafické karty však poskytují
dostatčný výkon jak pro 2D, tak i pro 3D aplikace. Většina grafických karet
dnes také podporuje standard Microsoft DirectX.
Běžná kapacita dnešních karet je 16 MB paměti, některé z nich, jako například
RIVA TNT2 Ultra od Creative Labs však obsahuji i 32 MB paměti. To je důležité
především pro zobrazení pravých barev při vysokém rozlišení. Pokud však váš
monitor nepodporuje takový grafický výkon, může se stát, že jej ani nebudete
moci plně využít.
Dalším problémem je fakt, že starší základní desky nemusejí podporovat veškeré
vymoženosti standardu AGP. PCI karty také existují, ale z výkonnostního
hlediska se kartám založeným na AGP nemohou vyrovnat. Některé čipsety, jako
například Intel 440LX podporují pouze AGP 1x, a ne už novější AGP 2x nebo 4x.
Pevné disky IDE
Stejně jako u paměti zde platí, že čím větší prostor na pevném disku máte, tím
lépe. Cena za úložný prostor je tu však oproti paměti mnohem menší, a navíc
neustále padá. 10GB pevné disky můžete dnes koupit za méně než 6 000 Kč (jen se
podívejte do tabulek našich TOPů).
Interní pevné disky se dodávají ve dvou provedeních IDE a SCSI. IDE disky jsou
u domácíchh počítačů běžnější (a levnější) a teoreticky nabízejí přenosovou
rychlost až 66 MB/s (megabajtů za sekundu). Bez ovladače Ultra DMA-66 (rozhraní
mezi diskem a základní deskou) však ani u nejnovějších pevných disků této
rychlosti nedosáhnete.
Starší verze Windows 95 a starší BIOSy (před zavedením FAT 32) ovšem mají
problémy s rozpoznáváním disků s větší kapacitou než 8,4 GB, případně 2 GB a
někdy i 512 MB. Pokud byste do takovéhoto počítače chtěli namontovat větší
disk, budete jej muset rozdělit do několika oddílů.
Pevné disky SCSI
Existují dvě hlavní verze disků SCSI Ultra a Ultra2 z nichž každá má dále dva
formáty Normal (8bitový) a Wide (16bitový). Ultra2 je dvakrát rychlejší než
SCSI Ultra a Wide je dvakrát rychlejší než Normal. To znamená, že zatímco má
SCSI Ultra teoretickou přenosovou rychlost 20 MB/s, SCSI Ultra2 Wide má
rychlost 80 MB/s.
Za takovéto skvělé parametry však zaplatíte mnohem více než za disky IDE a
navíc se většina obyčejných počítačů nedodává s převodníkem SCSI, což znamená,
že pokud chcete takový disk zakoupit, musíte si připravit i pár stokorun navíc
za rozhraní. Je tedy celkem zbytečné pořizovat si SCSI disk, neprovozujete-li
opravdu náročné aplikace, nebo pokud váš počítač neslouží jako server, do
kterého přistupuje více uživatelů najednou.
Pokud disponujete omezenými financemi, tak se místo nákupu nového pevného disku
můžete pokusit "uklidit" ten starý. Téměř každý počítač obsahuje řadu
zbytečných aplikací či souborů, které používáte tak jednou za rok. Máte-li na
disku množství malých souborů, tak uvažujte i o přechodu z FAT16 na FAT32.
Výměnná média: mechaniky CD
Pokud máte pomalejší než 8rychlostní mechaniku, je čas na změnu. Za 1 500 Kč
seženete bez problémů 32rychlostní nebo i rychlejší jednotku, která vám zajistí
lepší výkon pro multimediální provoz, hry i pro instalaci větších objemů dat.
Pokud vaše mechanika běží větší než 10násobnou rychlostí, je pravděpodobně
zbytečné utrácet peníze, vyplatí se to jen v případě, kdy často pracujete s
vypálenými nebo dokonce přepisovatelnými médii.
Další možností upgradu tohoto zařízení je nákup vypalovačky (buď pouze CD-R,
ale dnes již spíše CD-RW, tedy mechanika umožňující opakovaný zápis na disky
CD-RW), která vám může pomoci i v případě, kdy je na vašem pevném disku poněkud
těsno.
CD disky mají 400krát větší kapacitu než diskety, a mechaniky určené pro jejich
čtení jsou již dnes nainstalovány na 90 procentech všech osobních počítačů.
"Vypalovačky" kompaktních disků stojí dnes méně než 8 000 Kč a dovolí vám
vypálit 600 MB dat na disk, který koupíte za 30 až 50 Kč, "přepisovačky" jsou o
něco dražší, stejně jako disky CD-RW (dají se sehnat za méně než 100 Kč), avšak
umožňují vám zapisovat na jeden disk dokonce až 1 000krát.
Výměnná média: mechaniky DVD
Pokud opravdu požadujete rychlý výkon a velikou kapacitu, pak si možná místo
jednotky CD-ROM pořídíte jednotku DVD-ROM. Cena těchto mechanik neustále klesá,
což znamená, že se i tato technologická vymoženost pomalu, ale jistě dostává i
do levnějších počítačových sestav. Bohužel stále ještě neexistuje dostatečné
množství softwaru plně využívajícího schopnosti DVD (světlou výjimkou je
například MS Encarta nebo Encyclopedia Britannica).
Nejsilnějším trhákem DVD jsou však filmy. Je sice lepší si je pouštět na
samostatném přehravači, ale mnohem levnějším způsobem je PC. Pokud vlastníte
počítač s PII na 300 MHz, neměli byste mít problémy s jejich spouštěním pouze
prostřednictvím softwaru, pokud máte pomalejší počítač, budete kromě DVD
mechaniky nuceni zainvestovat ještě do hardwarového dekodéru MPEG-2.
Zařízení na úpravu videa
Pokud dostatečně zvýšíte výpočetní výkon vašeho počítače, paměť i úložný
prostor na disku, možná budete také v pokušení zlepšit jeho multimediální
schopnosti a moci si tak zkusit pohrát s pohyblivými obrázky. I když není
většina osobních počítačů schopná zpracovávat video s dostatečnou kvalitou na
vysílání, tak je vždy možné natáčet a upravovat videa amatérská.
Některé grafické karty, jako například Matrox G400, Voodoo3 a All-in-Wonder,
přímo obsahují funkce pro zpracovávání videa. Speciální karty, jako například
Iomega Buz a Pinnacle DC10, stojí od deseti tisíc více a ty nejlepší pořídíte
stejně draho, jako například celé nové pécéčko.
Ty dražší karty se dodávají i s poloprofesionálním softwarem, jako je například
Adobe Premiere nebo Ulead Media Studio. Některé karty však obsahují i hardware
na okamžitou kompresi videa za chodu, což jim umožňuje sejmou více obrázků za
sekundu.
Instalace takovýchto karet již není tak ďábelsky složitá, jak tomu bývalo v
minulosti, a i jejich cena za posledních pár měsíců poněkud poklesla. Externích
modelů, připojovaných pomocí paralelního portu, se radši vyvarujte, jejich
přenosová kapacita je již pro dnešní dobu nedostatečná.
Zvuková karta a reproduktory
Počátkem 90. let byly zvukové karty tak vzácné, že na jejich vývoji a prodeji
vyrostly takové kolosy jako Creative Labs, pokud však máte alepoň počítač s
procesorem, budete v něm již zvukovou kartu pravděpodobně mít.
Kromě jedné nebo dvou výjimek (o nichž se zmíníme později) je nejspíše upgrade
zvukové karty zbytečný, jinak tomu však je s reproduktory. Systém s dobrou
zvukovkou a vynikajícími reproduktory udělá z vašeho počítače zdatného
konkurenta specializované zvukové aparatury. Reproduktory by měly být nejméně
dva, a k nim již dnes bezpodmínečně patří i subwoofer.
Nejlevnější soupravy neobsahují samostatný subwoofer, který bývá v těchto
případech součástí obyčejných reproduktorů. Nejluxusnější reproduktory
používají surround systém 4.1, sestávající ze čtyřech reproduktorů a
subwooferu. Pokud k nim přidáte potřebný software a zařízení pro přehrávání DVD
filmů, tak máte doma malé kino. Upgrade je v tomto případě triviální pouze
zastrčíte reproduktory do správné zdířky zvukové karty a rozestavíte je po
místnosti.
Pro účely her a DVD si nemusíte pořizovat novou zvukovou kartu, alespoň pokud
podporuje 3D audio (nebo surround audio). Jinak tomu však je se skládáním
hudby. Karty jako SoundBlaster Live! (z toho levnějšího konce) nebo Turtle
Beach Pinnacle nabízejí vysoce kvalitní digitální vstup a výstup, stejně jako
podporu pro MIDI zařízení. Instalace takovýchto karet může být o něco
složitější, jelikož se přece jen jedná o zařízení určené pro profesionály nebo
pro velice nadšené amatéry.
Ovládací zařízení
Levné a nepohodlné myši mohou být zdrojem mnoha nepříjemností, takže je vždy
lepší je zaměnit za pohodlnější a kvalitnější zařízení například od firem
Microsoft, Logitech nebo Boeder.
V případě, že se na vaší osvědčené klávesnici nezasekávají tlačítka, nestojí za
to ji měnit snad se jen poohlédněte po vhodné podložce pod zápěstí. Ergonomické
klávesnice mohou usnadnit život lidem, kteří dokáží psát profesionálně všemi
deseti, ale na druhou stranu, jakmile si na ně zvyknete, tak se budete muset
vyrovnat s tím, že psaní na jakémkoliv jiném počítači pro vás bude nepohodlné.
Skončíte tak, že si budete klávesnici přenášet z domova do práce a zpět.
Existuje také celá řada zařízení určených pro snazší ovládání počítačových her.
I u těch však platí, že nejlevnější produkty nenabízejí velkou zábavu. Levný
joystick umí měnit směr a střílet, ale ovladače s force feedbackem poskytnou
mnohem lepší iluzi simulace.
V tomto odvětví se velice dobře uchytila technologie USB, pomocí níž mohou být
ovladače obohaceny o větší množství funkcí, než je zvykem u klasického
připojení.
Software a operační systém
Pokaždé, když instalujete do počítače nový software, zmenšujete tím prostor na
pevném disku. Dnes však už nebývá kapacita disku nejsilnějším argumentem proti
upgradu běžných programů. Jinak je tomu ale s operačním systémem, bez něj je
počítač jen celkem drahou hromádkou železa a plastu.
Ta pravá okna
Jako součást nových sestav se v naprosté většině případů dodávají Windows 98,
starší Windows 95 nalezneme už jen minimálně. Operačním systémem pracovních
stanic pak bývají Windows NT4 nebo nová Windows 2000. Kam se poděla stará verze
Windows 3.1? Ta můžeme najít u starých strojů, pro něž však dodnes představují
nejrozumnější alternativu. Pokud je váš počítač slabší než 486 s 16 MB RAM,
raději neupgradujte. Windows 95 a 98 by na něm běžela velice pomalu (pokud
vůbec).
Windows NT4 nezkoušejte usadit do sestavy s méně jak 32MB pamětí a 100MHz
procesorem. Požadavky Windows 98 jsou podobné jako u verze 95, nabízejí však
některé funkce navíc, jako třeba podporu pro USB, DVD a FAT32. Snazší je i
instalace přídavných karet a práce s Internetem. Nová Windows 2000 mají za
uváděnou minimální konfiguraci sestavu s 300MHz procesorem PII a 64MB pamětí,
takže jsou opravdu vhodné pouze pro moderní počítače. Jejich výhodou je vysoká
stabilita, ale pro běžné uživatele, kteří čas od času nepohrdnou nějakou hrou
či multimediálním programem, jsou stále vhodnější "devadesátosmičky"; uvidíme,
co přinese očekávaný Millenium Pack.
Upgrade aplikací
Rok co rok přinášejí nejznámější výrobci aplikačního softwaru nové verze svých
produktů. Ty pak pravidelně poskytují kromě oprav starších chyb i nové funkce,
které však jen málokdy bývají tak zásadní, že se vyplatí okamžitě běžet a
koupit novou verzi. Pokud jste legálním vlastníkem staršího kancelářského
balíku nebo například drahého grafického programu, jenž vám vyhovuje, není
třeba bezhlavě upgradovat.
Procesor a základní deska
Obtížnost: procesor začátečník;
základní deska pouze expert
Hodnota upgradu: procesor 8/10; motherboard 9/10
Skříň a zdroj
Obtížnost: expert
Hodnota upgradu: -/-Zdroj nepřerušitelného napájení
Obtížnost: začátečník
Hodnota upgradu: 5/10
Paměť
Obtížnost: začátečník
Hodnota upgradu: 7/10
Monitor
Obtížnost: začátečník
Hodnota upgradu: 7/10
Grafická karta
Obtížnost: pokročilý
Hodnota upgradu: 7/10
Pevný disk
Obtížnost: pokročilý
Hodnota upgradu: 9/10
CD-ROM, DVD-ROM
Obtížnost: začátečník
Hodnota upgradu: CD-ROM 4/10; DVD-ROM 6/10
Zařízení na úpravu videa
Obtížnost: začátečník až pokročilý
Hodnota upgradu: 5/10
Zvuková karta a reproduktory
Obtížnost: zvuková karta pokročilý; reproduktory začátečník
Hodnota upgradu: karta 3/10; reproduktory 7/10
Klávesnice, myš a joystick
Obtížnost: začátečník
Hodnota upgradu: 5/10
Operační systém a software
Obtížnost: začátečník pokročilý
Hodnota upgradu: 7/10
Upgrade na pentium II
Upgrade na PII je vcelku snadný, jeho výměna však nemusí znamenat zas takový
výkonnostní nárůst. K ideálnímu provozu potřebují nové procesory také
dostatečně rychlou paměť.
Základní deska určená pro PII asi nebude podporovat nový PIII. Obtíže bývají
také s podporou pro procesory rozdílných výrobců (procesor AMD nevstrčíte tam,
kam se vejde Intel).
Až nainstalujete nový procesor, nezapomeňte odpovídajícím způsobem
změnit nastavení jumperů.
Upgrade paměti
Zjistěte si, jaký typ paměti podporuje váš motherboard: DIMM nebo SIMM?s Paměť
instalujete tak, že ji prostě zastrčíte dovnitř a zajistíte úchytkami.
Upgrade notebooku?
Vlastníte-li notebook, tak je velice pravděpodobné, že jste se do něj nikdy
neodvážili podívat zevnitř, a to i pokud se celkem obstojně vyznáte ve
vnitřnostech stolního počítače. Už dávno předtím, než spatřily světlo světa
novodobé "nedobytné" počítače typu iMac, totiž výrobci notebooků opatřili své
produkty dobrými šrouby a pečetěmi naznačujícími každému zvědavci, že dovnitř
se opravdu nevyplatí dobývat.
To ale vůbec neznamená, že notebooky nelze upgradovat! Některé přenosné
počítače si kvůli malé kapacitě osazené paměti o upgrade tohoto komponentu
zrovna říkají. Dvířka skrývající přístup k malým paměťovým kartám typu SODIMM
bývají umístěna buď pod klávesnicí, nebo na spodní straně notebooku. Většina
notebooků má obdobným způsobem volně přístupný pevný disk, který lze snadno
zaměnit za větší.
PC karty
Díky standardu PC Card je upgrade u notebooků vlastně o mnoho jednodušší než u
stolních počítačů. Na trhu existuje celá řada zařízení připojitelných právě
tímto způsobem počínaje síťovými kartami (LAN a modem), přes pevné disky,
rozhraní SCSI a konče externími mechanikami CD-ROM, Zip apod. Velikou výhodou
těchto karet je jejich snadná instalace způsobem plug and play. Nevýhodou je
však poměrně vysoká cena.
Kromě hardwaru lze upgradovat i software: většina přenosných počítačů se dodává
s Windows 95 nebo 98, s tím, že novější verze vždy znamená vylepšenou správu
spotřeby a lepší konektivitu. Některé profesionální notebooky se dodávají s
Windows NT4, jež mají své výhody i nevýhody, které z větší části odstraňuje
nový operační systém Windows 2000.
Upgrade HANDHELDU?
Handheldy, palmtopy a PDA se během posledních let celkem rozšířily i mezi
obyčejné smrtelníky. Podle některých dohadů dokonce má dokonce brzy jejich
prodej předstihnout plnohodnotné osobní počítače. Tato relativně velice
specializovaná zařízení nenabízejí mnoho prostoru pro upgrade, jelikož veškerý
software bývá někdy uložen v paměti BIOS.
Nějaké možnosti upgradu však přece jen existují. První z nich je nákup paměťové
karty CompactFlash, jíž bývají tato zařízení často osazena. Náklady na takovýto
upgrade jsou vzhledem k poměrně vysoké ceně karet nezanedbatelné; alternativou
může být například zařízení Microdrive od IBM nebo Click! od Iomegy. Některé
přenosné mašinky založené na Windows CE umožňují i upgrade operačního systému.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU